Lidé se závažnými zdravotními komplikacemi se v Brně bát rozhodně nemusí, zdejší síť zdravotnických zařízení i jejich vybavenost je velmi dobrá. Jenže velká koncentrace vysoce specializované péče má také svá negativa.
Brněnské zdravotnictví díky tomu přitahuje velké množství lidí z celého Jihomoravského kraje i dalších okolních regionů a navíc v Brně klesá kapacita praktických lékařů. Mimo jiné to ukazují data plynoucí z projektu města Brna a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity zaměřeného na zdravotnictví ve městě.
Konkrétně ukázala, že v Brně je 26 center vysoce specializované péče, což je po Praze nejvíc v republice. U některých nemocnit taková péče znamená až 60 procent nemocniční zátěže. Enormní je také vybavenost takzvaně „těžkými“ přístroji, jako jsou rentgeny či CT, u nichž Brno suverénně vede v přepočtu na obyvatele. Například rentgenů je tu 59, což zhruba 15 přístrojů na 100 000 obyvatel. Praha má rentgenů 106 tedy jen asi 8 v přepočtu na obyvatele.
Specializovaná centra a vybavenost ale samozřejmě využívají i lidé z jiných regionů. Jejich podíl podle ředitele Institutu biostatistiky a analýz MU Ladislava Duška roste a není to jen otázka specializované péče. Do brněnských nemocnic proudí z okolních regionů lidé i s poměrně běžnými nemocemi.
„Až 50 procent akutních hospitalizací v Brně se týká mimobrněnských obyvatel Jihomoravského kraje. Obdobně využívají ambulantní služby. Brno také pokrývá asi sedm procent hospitalizací pro obyvatele Vysočiny a čtyři procenta pro Zlínský kraj,“ přiblížil některé výsledky analýzy Dušek. Při přepočtu na spádovou oblast brněnského zdravotnictví pak není dostupná koncentrace kapacit v Brně nijak nadbytečná.
S koncentrací specializované péče a velkou spádovou oblastí se pojí i vyšší nároky na personál. Přepočtené úvazky lékařů v Brně mezi lety 2016 a 2017 mírně vzrostly asi na 3200, z toho téměř dva tisíce se věnují akutní lůžkové péči a jen několik desítek péči následné. Sester pak mezi uvedenými roky dokonce mírně ubylo a opět více v následné péči. Podle Duška je tak v Brně velmi výrazný nepoměr mezi akutní lůžkovou péčí a péčí následnou.
Zdravotnictví ale neznamená jen nemocniční péči, dostupná musí být i péče ambulantní, ať už specializovaná nebo praktická. Specialisty je podle analýzy Brno doslova poseto, vychází tu jedna ordinace asi na 514 obyvatel, což je nejlepší poměr v Česku. Podle doporučené OECD je dostačující mít jednu specializovanou ambulanci na 2300 obyvatel.
To může podle Duška odčerpávat kapacity praktických lékařů a také zvyšovat tlak na nemocniční péči, protože specialisté více doporučují hospitalizace. První problém je ale závažnější, i když je v Brně ve srovnání s jinými regiony podobný počet lidí na jednu ordinaci praktického lékaře, většina se jich soustředí v centru města a chybí na periferiích.
Ještě horší je to s jejich věkem. „Stávající praktici jsou poměrně staří, průměrný věk je skoro 60 let. Pokud se v této oblasti něco v dohledné době nestane, může se kapacita primární péče omezit,“ zdůraznil Dušek. Kapacitu lékařů do budoucna ohrožuje i demografický vývoj obyvatelstva, které bude stárnout, a bude tak potřebovat více péče.
Dušek dodal, že naznačené problémy se neprojeví v horizontu měsíců ale spíše let či desetiletí. Analýza ukazuje trendy, které se v brněnském zdravotnictví projevují a měla by se tedy přijímat odpovídající opatření.
