V Česku v posledních měsících převažuje subvarianta omikronu BA.5, která podle dat Státního zdravotního ústavu tvoří více než 70 procent všech případů. Na obzoru je ale další varianta s názvem kentaur, která pochází z Indie a vyznačuje se extrémně rychlou nakažlivostí.
Česká vláda se zatím nerozhodla přistoupit k plošným protiepidemickým opatřením. Profesor Petr Husa přesto varuje, že nárůst hospitalizovaných bude velmi pravděpodobně trvat nejméně do začátku listopadu.
Jak byste zhodnotil aktuální covidovou situaci v Česku?
Už asi měsíc jsme ve vzestupné fázi další vlny pandemie covidu. V současnosti u nás jasně dominuje subvarianta omikronu BA.5. Infekce variantou omikron je obecně mírnější, než tomu bylo u varianty delta loni na podzim. Převládají příznaky spíše u horních cest dýchacích, jako třeba rýma nebo bolest v krku a bolesti hlavy. Méně časté je postižení plic, jak tomu bylo u varianty delta. Na druhé straně je nakažlivost omikronu vyšší než u předchozích variant covidu. Pro přenos infekce stačí mnohem kratší doba kontaktu, než tomu bylo např. u varianty delta.
O čem hovoří rostoucí čísla nakažených?
V průběhu všech dosavadních vln covidu byla vždy stejná posloupnost. Nejprve se infikovali lidé mladší, u kterých je větší tendence ke vzájemným kontaktům. U nich je průběh infekce většinou lehký a hospitalizace je výjimečná. Od nich se následně infikují osoby starší a s doprovodnými chorobami. U nich je průběh často těžší a hospitalizace jsou častější.
Jaká je aktuálně situace v nemocnicích?
Ve Fakultní nemocnici Brno je v současnosti hospitalizováno více než 80 pacientů s covidem, z toho je 10 na jednotkách intenzivní péče. Čísla z FN Brno i z celého Česka ukazují na pozvolný nárůst počtu hospitalizovaných pacientů, a to i na jednotkách intenzivní péče. Tento nárůst bude velmi pravděpodobně trvat nejméně do počátku listopadu.
Proč je vhodné podstoupit očkování proti covidu?
Vakcinace je jediným přístupem, jak snížit pravděpodobnost vzniku těžkých forem covidu s potřebou hospitalizace, terapie kyslíkem, pobytu na JIP a v extrémním případě i úmrtí. Žádný jiný přístup není tak účinný. Podání antivirových léků není alternativou vakcinace. Doporučení vakcinace je přitom zvláště naléhavé pro osoby starší a oslabené základní chorobou. Ale i lidé, kteří tuto podmínku nesplňují, by se měli očkovat. Každý má z vakcinace určitý benefit.
Je vhodné kombinovat vakcínu na covid a chřipku?
Strategie naočkovat ve stejný den pacienta proti covidu a chřipce je vhodná zejména u starších osob, které mají problém přijít opakovaně do zdravotnického zařízení. V případě osob mladších bych dal přednost oddělení vakcinace proti těmto dvěma chorobám, s intervalem minimálně 14 dní. Není pravděpodobné, že by epidemie chřipky vznikla v naší republice v následujících týdnech, v naprosté většině případů to bývá až s odstupem tří až čtyř týdnů po vánočních svátcích, takže času na očkování proti chřipce je zatím dost.
Pokud člověk není naočkován tzv. boosterem, může se nechat naočkovat nejnovějším typem vakcíny, která chrání proti aktuálním mutacím koronaviru?
Nemůže. Vakcíny proti nejnovějším mutacím jsou k dispozici už déle než dva týdny. Tyto inovované vakcíny je možné použít jen pro posilovací dávky očkování, tedy třetí a čtvrtou dávku. Pro základní očkování prvními dvěma dávkami nejsou zatím schváleny. Není důvod si myslet, že by v případě základního očkování nefungovaly, ale zatím není dostatek dat z klinických studií.
Dostanou zájemci nejnovější typ vakcíny všude, nebo jen na některých místech?
Mohu mluvit jen za očkovací centrum FN Brno. Tam tyto nejnovější dávky vakcín dostane jako třetí nebo čtvrtou dávku každý člověk. Zatím je vakcinace v tomto centru bez objednání. Pokud by měl člověk zájem očkovat se v jiném centru, musí se předem informovat o konkrétních podmínkách.
