Snad jediný, kdo po zimě nevítá jaro, jsou lidé trpící pylovou alergií. Lékaři jich v ordinacích vídají čím dál víc. Na otázku, proč tomu tak je, existuje mnoho odpovědí, ale žádná není vševysvětlující.
Rostoucí trend sleduje ve své praxi i Sáva Pešák z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u svaté Anny. „Úplně obecně lze konstatovat, že počet pylových alergiků roste, protože narůstá množství alergiků obecně,“ říká lékař a svá slova dokládá švýcarskou studií Sapaldia z roku 1995, která vyhodnocovala dotazníky z let 1926, 1958, 1985 a 1993. Výskyt sezónní alergické rýmy podle ní postupně rostl na 0,82, 4,8, 9,6 a 14,5 procenta v populaci.
Přesný počet pylových alergiků léčených v Česku k dispozici není, a i kdyby byl, není konečný. Část lidí s potížemi nejde ke specialistovi, ale spoléhá se na pomoc volně prodejných léků. Podle Ondřeje Rybníčka, lékaře a zakladatele České pylové informační služby v jedné osobě, to problém být může a nemusí.
„Pokud si člověk koupí lék a užívá ho krátkodobě jen v době svých potíží, není to vždy úplně špatně,“ říká lékař. Varuje ale před dlouhodobým užíváním a velmi doporučuje návštěvu specialisty. „To, že postiženému lék zabere a uleví se mu, nemusí znamenat, že má opravdu alergii. Navíc dlouhodobá samoléčba může způsobit problémy v kombinaci s dalšími léky, které takový člověk užívá.“
Kde se nárůst bere
Z jakého důvodu se nejen pylové alergie objevují u čím dál většího procenta dětí, ale také u lidí ve vyšším věku? To by rádi věděli i lékaři.
„Evidentně je zde souvislost se zvyšující se životní úrovní a změnou životního stylu, takzvanou westernalizací života,“ zmiňuje Pešák a jmenuje například vysoký hygienický standard, který mění antigenní stimulaci. Změněné stravovací návyky přinesly do potravin více konzervantů, stabilizátorů a antioxidantů. Zvýšilo se také vystavení bytovým alergenům, protože lidé tráví až příliš mnoho času uzavření v místnostech. „Výčet možných faktorů je téměř nekonečný,“ doplňuje Pešák.
Dopady alergií
Stejně jako mohou mít pylové alergie řadu příčin, mají i různé dopady. „Některé pyly mají spíš tendenci vyvolávat astma, jiné ho tak neprovokují. Do první skupiny patří například ambrózie, do druhé pak trávy,“ vysvětluje Rybníček.
Různé druhy rostlin mají pylová zrna, která se vzduchem šíří lépe nebo hůře. Zatímco třeba bříza a olše uvolňují hodně pylu, který je lehký a šíří se proto na velké vzdálenosti, třeba z lípy se sype pyl těžký.
Český národní strom je pro alergiky specifický i něčím jiným. Pokud někdo špatně snáší jeho pyl, může mít problémy i s jeho vůní. O alergii však v tomto případě mluvit nelze. „Jde o takzvaný nespecifický podnět, při němž může vznikat nosní nebo případně i průdušková přecitlivělost právě třeba na vůni,“ sděluje Rybníček.
Člověka však může potkat i jiná nepříjemnost. Odborníci jí říkají orální alergický syndrom. Znamená to, že alergen, který je součástí pylu, se vyskytuje i u některých potravin, především u ovoce a zeleniny. V tomto případě se objevují potíže s pálením nebo svěděním v dutině ústní.
„Stává se, že dotazem na problematické potraviny se zpětně dobíráme toho, na jaký pyl je pacient alergický. Například pro alergii na břízu je typická slupka z jablka, oříšky či aerosol, který se uvolňuje při škrábání raných brambor,“ dává příklad Pešák.
Pylová informační služba
Ať už dělají člověku problém jakékoliv pyly, vyrovnat se s nimi mu pomáhá už přes dvacet let Pylová informační služba, jež dodává informace o tom, jaké pyly aktuálně létají ovzduším a jaké se dají očekávat v nejbližší době.
Pomůcka, která sídlí na webové adrese pylovasluzba.cz, využívá jedenáct pylových lapačů, které lze najít po celém Česku. „Umístěné jsou vždy deset až dvacet metrů nad zemí na rovné nestíněné střeše, aby nechytaly jen pyl z lokální vegetace, ale z širšího okolí v řádu až desítek kilometrů,“ vysvětluje Ondřej Rybníček, který službu se svojí matkou zakládal.
Peníze se na ni podařilo v začátcích sehnat vcelku snadno díky nadační podpoře. Otázkou teď podle brněnského lékaře je, jak to s ní bude do budoucna. „Letos se financování zajistit ještě podařilo, nevíme ale, jak to bude příští rok.“
