Do čtvrtého ročníku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu grantových projektů JUNIOR STAR, kterou vyhlásila Grantová agentura České republiky, mohli své projekty přihlásit pracovníci v oblasti základního výzkumu, kteří získali titul Ph.D. nebo jeho ekvivalent nejvýše osm let od vyhlášení soutěže. Předpokládaná doba řešení projektu se zahájením od 1. ledna 2025 činí 5 let.
Z Masarykovy univerzity získali grant JUNIOR STAR David Bednář z přírodovědecké fakulty a Oksana Yuriyivna Stupak z pedagogické fakulty.
Naděje pro pacienty s mozkovou mrtvicí
Tým Davida Bednáře se pouští do ambiciózního projektu vývoje nové generace léků pro léčbu mozkové mrtvice. „Grant JUNIOR STAR pro nás znamená především jistotu ve formě dlouhodobého financování. Je to poměrně velký grant a pětiletá doba je opravdu úžasná. Můžeme se plně soustředit na výzkum bez potřeby žádat o další granty,“ uvedl David Bednář, pro kterého má výzkum i osobní rozměr – jeho dědeček byl jednou z mnoha obětí této zákeřné nemoci.
Mozková příhoda patří k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity. Způsobují ji krevní sraženiny blokující průtok krve do mozku. V současnosti se k léčbě používá lék altepláza, který tyto sraženiny rozpouští. „Altepláza je běžný enzym přítomný v lidském těle. Problém je, že není dostatečně efektivní při rozpouštění velkých sraženin v mozku. Navíc má závažné vedlejší účinky – může způsobovat krvácení,“ popsal odborník. Další komplikací je časové omezení podání léku. „Máme pouze čtyřhodinové terapeutické okno. Pokud se pacient nedostane do této doby k lékaři, negativní účinky léku převáží nad těmi pozitivními a lék se mu pak již nedá podat,“ vysvětlil.
Bednářův tým, který je součástí Loschmidtových laboratoří, zvolil unikátní dvoucestnou strategii. „Náš výzkum má dvě nezávislé větve. První se zaměřuje na vylepšení stávající alteplázy, aby byla bezpečnější a efektivnější. Druhá větev se věnuje cenově dostupnější stafylokináze,“ upřesnil výzkumník David Bednář.
Stafylokináza je bakteriální protein a ve srovnání s alteplázou je jeho výroba mnohem levnější. Má však i své problémy – tělo si proti ní vytváří protilátky, protože se v něm přirozeně nenachází. Vědci se proto pokusí snížit její imunogenicitu, tedy reakci imunitního systému na tento protein, a zároveň zvýšit její efektivitu při vytváření komplexu s plasminem, což by mělo vést k lepšímu rozpouštění krevních sraženin.
Co činí tento výzkum výjimečným, je jeho komplexní přístup v rámci konsorcia Stroke Brno. „Díky spolupráci v Loschmidtových laboratořích jsou součástí našeho týmu odborníci v oblastech od bioinformatiky a umělé inteligence přes strukturní biologii až po enzymovou kinetiku. Napojení na Stroke Brno nám pak umožňuje posunout se z molekulární úrovně k buňkám či živým organismům,“ popsal Bednář unikátnost projektu, ve kterém plánuje využít počítačové simulace, laboratorní experimenty i veterinární testování. „Velmi cenná je také spolupráce s profesorem Mikulíkem, který přináší přímé zkušenosti z klinické praxe léčby mozkové mrtvice,“ dodal čerstvý držitel grantu.
Na vývoji nových léků proti mozkové mrtvici pracují vědci po celém světě, avšak úspěch není samozřejmostí. „Je to projekt, na němž si vylámala zuby spousta lidí. Dost často jsou nalezeny zajímavé varianty proteinů, ale u klinických testů se projeví jako neefektivní. Pro úspěch je potřeba výrazné zlepšení, nejen drobné úpravy,“ naznačil Bednář.
I když cílem pětiletého projektu není vyvinout hotový lék, v projektu už mladý vědec zaznamenal první úspěchy. „Máme variantu, která by mohla být výrazně bezpečnější,“ zmínil s nadějí výzkumník, který při své práci oceňuje především vzájemnou spolupráci v týmu. „Mám kolem sebe úžasné vědce a studenty s obrovským zájmem o výzkum. Je radost s nimi pracovat.“
Z osobního příběhu vzniká výzkum pro lepší školství
Druhý grant JUNIOR STAR na Masarykově univerzitě získala Oksana Yuriyivna Stupak z pedagogické fakulty, jejíž osobní příběh se prolíná s jejím vědeckým bádáním. V březnu 2022 musela se dvěma malými dětmi opustit válkou zasaženou Ukrajinu a začít nový život v České republice. Právě tato zkušenost ji přivedla k výzkumu, který může změnit přístup českých škol k začleňování dětí z jiných zemí.
„Jako matka jsem chtěla pomoci svým dětem s adaptací na školu a jako vědkyni mě zaujal výzkum situace ve školách kvůli velkému počtu ukrajinských dětí. Jejich velký počet v českých školách i nadále přetrvává, nové děti nadále přicházejí, a proto považuji za nutné inkluzivitu škol pro ukrajinské děti zkoumat,“ uvedla mladá vědkyně.
Její pětiletý výzkumný projekt, který právě teď začal, si klade ambiciózní cíl – zmapovat a vyhodnotit, jak české školy zvládají začleňování ukrajinských dětí, a identifikovat faktory na cestě k inkluzi v českých školách, a to i pro integraci dětí z jiných zemí. „Je to dynamický proces, který si zaslouží systematický výzkum,“ popsala Oksana Yuriyivna Stupak.
S pětičlenným týmem odborníků z Katedry pedagogiky se zaměří na čtyři brněnské základní školy, kde budou provádět pozorování a rozhovory s řediteli, učiteli, některými ukrajinskými a českými dětmi a jejich rodiči. „V každé škole plánujeme provést šest rozhovorů, zvlášť s rodiči a zvlášť s dětmi. Plánujeme také dotazníkové šetření mezi učiteli v Jihomoravském kraji, kteří mají zkušenosti s prací s ukrajinskými dětmi.“
V první fázi, která potrvá do prosince 2025, se výzkumný tým zaměří na fokusní skupiny s třídními učiteli a následné dotazníkové šetření mezi pedagogy v Jihomoravském kraji. V další fázi, naplánované na období leden 2026 až červen 2027, se uskuteční rozhovory s klíčovými aktéry a nestrukturované pozorování výuky, přestávek a mimoškolních aktivit. Poslední fáze projektu, od července 2027 do prosince 2028, bude věnována zpracování dat, publikační činnosti a prezentaci výsledků na konferencích.
„Získání grantu pro mě osobně představuje velkou zodpovědnost, ale i příležitost prozkoumat téma, které se mě osobně týká, a získat nové zkušenosti s realizací prestižních výzkumných projektů,“ prozradila Stupak. Finanční prostředky plánuje využít na práci výzkumného týmu, publikování článků a další výdaje spojené s realizací výzkumu. „Výzkum současné situace a změn, ke kterým ve škole došlo za poslední dva roky, pomůže identifikovat faktory na cestě k inkluzi v českých školách, a to nejen pro ukrajinské děti, ale i pro migranty obecně,“ uzavřela vědkyně.
Autorka je studentkou fakulty sociálních studií a stážistkou redakce Magazínu M.
