Většina vyprávění o Janu Masarykovi, synovi Tomáše Garrigua Masaryka a ve 30. letech československém velvyslanci ve Spojeném království, se točí kolem jeho tajemné smrti v Praze na začátku roku 1948. Divadelní hra nazvaná Diagnóza: Masaryk nabídne jiný pohled. Odehrává se před začátkem druhé světové války, v roce 1938 na ambasádě v Londýně a Divadlo Feste na ni láká jako na „drama antických rozměrů z rodiny Masarykových“. Premiéra 22. ledna už je vyprodaná, na dvě zatím naplánované reprízy 30. ledna a 23. února jsou ještě volné lístky.
Jde už o čtvrtou spolupráci sociologa médií Jakuba Macka a režiséra Jiřího Honzírka (po Trenažéru revoluce, Emilu Háchovi a Husině). Tentokrát otevírá citlivé téma vztahů v rodině Garrigue Masarykových, které v posledních letech do širšího povědomí začaly dostávat filmové snímky Hovory s TGM a Masaryk nebo kniha Jiný TGM.
„Rodina Masarykových je často nahlížena jako pokroková – o TGM se například mluví jako o moderním otci, který kombinoval akademickou práci se starostí o děti, a o matce Charlottě jako o zastánkyni ženských práv. Přesto i touto rodinou prostupují stíny rodinných příkoří a takových tabuizovaných témat, jakým je dědictví duševní choroby nebo úmrtí sourozenců,“ píše se v materiálech Divadla Feste.
Inscenace Diagnóza: Masaryk bude sledovat život Jana Masaryka, který determinuje duševní choroba. „Konflikt mezi touhami hrdiny a tím, co je nucen reálně dělat, je hluboký a neměnný doslova v antickém měřítku. Jan Masaryk se různými zásahy, snad řízením osudu, stává velvyslancem v Anglii. Ač nemá dostatečné vzdělání, má „tatu“ Masaryka – a když na potemnělém konci třicátých let přichází o něj, volí si za otcovskou autoritu Edvarda Beneše. Bez ohledu na loajalitu ke svým silným mužům ale Jan Masaryk ve svém úřadu selhává,“ pokračuje nástin divadelní hry.
Na otázku, jestli vůbec uspět mohl, odpovídá autor hry Jakub Macek: „Těžko mohl. Jan Masaryk totiž neselhává jen tváří v tváří sám sobě a své bolavé a zároveň šarmantní slabosti, ale především v konfrontaci s koncentrovaným tlakem nacistického Německa. Hitler chtěl Československo zlikvidovat za každou cenu a Jan Masaryk mu v tom zabránit prostě nemohl.“ Režisér Honzírek doplňuje, že Masarykovo odhodlání bylo vlastně šílené. „Můžeme jen spekulovat, zda by v takové situaci neselhal i takový politik, jakým byl jeho otec,“ dodává.
Jakub Macek je sociolog médií a na Fakultě sociálních studií MU se coby vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky věnuje výzkumu mediálního publika. S Divadlem Feste spolupracuje téměř po celou dobu existence souboru jako autor a dramaturg. Pro společnou práci Macka a Honzírka je typická režie, která se opírá pevně o dramatikův text, a minimalistická scéna. Jejich inscenace jsou ceněny jak odbornou veřejností, představení Husina bylo nominovano na Cenu Marka Ravenhilla, tak se těší divácké oblibě. Trenažer jedné revoluce vydržel na repertoáru Divadla Feste přes šest let, inscenace Husina se hraje doposud.
