Rektor MU Martin Bareš, který současně předsedá České konferenci rektorů, se dopoledne účastnil vzpomínkových událostí v Praze. Nejprve položil kytici u Hlávkovy koleje, poté u pamětní desky Jana Opletala a Václava Sedláčka v ulici Žitná. Před polednem se konal společný akt České konference rektorů na pietním místě na Národní třídě. Pražský program zakončil rektor uctěním památky 17. listopadu na Albertově.
Odpolední program připomenutí událostí 17. listopadu nejen roku 1989, ale také roku 1939, se odehrával v Brně. Nadační fond studentů Filozofické fakulty MU pořádal tradiční Lampionový průvod. „Opět jsme rozsvítili Brno a vzpomenuli společně na události, které se staly 17. listopadu roku 1939 a 1989. Na několika místech průvodu jsme také rozsvítili svíčky na památku známým i neznámým obětem nacismu a komunismu,“ uvedla organizátorka Kateřina Holíková. Průvod vyšel z náměstí Svobody směrem na Moravské a Komenského náměstí k Filozofické fakultě MU. Následně se zastavil na Stavební fakultě VUT a Právnické fakultě MU, u Kounicových kolejí a na Kraví hoře, kde studenti zpívali českou, slovenskou a studentskou hymnu.
V univerzitním kině Scala pokračoval v podvečer cyklus Brno-Minsk. Program 17. listopadu se zabýval nesvobodou v současném Bělorusku. „Hlavní myšlenkou bylo připomenout si nejen české události 17. listopadu, ale podívat se i směrem k lidem, kteří na tom nejsou se svobodou a demokracií tak dobře jako my,“ vysvětlil téma cyklu prorektor MU Jiří Hanuš. Debaty se účastnil i student Fakulty sociálních studií MU Andrei Kalavur, který byl vyloučen z univerzity v Minsku za angažování v opozičních kampaních a nyní díky stipendiu studuje na Masarykově univerzitě.
Fakt, že právě studenti jsou v Bělorusku velmi ohroženou skupinou obyvatel, odráží i výstava projektu „11 plus 1“, která bude do konce listopadu k vidění ve foyer kina Scala. Jde o fotografie jedenácti běloruských studentů a jedné pedagožky, kteří byli zatčeni při protestech v Bělorusku a jsou dosud v detenčních táborech. Výstava ukazuje, jak se k tomuto projektu připojili studenti všech fakult MU.
Program navazoval na první den cyklu Brno-Minsk 1941, který připomínal 80 let od prvního transportu Židů z Brna. Před rektorátem Masarykovy univerzity si může veřejnost prohlédnout výstavu, na panelech je zveřejněn unikátní seznam studentů a absolventů Masarykovy univerzity židovského původu, kteří byli během druhé světové války odvlečeni.
V Brně se také jako společná akce studentů všech šesti vysokých škol konal festival Brněnský sedmnáctý. Tento festival svým programem již popáté podněcuje občanskou společnost k aktivnímu zájmu o aktuální dění u nás i ve světě.
K oslavám se připojily i fakulty MU. Například na filozofické fakultě, na které v roce 1989 začaly, a ze které se koordinovaly, studentské protestní akce, tento týden slaví sté výročí zahájení výuky a pořádají akci Týden humanitních věd. Dnes se tam uskutečnily prohlídky zrekonstruovaného areálu a suterénu s protiatomovým krytem. Právnická fakulta k události uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939 zveřejnila na své facebookové stránce krátký seriál, který připomíná tragickou a temnou historii nejen fakulty v letech 1939 - 1945. Přírodovědecká fakulta připomněla listopad 1989 Milana Číže z Ústavu experimentální biologie.
Na události roku 1939 a uzavření vysokých škol nacisty upozornila Masarykova univerzita už ve čtvrtek 11. listopadu na Pietním shromáždění akademické obce MU v areálu Kounicových kolejí. Těm, kteří nepřežili nacistický teror, se poklonili zástupci studentů, děkani a proděkani všech desíti fakult MU. Rektor Martin Bareš v projevu zmínil příběhy a osudy zatčených a popravených profesorů a studentů.
