Díky jinému přístupu k popisu historie mojmírovské Moravy kombinovanému s inovativním archeologickým bádáním získali odborníci z filozofické fakulty pod vedením Davida Kalhouse prestižní grant. Ve svém projektu se chtějí zaměřit na otázky začleňování okrajových regionů do velkých říší, které existovaly v 9. století. Konkrétně chtějí srovnávat postavení Velkomoravské říše s obdobnými periferiemi tehdy největšího evropského impéria a pochopit, jaký vliv mělo na stabilizaci těchto regionů a jejich elit.
Karolinská říše zažila v 9. století pod vládou Karla Velikého největší rozmach, zabírala skoro milion kilometrů čtverečních a její jádro tvořily nynější Francie, západní Německo, země Beneluxu, Švýcarsko, severní Itálie, ale i Katalánsko či Baskicko. Její součástí bylo i Bavorsko, dnešní Rakousko a část Maďarska.
„S mojmírovskou Moravou tak impérium bezprostředně sousedilo. Mojmír s Moravany přijali křest z Bavorska, podléhali pasovskému biskupství, císařství také odváděli tribut a mezi těmito útvary probíhal i obchod. Zároveň ale také docházelo k vojenským střetům. A i když byly vztahy Moravy a Karolinské říše mnohokrát popsány, nikdy to nebylo v celém kontextu toho, jak se Karlovci stýkali a potýkali s dalšími oblastmi na hranicích své říše.“
Přestože se někteří historici již srovnávání regionů na okraji Karolinského impéria věnovali, v případě mojmírovské Moravy si všímali spíše jen východního pohraničí. „My bychom se rádi podívali na všechna samostatná okrajová území této říše, tedy i ta na západě a na jihu, jako jsou Bretaň či Katalánie, a také na ta území, která říše pohltila,“ přiblížil záměr výzkumu Kalhous. Zaměří se na otázky řešení konfliktů, na tributy či ustavení sociálního statusu a na vnímání raného středověku v pozdější lokální perspektivě. Tento přístup podle Kalhouse pomůže odhalit podobné trendy a strategie, které používaly velké říše a jejich místní spojenci či odpůrci v okrajových oblastech, a také identifikovat místní specifika.
Na projektu bude Kalhous spolupracovat s kolegy z Archeologického ústavu Brno, Akademie věd ČR, kteří se soustředí na výzkum vztahů mezi raně středověkými lokalitami v hranicích tehdejší Moravy. „Podle nás jde archeologické bádání často jen po linii konkrétních artefaktů či lokalit, my bychom ale chtěli důkladněji pochopit vztahy mezi lokalitami či produkty, a to prostřednictvím zkoumání transferu surovin a artefaktů,“ doplnil historik s tím, že tento přístup pomůže objasnit sociálně-ekonomické sítě ve vznikajících politických státech a také význam imperiálních hranic pro jejich stabilizaci.
Kalhous připisuje absenci komplexních srovnávacích prací a analýz jednak tomu, že historiografie je stále ještě silně lokálně ukotvená disciplína a odborníci se tak často drží ve svých národních hranicích. Tyto nacionální diskurzy se pak podle něj málokdy prolínají, anebo o sobě nevědí. „Částečně za tím stojí i jazyková bariéra, kdy se západní badatelé většinou podrobněji nevyznají v lokální literatuře, i když o ní mají přehled.“
Právě překročení národních a jazykových bariér je cílem jeho projektu. Spolupracovat proto bude také s kolegy ze zahraničí a už nyní hledá zahraničního doktoranda, který může podle něj přinést jiný pohled na mojmírovskou Moravu i celou problematiku vztahů periferií a říší.
„Chceme přijít s novými modely ustavení periferních říší a náš přístup nám umožní otestovat do značné míry sporný dopad impérií na tyto procesy. Oba přístupy, místní i evropský, slibují nové impulsy k našemu chápání integrace, nebo jejího selhání, kulturně méně rozvinutých oblastí a otevřou cestu k lepšímu pochopení ustavení lokálních mocenských hierarchií,“ dodal historik.
Kromě publikací v časopisech a edičních řadách ceněných evropskými historiky chce také výsledky bádání zpřístupnit za pomoci webové stránky, která bude shromažďovat a vizualizovat sesbíraná data.
