Elektronická média jako rádio či televize vplula do lidských životů sice naprosto zásadně, soukromí se však díky své jednosměrnosti příliš nedotkla. Opravdovou revoluci přinesla až digitální éra a internet. Mobilní telefony, digitální kamery, fotoaparáty nebo diktafony, technologie GPS, internetové vyhledávače a sociální sítě – to všechno v posledních letech vneslo do problematiky dosud nevídaný rozruch. Pozvolna se nabízí otázka: Stane se soukromí přežitkem?
Odborník z právnické fakulty Vojtěch Šimíček spatřuje největší nebezpečí v hávu pohodlnosti a bezpečnosti, do kterého se nejrůznější technologické výdobytky oblékají. „Vzdáváme se značné části svého soukromí ve jménu naší ochrany, potírání kriminality či rychlejší záchranné služby, dokonce o sobě poskytujeme osobní údaje, abychom se zapojili do soutěží o nejrůznější ceny,“ naráží Šimíček na skutečnost, že ulice měst jsou monitorovány kamerovými systémy, signál mobilního je snadno vystopovatelný a prakticky všechno, co děláme na internetu, někdo někde zaznamenává. Třeba jen proto, aby nám poskytl lepší služby.
I přes bezprecedentní ztenčování sféry soukromí existuje podle právníků řada nástrojů, jak se proti zneužití osobních údajů bránit. Někteří ani nevidí mnoho důvodů ke znepokojení.
„Osobně je mi úplně jedno, zda jsou data o mém soukromém životě někde shromažďována. Spíš mě zajímá, kdo k nim má přístup. Že se může policie nebo záchranná služba díky mému mobilnímu telefonu kdykoli dozvědět, kde jsem, mi nevadí. Pokud ale moje data někdo zneužije a znepříjemní mi tím život, dává mi právo více než dobré možnosti obrany,“ soudí Radim Polčák, který se zabývá právem IT
Pod dohledem vždy a všude
V Googlu si vyhledáte hotel ve Vídni, platební kartou přes internet zaplatíte za pokoj, na Facebook napíšete, že už se moc těšíte na dovolenou, z kanceláře zaběhnete přes ulici koupit lístek na autobus a zavoláte mobilem přítelkyni, že vše je zařízené. V době nedigitální a neinternetové by vám to všechno zabralo daleko více času, na druhou stranu by se ale záznam o vašich krocích neocitl v tuctu databází, o nichž nemáte ani tušení.
Řeč přitom není o světě Velkého bratra z Orwellova románu, ale o dnešní realitě. Otázkou zůstává, kde je hranice prospěšnosti technologií, které to umožňují. „Došlo k elektronizaci a internetizaci všeho a všech. Místo toho, aby internet či obecně elektronická komunikace byly obezřetně využívány jako nástroj ulehčující život společnosti, začaly tyto nástroje ovládat společnost a zcela nepřiměřeně a velmi často bez našeho vědomí zasahovat a otevírat soukromí každého jejího člena,“ myslí si o problematice doktorský student práv na Masarykově univerzitě Marian Kokeš, který působí také na Ústavním soudu.
Ne každý ale sdílí podobné obavy. „Nemám ráda extrémní hodnocení čehokoliv. Technologie stále vidím spíš jako pomocníka a prostředek zjednodušující život než jako démonické ohrožení soukromí. Samozřejmě se ve virtuálním světě chovám stejně obezřetně jako v tom reálném. Užívám si to ale bez přehnané paranoie,“ říká mediální expertka Lenka Waschková Císařová z fakulty sociálních studií.
Stopy na internetu
Nejcitelnější stopy po sobě dnes člověk zanechává hlavně na internetu. Jen jedním z mnoha témat, o nichž se v souvislosti s ochranou soukromí mluví, jsou tzv. cookies. Provozovatelé internetových stránek je používají pro shromažďování informací o počítači, z něhož se na webové stránky přistupuje. Využití je široké, od nejrůznějších statistik umožňujících vylepšování všemožných služeb až po identifikaci počítače při další návštěvě nebo přizpůsobení obsahu konkrétnímu uživateli.
Prakticky vše, co člověk na internetu dělá, je poměrně snadno dohledatelné pomocí stále kvalitnějších vyhledávačů, i proto že z internetu se díky archivování a kopírování prakticky nic neztrácí. „Zaměstnavatel dnes zjistí jednoduchým dotazem na internetu o zájemci o zaměstnání tolik informací, na kolik by na sklonku 90. let potřeboval detektivní agenturu,“ říká soudce Zdeněk Kühn, který vyučuje také na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
Voyeurství ve veřejném zájmu
K nabourávání soukromí nicméně dochází i v offline světě. Boom zažívají kamerové systémy. Jen v Brně lze narazit na téměř 50 kamer provozovaných policií, které pokrývají prakticky celé centrum města. Brněnské komunikace a.s. provozují ve městě 15 kamer, které jsou veřejně dostupné na internetu.
Kdykoliv navíc v Brně vstoupíte do nové tramvaje Škoda 13T, dostanete se pod podobný dohled. Důvodem je zpravidla bezpečnost a ochrana majetku.
„Pojmy jako soukromí, osobnostní práva či intimní sféra jednotlivce se téměř neberou v potaz a nezadržitelně dochází ke stírání hranic mezi soukromým a veřejným, a to ve prospěch veřejného prostoru,“ říká obecně k problematice Kokeš.
Soudce Vojtěch Šimíček v této souvislosti odkazuje na v médiích často zveřejňované fotografie ze soukromí známých osob, které jsou velkou částí společnosti akceptovány jako zcela běžná věc.
„Zapomíná se bohužel na smysl takového jednání. Pokud jako novinář vyfotíte politika při podezřelé schůzce s lobbistou, je to něco úplně jiného, než když vyfotíte ministryni Petru Buzkovou na pláži nahoře bez. I politik nebo celebrita mají právo na ochranu soukromí a osobnosti a ve fotce polonahé političky lze těžko hledat veřejný zájem,“ soudí Šimíček.
Přes všechny zásahy do soukromí, které lze v každodenním životě zaznamenávat se většina právníků shoduje, že legislativa ochraňující soukromí je dostatečná. „Přestože je náš Úřad na ochranu osobních údajů poměrně nedůsledný a mezi informačními delikventy nepožívá velkého respektu, poskytuje nám právo celou řadu účinných prostředků, jimiž se můžeme i bez pomoci úřadu bránit sami,“ soudí Radim Polčák, vedoucí ústavu práva a technologií na právnické fakultě.
Velký bratr vás vidí
- 500 milionů aktivních uživatelů a 50 procent připojených každý den má nejznámější internetová sociální síť Facebook. V poslední době čelí kritice za velkou koncentraci citlivých osobních dat, k nimž má přístup řada aplikací.
- 34 zemí pokrývá webová služba Google Street View, která nabízí panoramatické pohledy na ulice měst. Po roce sporů získala společnost Google povolení od Úřadu pro ochranu osobních údajů s pokračováním projektu i v České republice.
- 1,3 SIM karty připadá na průměrného Čecha. Zapnutý mobilní telefon neustále komunikuje se základnovou stanicí a zejména v městských oblastech lze díky tomu určit jeho polohu s přesností na desítky metrů. Tato data dnes mohou sledovat i výrobci chytrých telefonů a systémů a aplikací pro ně jako Apple a Google.
Co o vás Google ví?
Lidé často netuší, co všechno o sobě na internetu vlastně prozrazují. Zjistěte si pomocí služby Google Dashboard na webové adrese: www.google.com/dashboard/, kde všude si u Googlu ukládáte informace.
