Mimořádný výkon mají za sebou lékaři, zdravotní sestry a další ošetřující personál Fakultní nemocnice Brno (FN Brno). Podařilo se jim udržet životní funkce u těhotné ženy ve stavu mozkové smrti a v polovině srpna pak přivedli na svět její dceru.
Do fakultní nemocnice se sedmadvacetiletá žena dostala 21. dubna poté, co ji manžel našel doma v bezvědomí. Byla tehdy v 16. týdnu těhotenství a trpěla takzvanou arteriovenozní malformací s projevy epilepsie. Jde o vrozené onemocnění mozkových cév, u nějž hrozí možnost krvácení do mozku. Právě to se stalo a i přes letecký transport do nemocnice u ní ten den odpoledne nastala mozková smrt.
Od tohoto okamžiku pracovníci Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) FN Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity spolu s lékaři gynekologicko-porodnické kliniky vyvinuli veškeré úsilí k tomu, aby u ženy zajistili stabilizaci životních funkcí a podařilo se přivést na svět zdravé dítě.
Jde o unikátní případ nejen v Česku, ale i ve světě, protože jde dosud o nejdelší dobu, po kterou se podařilo zajistit, aby se dítě vyvíjelo v těle matky. „Z rešerší, které jsme si během péče o tento případ dělali, plyne, že těchto případů bylo ve světě dosud zaznamenáno asi 30, z toho ve 12 bylo těhotenství ukončeno a jen ve dvou případech lékaři udržovali životní funkce déle než 100 dní,“ uvedl přednosta KARIM Roman Gál.
Znamenalo to zajistit činnost plic, srdce i ledvin, odvracet infekce a vše dělat tak, aby nedošlo k poškození plodu. „Žádná neočekávaná komplikace, kterou bychom neuměli řešit, nenastala. Přišly samozřejmě všechny, které se u takovýchto pacientů objevují,“ podotkl Gál.
Lékařům hodně pomohl přehledový článek německých kolegů z roku 2010, který kromě popisu podobných případů obsahoval i doporučené postupy, kterými se lékaři řídili. Pomohla jim také podobná zkušenost z minulosti, kdy přivedli na svět chlapce ženy, která byla už několik měsíců v kómatu, z něhož se nakonec probudila.
Holčička už je doma u rodiny
O snaze udržet těhotenství u ženy s mozkovou smrtí rozhodla skupina lékařů. Anesteziologové potvrdili, že je to možné a gynekologové zjistili, že plod je živý, nemá žádné zásadní vývojové vady a jeho váha odpovídá stadiu těhotenství. „Naše rozhodnutí bylo jednoduché: Pokračovat, pokud to půjde, minimálně do 24. týden těhotenství,“ uvedl přednosta gynekologicko-porodnické kliniky Pavel Ventruba.
Po dosažení tohoto termínu koncem června lékaři znovu ověřili, zda se plod stále vyvíjí a zjistili, že jeho váha je 980 gramů. V červenci dítě stále přibíralo na váze a nakonec lékaři stanovili termín porodu císařským řezem na 15. srpna. Holčička měla při narození 2130 gramů a měřila 42 centimetrů, po dalších dvou týdnech v péči neonatologů ji lékaři předali rodině.
Manžel ženy i její širší rodina se po dobu téměř čtyř měsíců také podíleli na péči. Nosili z domova například různé hračky nebo ještě nenarozenému dítěti četli. Dlouhodobá intenzivní péče totiž podle Gála dnes už standardně zahrnuje i rehabilitační péči a takzvanou bazální stimulaci, tedy snahu, aby byl pacient v co největším kontaktu s věcmi, které znal a s také s příbuznými.
Kritický je 24. týden
Petr Janků z perinatologického úseku gynekologicko-porodnické kliniky vysvětlil, že udržet těhotenství bylo zásadní minimálně do 24. týdne, kdy je pro vývoj plodu zásadní prostředí děloha a jeho napojení na placentu. Další dva týdny jsou kritické, a pokud dojde k porodu, je výrazně ohrožený život dítěte a pokud přežije, tak s vážnými trvalými následky.
„Po 26. týdnu se situace zlepšuje, ale dítě stále není schopné samo dýchat, proto je lepší když se těhotenství podaří udržet až k hranici 30. týdnů a ten 34. už je vlastně optimální a další prodlužování by naopak v tomto případě bylo rizikové. Mimo jiné proto, že není jednoduché monitorovat stav dítěte v děloze,“ popsal, proč se lékaři pokoušeli udržet těhotenství po tak dlouhou dobu.
Žena v mozkové smrti a porod ve FN Brno
