Přejít na hlavní obsah

Mezioborové projekty budou řešit ekonomické chování či Alzheimerovu nemoc

Grantová agentura Masarykovy univerzity přidělila peníze čtyřem multioborovým týmům.

Konstantinos Tripsianes vede projekt, který chce posunout současné hranice automatizovaného vyhodnocování spekter látek za pomoci metody nukleární magnetické rezonance.

Mezioborová spolupráce ve výzkumu nabývá stále většího významu, už šest let ji podporuje také interní Grantová agentura Masarykovy univerzity (GAMU). Letos přidělila peníze čtyřem z šestnácti přihlášených projektů, v nichž budou spolupracovat výzkumníci z různých oblastí.

„Základní kritéria výběru jsou vědecká kvalita navrhovatelů, mezioborová synergie – tedy obohacení projektu ze strany všech zapojených oborů, inovativnost a potenciál kvalitních výstupů,“ uvedla Jana Hájková z Odboru výzkumu Rektorátu MU, která má GAMU na starosti.

Univerzita chce touto cestou podporovat nové spolupráce a také projekty, které svou rizikovostí či mezioborovou podstatou nemají šanci uspět ve standardních grantových schématech. Letos získaly projekty od univerzity podporu ve výši téměř pěti milionů korun.

V prvním projektu se budou odborníci z Přírodovědecké fakulty MU a Fakulty informatiky MU pod vedením Jana Boudy zabývat grupovými technikami a kvantovou informací. Cílem tohoto projektu je využít znalosti informatiků, matematiků a fyziků k rozvoji klíčových matematických nástrojů kvantového zpracování informace. Chtějí zlepšit vlastních matematické nástroje a také jejich nové aplikace na konkrétní problémy zpracování informace.

Informatici se budou podílet také na dalším projektu, který vede Konstantinos Tripsianes z Ceitecu MU a do něhož je zapojený také Ústav výpočetní techniky. Spolu chtějí hledat, jak posunout současné hranice automatizovaného vyhodnocování spekter látek za pomoci metody nukleární magnetické rezonance, a to s využitím metody měření single 4D NOESY a strojového učení. Mělo by to vést k minimalizaci potřebných dat, snížení podílu lidských zásahů a možnosti sledovat tímto způsobem větší struktury bílkovin, než je dosud možné.

Další výzkum je spojením odborníků z Přírodovědecké a Lékařské fakulty MU a bude se věnovat studiu Alzheimerovy choroby, respektive jejímu vzniku a vývoji. Pod vedením Zdeňka Spáčila budou vědci na modelech odvozených z kmenových buněk sledovat hladiny látek, které jsou zapojené do hromadění bílkovin v mozku, které vedou postupně k demenci.

Poslední podpořenou spoluprací je projekt spojující Ekonomicko-správní a Filozofickou fakultu MU s Ceitecem MU. Vede jej Tommaso Reggiani a jde o studium ekonomického rozhodování a toho, jak jej ovlivňují hormony a ritualizované chování. Vědci chtějí sledovat chování, jako je spolupráce, rozhodování při riziku nebo důvěra ve finančních vztazích.

Hlavní novinky