Institut SYRI, který je financován z Národního plánu obnovy, se bude zabývat devíti oblastmi a sdružuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Vědecká konsorcia doposud v České republice fungovala hlavně na bázi přírodních věd, ve společenských vědách jde o novinku. Podle rektora MU Martina Bareše je SYRI jedním z nejdůležitějších pilířů současnosti.
„Covid, energetická krize, inflace a válka na Ukrajině mají už třetím rokem v řadě vliv na životy každého z nás. Krize vždy představují zátěž, přináší stres a obavy a mají schopnost dokonce ovlivňovat celou společnost. Právě v takových chvílích je věda optimálním nástrojem, který může přispívat k nalezení odpovědí na otázky, přinášet poznatky a nabízet řešení, jak předcházet negativním důsledkům v době velkých krizí. Věda zásadním způsobem přispívá k lepší odolnosti společnosti. I proto jsme rádi, že byl umožněn vznik tohoto Národního institutu a že Masarykova univerzita a její odborníci hrají v jeho fungování naprosto zásadní roli,“ uvedl Bareš 12. října na zahajovací konferenci SYRI v Univerzitním kině Scala.
„Já osobně SYRI nepovažuji pouze za projekt, ale za možnost budoucího rozvoje institutu, kterému říkám humanitní CEITEC. CEITEC je opravdu významné pracoviště s přesahem daleko za hranice naší univerzity, jižní Moravy a celé České republiky. Proto budu své úsilí směřovat k tomu, abychom i po skončení financování projektu pracovali s tímto institutem dál, uvnitř naší univerzity i s našimi partnery," dodal v závěru svého vystoupení.
Výzkumníci SYRI budou zkoumat aktuální rizikové situace a na základě svých nálezů dávat doporučení směrem k veřejným politikám v různých oblastech – například ekonomice, zdravotní péči či vzdělávání. „Chceme dělat špičkovou vědu, která bude zároveň bezprostředně užitečná,“ řekla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová, jejíž tým bude využívat mimo jiné výjimečnou datovou základnu.
Podle náměstka ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpána Jurajdy povede zřízení tohoto institutu ke zvýšení vědeckého výkonu českých společenských věd v mezinárodním srovnání. Podpora výzkumu v oblasti společenských věd byla podle něj zatím v ČR oproti jiným oborům v mezinárodním srovnání nízká. „SYRI je v tomto ohledu důležitou vlaštovkou, projekt přitom reaguje mimo jiné na potřebu sběru dat, která jsou v krizích i po nich nezbytná pro analytickou podporu veřejného rozhodování,“ uvedl Jurajda s tím, že jedním z cílů institutu je i zvýšení vědeckého výkonu našich společenských věd v mezinárodním srovnání. Posílení dopadu a role společenských věd podle něj závisí mj. na skutečnosti, zda se podaří uskutečnit reformu přístupu k individuálním datům veřejné správy, konkrétně na úspěchu věcného záměru zákona o správě veřejných dat.
Dlouhodobější spolupráci s výzkumníky SYRI plánuje Jihomoravský kraj. „Zlepšování kvality veřejných služeb patří mezi důležité cíle Jihomoravského kraje. Důležitá je schopnost lépe pracovat s daty a umět provádět experimentální vyhodnocování různých veřejných politik a přístupů. Vidím velký potenciál v činnosti SYRI i pro náš kraj, například v oblasti vzdělávání, kde SYRI přináší v českých poměrech zcela unikátní kapacitu ověřovat efektivitu různých výukových přístupů a podmínek uskutečňování vzdělávání,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl.
Mezi hlavní projektové aktivity SYRI, které spadají pod MU, patří tři oblasti: Právo a vládnutí, Vzdělávání a dopady pandemie a Efektivita zdravotního systému.
Podrobné informace o institutu SYRI jsou k dispozici na webových stránkách tohoto institutu.
