Ceny nadačního fondu Neuron pro mladé vědecké talenty získali molekulární biolog Marek Mráz a právník David Kosař. Oba jsou držiteli prestižního ERC grantu. Fond letos rozdal celkem deset ocenění ve třech kategoriích.
Vznik a léčba leukémie
Marek Mráz získal ocenění za medicínu. Se svým týmem v Ceitecu MU a Fakultní nemocnici Brno se zaměřuje na vznik a léčbu chronické lymfatické leukémie, což je nejčastější forma leukémie u dospělých. Toto onemocnění způsobují buňky imunitního systému tzv. B-lymfocyty, které mají tělo chránit proti infekci, ale při nádorovém onemocnění se množí bez přítomnosti infekce v těle.
Molekulární biolog se věnuje například studiu funkce molekuly CD20, která se vyskytuje na povrchu lymfatických buněk a na niž cílí některá léčiva proti chronické lymfatické leukémii. Studuje také takzvanou signalizaci přes B-buněčný receptor (BCR), která u zdravých buněk imunitního systému podporuje jejich množení v případě infekce a u nádorových buněk je nadměrně aktivní.
„V podstatě máme dva zdroje výzkumných otázek, které v laboratoři zkoumáme. První souvisí s tím, že když něco objevíme, tak zároveň s tím vyvstanou další otázky, které potřebujeme vyřešit. Je to přirozené navazování objevů a postupné odhalování zákonitostí. Člověk prostě pochopí kousek problému, a pak touží pochopit další kousek,“ popisuje Mráz, jak se svým týmem hledá směry výzkumu.
Druhým zdrojem inspirace jsou pak pro skupinu konkrétní klinické problémy. „Komunikujeme s lékaři, kteří nám například řeknou, že mají mezi pacienty takové, kteří mají závažnější průběh nemoci nebo neodpovídají na léčbu. Ani lékaři ani my jako vědci zcela přesně nevíme, proč dochází k rozdílným projevům a důsledkům nemoci a my se to tedy snažíme zjistit,“ uvedl Mráz.
Výzkum soudcovské samosprávy v Evropě
Druhým oceněným z Masarykovy univerzity je David Kosař z Právnické fakulty MU. Je jedním ze dvou držitelů ERC grantu v oblasti společenských věd v České republice a pracuje na pomezí práva a politologie. Zabývá se tématem posilování soudcovské samosprávy a dopadem těchto reforem na dělbu moci.
S kolegy a ve spolupráci se zahraničními odborníky zkoumal soudcovskou samosprávu ve 14 zemích a u Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. „Zajímalo nás, do jaké míry se soudci podílí na správě soudnictví, skrze jaká tělesa a jaký je vliv těchto těles na klíčové hodnoty v soudnictví, tedy na zodpovědnost, nezávislost, transparentnost a legitimitu soudní moci a na důvěru veřejnosti v soudnictví. Sledujeme také dopad soudcovské samosprávy na dělbu moci a demokracii,“ přiblížil v nedávném rozhovoru pro Muni svůj výzkum.
Přestože v řadě zemí existují orgány jako nejvyšší rady soudnictví, které mají garantovat nezávislost a transparentnost systému, nechrání je zcela před autoritativními vůdci. „Každá země má trochu jiný politicko-společenský kontext a kanály, kterými lze politizovat soudní moc, jsou tedy odlišné. Jsou ale přítomné v podstatě všude a záleží jen na politické kultuře a společenském konsensu, zda je jich využíváno či nikoliv,“ přiblížil některé ze závěrů výzkumu, které tým Davida Kosaře kompletně zveřejní ve zvláštním čísle časopisu German Law Journal.
Nadační fond Neuron na podporu vědy letos rozdal celkem deset ocenění ve třech kategoriích, a to za celoživotní přínos vědě, za významné vědecké objevy a právě mladým vědeckým talentům. Na výběru laureátů se letos podílela mezinárodní vědecká rada Fondu. Celkem si laureáti rozdělili rekordních 9 milionů korun ze soukromých zdrojů mecenášů Nadačního fondu Neuron.
