Internet se stal každodenní součástí našich životů. Díky mobilním zařízením je navíc všudypřítomný. Podívat se, co se děje na Facebooku, můžeme při dlouhé chvilce na záchodě stejně jako při zdolávání tatranských vrcholů. Přispívá to ale k naší životní pohodě? Právě tuto otázku si ve svém výzkumu klade psycholog Leonard Reinecke, který přijel o víkendu na Masarykovy univerzitu na mezinárodní konferenci Cyberspace.
„Dnešní internetová kultura se dá trefně charakterizovat starým sloganem koktejlu Martini: Anytime, Anyplace, Anywhere. Znamená ale fakt, že jsme pořád online také to, že jsme pořád šťastní?“ zeptal se Reinecke v úvodu své přednášky v Univerzitním kině Scala.
Dosavadní výzkumy podle něj nepřinášejí o tomto fenoménu příliš mnoho dat. Vesměs se totiž zabývají připojením na internet coby novým fenoménem a kontrastem k životu offline. Postihují tedy spíše, co je to vůbec internet, a neřeší příliš nějakou kauzalitu s reálným životem.
Reinecke, který působí na Univerzitě Johannese Gutenberga v německé Mohuči, se naproti tomu pokouší o výzkumy, které souvislosti ukazují, a snaží se identifikovat psychologické procesy, které by mohly vést k lepšímu porozumění vztahu internetu a životní pohody.
Na konferenci proto psycholog ukázal některé pozitivní efekty, které jeho měření ukazují.
Internet a zejména sociální sítě typu Facebook jsou podle Reineckeho novou arénou pro autentickou prezentaci sebe sama. „Dlouhodobé studie ukazují, že autentické chování v offline světě velmi přispívá k životní pohodě a není důvod myslet si něco jiného o efektu takového chování ve virtuálním prostředí,“ říká psycholog.
Internetové sociální sítě navíc člověku zvyšují sociální kapitál, pomáhají mu s udržování kontaktů na dlouhé vzdálenosti, otevírají možnosti pro upevňování vztahů. Existuje prý i jistá korelace mezi množstvím přátel na sociálních sítích a životní spokojeností.
Další pozitivem internetu je podle něj fakt, že funguje jako místo pro zotavení se, slouží k tomu třeba online hry. „Výzkumy ukazují, že počítačové hry včetně těch onlineových jsou lidmi zcela cíleně vyhledávány po obdobích stresu. Umožňují nám takzvaně dobíjet baterie a bojovat s depresemi,“ vysvětlil Reinecke.
Vzápětí ale psycholog dodal, že je to vše daleko komplikovanější.
Sociální sítě jsou sice skvělé místo pro autentické chování, řada lidí tam ale podle něj spíš idealizuje sebe sama, místo aby hledala své pravé já. „Průzkumy naznačují, že větší šanci profitovat z autenticity na sociálních sítí mají lidé, kteří se stejně už mají dobře. A naopak ti, kteří nejsou v životní pohodě, mají s autenticitou problém,“ říká expert.
Tak ceněná online přátelství jsou navíc poměrně povrchní. Z Reineckeho výzkumů vyplývá, že kontakty ze sociálních sítí sice umí poskytnout poměrně dobrou podporu v rovině informační či emocionální, s přetavením do fyzické pomoci v reálném světě je to už ale problematičtější.
Pokud jde o internet či počítačové hry jako zdroj zotavení, jistě to platí, na druhou stranu jsou dle expertů také zdrojem takzvaného digitálního stresu, dobře popsaného už z pracovního prostředí. Nároky, které na člověka klade neustálé připojení ke komunikačním kanálům, mohou vést k vyhoření, depresím a úzkosti. „Sociální tlak nám přitom neumožňuje tyto kanály opustit. Vrstevníci od nás prostě očekávají, že tam budeme,“ dodává psycholog.
Co z toho všeho plyne? Výzkumy jsou podle Reineckeho na začátku, protože jim chybí dostatek relevantních dat, o která by se ve svých závěrech mohly opřít. Základní problém však psycholog vidí i v tom, že lidé mají tendenci vnímat pozitivní a negativní efekty internetu odděleně, i když jde obrazně řečeno o dva svahy téhož kopce.
Další důležitou věcí, kterou je podle něj třeba brát v úvahu, je fakt, že internetová komunikace je jen jedním z mnoha faktorů, který má vliv na náš duševní stav a životní pohodu. A výzkumy zatím ukazují, že to není složka nijak zásadní.
