Přejít na hlavní obsah

Socioložka: Na vedoucích pozicích je žen stále málo

Jak si stojí ženy a dívky ve vědě v roce 2021 v České republice? Podle socioložky Kateřiny Liškové z Fakulty sociálních studií MU máme v genderových otázkách stále velké mezery. Jí se však podařilo získat prestižní grant EXPRO.

Kateřina Lišková.

Kateřina Lišková nedávno uspěla u Grantové agentury ČR a získala prestižní EXPRO grant, který podporuje excelentní základní výzkum. Ve své práci zkoumá, jak se vyvíjel pohled na ženy a děti za socialismu a jak expertíza ovlivňovala jejich každodenní život.

V zemích bývalého východního bloku byla například mnohem dříve než na Západě narovnána práva žen a dětí v zákonech a ženy získaly široký přístup ke vzdělání i zaměstnání. Dnes už například ve většině oborů převažují studentky a velký počet žen má vysokoškolské vzdělání. Ale na vedoucích či společensky oceňovaných pozicích jich je stále málo.

„Před sedmdesáti či padesáti lety by se dalo vymluvit na to, že ženy byly na poli vyššího vzdělání nováčky a proto ještě nemohly dosáhnout na vysoké pozice, ale i dnes panuje velká genderová disproporce v obsazování vedoucích a prestižních míst, a čím vyšší pozice to je, tím vyšší disproporce panují,“ říká socioložka.

Přímo v jejím oboru je situace také na pováženou. I když sociologii studují převážně ženy, mezi profesory tohoto oboru je jen pár žen, na Masarykově univerzitě už není činná ani jediná. „Ta situace, kterou označujeme jako skleněný strop, tedy neviditelná bariéra, která brání ženám postupovat na nejvyšší posty, panuje už velmi dlouho. Situace je stejná už deset, patnáct let a stále se moc nemění,“ podotýká Lišková.

Jako největší problém jí připadá, že muži ženy ve svém oboru „nevidí“ a více vnímají jiné muže. „Zdá se mi, že stále platí poučka našich maminek a babiček, že žena toho musí umět a dokázat třikrát tolik, aby byla vnímána, že je stejně dobrá jako muž.“ Podle ní různé výzkumy ukazují, že tato situace se začne měnit, když se překoná kritická hranice podílu žen ve vrcholových pozicích, která je okolo třiceti procent.

Ženy často nejsou vidět ani ve špičkové vědě a výzkumu. Liškové se však podařilo v této oblasti uspět, když získala jeden z prestižních grantů EXPRO. Například letos v této výzvě uspěly dvě ženy z celkem šestnácti podpořených projektů (obě z MU), loni z 22 podpořených projektů vedla žena jen jeden výzkum. 

Jak se na vyvíjel pohled na ženy a děti v socialismu

A čemu se bude socioložka dalších pět let věnovat? Chce zkoumat, jak názory expertů ovlivňovaly za socialismu pohled na ženy a děti. Na mezinárodní výzkum o tom, jak reálně expertíza ovlivňovala správu socialistických států ve druhé polovině minulého století a jak odborníci přispívali k utváření životů lidí ve střední Evropě, získala 28 milionů korun.

Na myšlenku toho, že každodenní život v zemích bývalého východního bloku ovlivňovali spíš experti než aparátčíci, ji přivedl předchozí výzkum, v němž se věnovala sexuologii v socialistickém Československu a později s kolegy i srovnání této oblasti dalších zemích. „Zjistili jsme, že ve společnosti se traduje řada klišé o prudérním socialismu, násilném nahánění žen do práce a „na traktory“, ale společenské změny, které se na začátku 50. let odehrávaly v zemích střední a východní Evropy, byly naopak velmi progresivní a například pro ženy a děti znamenaly mnoho dobrého,“ říká Lišková.

Byla narovnána práva žen a dětí, ženy se mohly vzdělávat a měly přístup k placenému zaměstnání. Rozvíjely se vědy o člověku jako demografie či medicína. „Zaujalo mě, že tato témata přinášeli do společnosti odborníci a lobovali za ně, ať už ovlivňovali přímo jejich zakotvení v zákonech, nebo je implementovali při přípravě státních politik. Experti často působili v poradních orgánech a měli velmi silný hlas,“ tvrdí socioložka, která se chce v novém výzkumu zaměřit na to, jak se takto expertíza dívala na ženy a děti, jak se měnil přístup odborníků k tomu, co je zdravé mateřství, dobrá matka, normálně se vyvíjející dítě a jak se tyto pojmy dostávaly do povědomí a norem a jak se vědění a expertíza šířily přes hranice států a kontinentů.

Chce prostudovat archivy a porovnat situaci v bývalém Československu, východním Německu, Maďarsku a Polsku. Tedy v sousedících zemích, které jsou na jednu stranu hodně podobné, ale panovaly mezi nimi také rozdíly třeba v sociodemografickém vývoji. Chce se podívat také na to, jak socialističtí experti vstupovali do evropského či mezinárodního dění, například do debat na půdě OSN.

Díky štědrému grantu chce vytvořit tým, v němž budou postdoci a doktorandi s výbornou znalostí jazyků zkoumaných zemí, kteří budou analyzovat vývoj expertíz v daných otázkách, vzájemnou komunikaci odborníků i jejich vztah ke státním orgánům, ale také zpětnou vazbu od lidí, například v podobě dopisů od pacientů.

„Jedním z mých cílů je ovlivnit diskuze a také představy o naší vlastní socialistické minulosti a přispět k lepšímu porozumění tomu, jak se naše společnost vyvíjela. Chci ukázat, jak expertíza proměňovala každodenní život lidí,“ dodává Lišková.

MUNI ženy ve vědě podporuje

Masarykova univerzita ale v oblasti podpory vědkyň nezahálí. Loni vytvořila interní grantová agentura formu podpory pro vědce či vědkyně, kteří přerušili svou kariéru ve výzkumu, například z důvodu rodičovské dovolené či jiných zásadních důvodů a bude se udělovat pravidelně. Grant Career restart získalo prvních šest žen, které tak mohou navázat na svou předchozí práci.

Hlavní novinky