MU má strategický záměr na následujících osm let. Dokument, na jehož tvorbě se podílelo více než 130 členů akademické obce napříč celou univerzitou a kterým se bude řídit její další rozvoj. Kapitola věnující se výzkumu a doktorskému studiu je velmi obsáhlá, popisuje plány týkající se rozvoje začínajících vědců, hodnocení vědy, podpory přípravy grantů, internacionalizace či rozvoje infrastruktur.
Pokud je řeč o doktorském studiu, je hlavní myšlenkou zvýšení jeho kvality a efektivity. Jedná se totiž o bolístku, kterou řeší také všechny ostatní univerzity v České republice i mimo ni. Strategie se přitom zaměří na několik základních bodů: přijímání kvalitních a motivovaných uchazečů, kteří budou schopni studium úspěšně dokončit, snaha dokončovat doktorát ve standardní době studia a internacionalizace.
„Internacionalizací se v rámci doktorského studia myslí hned několik věcí. Jednak by každý doktorand měl vyjet na zahraniční stáž, s čímž souvisí zvýšená podpora fakult a jejich stipendijních programů na podporu výjezdů. Také bychom ale chtěli přijímat více doktorandů ze zahraničí. Jejich mezinárodní ukotvení pomůže zvyšovat kvalitu,“ popsala Markéta Burešová z Odboru výzkumu Rektorátu MU.
Přijímání kvalitních a motivovaných uchazečů by mělo být dosaženo třeba posílením komunikace s uchazeči, představováním kariérních možností či úpravou přijímacího řízení, které by mohlo obsahovat například zpracování motivačních esejů či další podobné úkoly.
MUNI PhD Academia
Další rozvoj čeká také program, pracovně nazývaný „MUNI PhD Academia“. Ten už nyní nabízí doktorandům a školitelům celouniverzitní aktivity zaměřené především na rozvoj měkkých dovedností, na které dále navazují i fakultní nabídky.
Počítá se také s rozšiřováním dvojího vedení doktorandů. To v praxi funguje tak, že student má jednoho školitele na MU a druhého na některé ze zahraničních univerzit. Disertaci zpracovává pod dohledem obou supervizorů. Tomuto přístupu se dostane větší podpory, podobně jako tzv. kolaborativním doktorátům. Na těch zase studenti spolupracují s partnery mimo akademickou sféru.
Do budoucna se také plánuje rozsáhlejší revize nastavení celého doktorského studia včetně jeho kreditového systému. Pozornost se zaměří také na školitele, jejich kvalitu či vytížení. Studenti budou vedeni ještě cíleněji k práci na disertačním výzkumu, obecně je budou k dobrým výsledkům pobízet motivační prvky.
Získávání prestižních grantů
Další velkou oblastí, ve které Masarykova univerzita plánuje učinit celou řadu kroků, je podpora přípravy grantů. Byly vytyčeny strategické výzkumné priority, které pokrývají zejména oblasti biomedicíny, farmacie, bezpečnosti, zdraví a kvality života, životního prostředí a udržitelného rozvoje. V těch chce univerzita dosáhnout excelentní úrovně.
„Z centrální úrovně jsou důležité především projekty, které jsou součástí sekce rozšiřování účasti a posílení evropského výzkumného prostoru – TEAMING, TWINNING A ERA Chairs. Ty podporují budování nových nebo modernizaci stávajících center excelence na bázi partnerství s renomovanými institucemi v zahraničí, transfer poznatků se zahraničními partnery a příchod vynikajících vědců na některou součást MU,“ vysvětlila Ida Součková Olšová z Odboru výzkumu.
Ten se chce dále zaměřit na systematickou podporu podávání žádostí o prestižní ERC a MSCA granty. Už nyní například pořádá informační a školicí akce k přípravě projektů, ty pak vrcholí intenzivními dvoudenními workshopy. Už od roku 2020 fungují nové programy interní Grantové agentury MU na podporu návratu vědců po přerušení kariéry, podporu příchodu držitelů ERC grantů a špičkových juniorních výzkumníků. Tyto programy čeká v následujících letech úprava tak, aby byly zohledněny oborové odlišnosti a různé výchozí úrovně výzkumu.
Kvalitativní hodnocení vědy
Změny se chystají také v systému hodnocení vědy a výzkumu na MU. Mělo by začít fungovat již několik let plánované, avšak kvůli národní úrovni zpožděné interní hodnocení výzkumu. To v minulosti pracovalo jen s počtem a charakterem publikací, nově bude jeho součástí i kvalitativní složka – hodnocení panelu odborníků.
„V tomto novém způsobu hodnocení kvality výzkumu se promítne i úroveň doktorského studia, společenský ohlas výzkumu či prostředí pro výzkum. Výsledky budeme schopni získat na úrovni jednotlivých pracovišť,“ přiblížil Michal Petr, který se na Odboru výzkumu věnuje právě hodnocení vědy.
V koncepční rovině se počítá s prohlubováním spolupráce s Mezinárodní vědeckou radou (ISAB), která dává škole doporučení či diskutuje s vedením možné kroky ke zlepšení úrovně na mezinárodním poli. Kvalitativní indikátory se možná v průběhu času projeví i v pravidlech sestavování rozpočtu, respektive v rozdělování peněz na vědu. Prozatím je jeho součástí jen bibliometrie.
Více spin-offů
Vědci budou v následujících letech více motivováni k volbě témat nejen základního, ale i aplikovaného výzkumu. Jednoznačným cílem je pak zvyšování aplikačního využití výsledků výzkumu, podpora transferu technologií, Proof of Concept projektů a zakládání spin-off společností.
V oblasti personálních strategií se plánuje více využívat institutu mimořádných profesorů, který by měl na Masarykovu univerzitu přilákat špičkové seniorní vědecké a akademické pracovníky ze zahraničí, posíleno bude také využívání tvůrčího volna.
V následujícím období bude také vytvořena a realizována investiční strategie pro obnovu a rozvoj výzkumné infrastruktury. Bude pokračovat otevírání sdílených laboratoří a tzv. Core Facilities. Univerzita si chce udržet výsadní postavení na Cestovní mapě ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.
