Kancelář má v bohunickém kampusu, pravidelně však řeší problémy klidně na druhé straně města. Jako vedoucí technicko-provozního oddělení totiž zodpovídá jak za běžné prostory fakulty sportovních studií, tak za fungování všech sportovišť, která nejmladší fakulta pro celou Masarykovu univerzitu provozuje, a to s sebou nese řadu povinností.
„Každý areál má svého správce a vrátné, s těmi jsem v pravidelném kontaktu a řeším běžný provoz včetně případných problémů. To většinou znamená zařízení drobných oprav, objednávek a zajištění dobrých podmínek pro výuku. Ze znalostí stavu areálů vyplývá, že vedení fakulty doporučuji provedení velkých oprav nebo investic, které jsou následně zařazeny do návrhu plánu realizace akcí,“ vysvětluje Vladimíra Kopuletá.
Opravy a rekonstrukce, ke kterým dochází prakticky neustále, jsou minimálně pro studenty, kteří sportoviště využívají, poměrně viditelné. O celé řadě dalších povinností už se to ale říct nedá. Vedoucí má třeba na starosti celý rezervační systém, který kombinuje pravidelnou výuku, užívání sportovišť pro projekty a komerční nabídku pronájmu. Do toho se navíc přidávají velké fakultní či studentské akce, které je potřeba zařadit do harmonogramu.
O sportoviště je mezi studenty i veřejností obrovský zájem. Venkovní tenisové kurty Heinrichova, kurty v hale Mánesova, tělocvičny a posilovny pod Hradem a na Vinařské a čtyři velké tělocvičny přímo v kampusu jsou využívány skoro nonstop.
„Fakulta také spolupracuje s extraligovými týmy badmintonu a basketbalu, které prostory rovněž využívají. Kromě samotné koordinace termínů je ale taky potřeba řešit smlouvy, technickou přípravu velkých akcí, potřebná proškolení a podobně. Pravidelně se musím starat také o dodržování legislativy, což znamená hlavně zajištění nejrůznějších revizí,“ vyjmenovává Kopuletá.
Její běžná pracovní doba je tak velice pestrá a sestává z řešení drobných potíží, jako je třeba nefungující běžecký pás v posilovně, komunikace se správci a dalšími zaměstnanci, koordinace využívání prostor a nutné administrativy. Má také pod palcem sklady sportovního vybavení, dopravní prostředky a spravuje zaměstnanecké přístupy do místností fakulty přes čipovou kartu. Na Masarykově univerzitě tohle všechno dělá už 16 let.
Rekonstrukce a modernizace celouniverzitních sportovišť, které jsou investičně náročnější, většinou financuje univerzita z centralizovaných zdrojů. Posledním takovým příkladem, na kterém Kopuletá spolupracuje s investičním odborem rektorátu, je narušená statika v tenisové hale Mánesova.
„Zjistili jsme, že tam dochází k posunu základu zadní stěny. Statik budovu nejprve doporučil uzavřít, ale pak se našlo řešení, které tolik nedopadá na výuku a provoz haly," vypráví. Fakulta požádala o nápravu stavu, a to dodatečným zařazením akce do centralizovaného plánu investičních akcí. Teď tam Kopuletá pravidelně jezdí pomoci zajistit podmínky stanovené statikem.
Další velký projekt je už připravený: Fakulta chce umístit do vysokých tělocvičen v kampusu vestavbu, která je rozdělí na dvě podlaží, z čehož jedno bude možné nově využít k umístění laboratoří a výukových prostor. Zase to s sebou ponese spoustu logistiky, plánování a komunikace – to vše je ale pro Vladimíru Kopuletou vítaná výzva.
