Má před sebou ještě rok studia na gymnáziu v Karlových Varech, už nyní je ale výzkumnicí na Lékařské fakultě MU. Karina Movsesjan se věnuje výzkumu proteinů.
Nedávno za svou práci získala první místo v Intel ISEF, prestižní mezinárodní soutěži studentů do dvaceti let a aktuálně je také hlavní vítězkou 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce European Union Contest for Young Scientists – EUCYS.
Její vrstevníci ještě zasedají do středoškolských lavic, ona už ale dva roky tráví většinu času v laboratoři Biologického ústavu Lékařské fakulty MU. Osmnáctiletá středoškolačka Karina zkoumá bílkoviny, které jsou klíčové pro zachování lidského genomu.
„Snažíme se pochopit, jakým mechanismem se buňky vypořádávají s problémy při zdvojení své DNA. Bílkoviny, které se na tomto procesu podílí, navíc chrání lidský genom před poškozováním, proto je důležité jejich funkci detailně porozumět,“ vysvětluje mladá výzkumnice.
V laboratoři bohunického kampusu tráví dlouhé hodiny experimentováním s jednotlivými bílkovinami. Zkoumá u nich, jestli vážou molekuly DNA či jak se po smíchání s nimi chovají. Z toho se pak snaží usuzovat, jaká je role konkrétní bílkoviny v buňce. „Často spolupracujeme se zahraničními laboratořemi a navzájem si vyměňujeme dílčí výsledky. Je to způsob, jak se v poznání rychleji posouvat dopředu,“ říká studentka.
Cena za cenou
Na Masarykově univerzitě začala dělat výzkum před dvěma lety. Tehdy měla nastoupit do druhého ročníku karlovarského gymnázia a měla za sebou vítězství v nejrůznějších olympiádách. Na webu si díky vědecko-výzkumnému centru Bioskop našla laboratoř Lumíra Krejčího, a e-mailem ho požádala o možnost podílet se na výzkumu.
„Neměla jsem žádné praktické zkušenosti, ale téma mě zajímalo a měla jsem chuť věnovat mu čas. Naštěstí jsem dostala příležitost a pak už to šlo ráz na ráz,“ usmívá se Karina.
Svůj předchozí výzkum, ve kterém se věnovala mutaci v DNA a roli bílkoviny RAD51 při vzniku nádorů, zpracovala také jako Středoškolskou odbornou činnost (SOČ) a postupně s ním prošla všemi koly až do toho národního. Zvládla přitom zároveň posbírat řadu prestižních národních cen, třeba Českou hlavičku v oboru Život a zdraví člověka nebo Cenu učené společnosti.
Z národního kola SOČ ji také nominovali do mezinárodní soutěže vědeckých prací studentů do dvaceti let Intel ISEF, jejíž vyhlášení se odehrálo v červnu v Los Angeles. Karina tam dokázala zaujmout porotu světově proslulých vědců a získala dvě první místa a jako odměnu mimo jiné zájezd na udělování Nobelových cen do Švédska. To vše pořád jako studentka gymnázia. „Škola mi naštěstí vychází vstříc a stačí, když si jednou za čtvrt roku přijedu dopsat všechny potřebné testy. Zbytek času trávím v Brně a z kampusu se téměř nehnu,“ přiznává výzkumnice.
Volnost a zázemí
Úspěchů mladé Češky si nemohli nevšimnout v zahraničí, a jak sama přiznává, dostala i několik neformálních nabídek ke spolupráci třeba ze Spojených států. Rozhodla se ale zůstat na Masarykově univerzitě. „V laboratoři Lumíra Krejčího jsem naprosto spokojená a myslím, že takovou volnost, jakou mám tady, bych jinde ve světě neměla,“ vysvětluje Karina.
V následujícím školním roce ji čeká maturita a přijímací zkoušky k vysokoškolskému studiu. Svůj režim tomu ale nemá v plánu nijak zvlášť podřizovat, klíčové jsou pro ni termíny v rámci výzkumu, kvůli kterým je občas ochotná sedět v laboratoři dlouho do noci.
„Chci studovat obor biochemie, později si v něm udělat doktorát někde v zahraničí. Ve výzkumu bych se do budoucna chtěla věnovat fenoménu stárnutí. Už nyní jsme totiž schopni modelovým organismům několikanásobně prodloužit život, což mě neskutečně fascinuje,“ prozrazuje svou vizi studentka.
