Ze sedmi na rovných dvanáct tisíc korun se zvedne stipendium doktorandům na Masarykově univerzitě, kteří jsou v prezenční formě studia. Díky navýšení prostředků pro doktorské studenty ze strany státu se bude nová výše stipendií vyplácet od 1. března. Těm studentům, kteří měli na stipendium nárok i v prvních dvou měsících letošního roku, bude doplacen rozdíl také za toto období.
Peníze určené na stipendia doktorandů bude stát nově zasílat ve výši 11 250 korun na člověka. Masarykova univerzita se rozhodla, že tuto částku ještě navýší o 750 korun. Stipendia budou doplácet jednotlivé fakulty ze svých zdrojů.
„Rozhodli jsme se pro vyšší částku, protože chceme tímto krokem zajistit našim doktorandům dobré podmínky, a současně směřovat k tomu, aby na naší univerzitě studovali jen ti, kteří se studiu chtějí věnovat na plno,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. „Chceme motivovat jednotlivé součásti univerzity k tomu, aby si dobře promýšlely, kolik doktorandů v prezenčním studiu budou mít a jak je zapojí do života pracovišť,“ doplnil.
Podle Beka by bylo ideálním řešením situace to, aby se ze studentů v prezenčním studiu stali asistenti se standardními pracovními úvazky. „Provést najednou takovou změnu ale není možné. Proto jsme zvolili druhou cestu, kterou je výrazné navýšení stipendia a zároveň motivování pracovišť univerzity, aby těm doktorandům, kteří se významně a pravidelně podílejí na výuce či výzkumu, garantovali alespoň částečné pracovní úvazky,“ přiblížil postup univerzity Bek.
Různé úvazky, dohody a další typy stipendií navyšují většině doktorandů na MU příjmy už nyní. Průměrný měsíční příjem těchto studentů v prezenční formě studia se na Masarykově univerzitě pohybuje od deseti do 25 tisíc korun měsíčně.
S rozhodnutím univerzity jsou spokojení i studenti. „Je to dokonce nad naše očekávání. Původní představa byla navýšení stipendia s tím, že v dalších letech studia by zůstala tato složka ve formě motivační. Rektor Bek ale nakonec přišel s návrhem plošného navýšení ještě o něco vyšším, než je státní dotace,“ uvedla předsedkyně Studentské komory Akademického senátu MU Michaela Tvrdoňová. Podle ní je schválená výše stipendií maximální možná a dál by se měla finanční situace doktorandů řešit formou částečných úvazků.
Příklady ze zahraničí ukazují velkou diverzitu v tom, jak se k doktorandům přistupuje. Například na univerzitě v Edinburghu si musí hradit celé studium jako samoplátci, v dalších zemích pak doktorandi nejsou považování za studenty, ale jsou v pracovním poměru na dané instituci. Jsou na ně tedy kladeny stejné nároky jako na jiné zaměstnance.
„Nejčastější jsou různé kombinace, v nichž je doktorand zároveň student i zaměstnanec. Většinou však jeho školitel či pracoviště musí prokázat, že na něj má peníze a může ho zaměstnat,“ uvedla Dominika Hobzová z Odboru výzkumu Rektorátu MU.
