V úvodu Mendelových dnů vystoupil se zahajovacím projevem rektor Martin Bareš, který přivítal přednášející i hosty na půdě Masarykovy univerzity a připomněl, že první dva ročníky této akce byly výrazně ovlivněny covidovou pandemií. „Uvažovali jsme o tom, jakým způsobem přistupovat k jednomu z největších vědců světové historie. A proto jsme se rozhodli, že založíme tradici Mendelových dnů. Myslím, že letošní rok je toho více než důkazem, že to bylo rozhodnutí správné,“ pronesl rektor Masarykovy univerzity.
Letošní Mendelovy dny jsou tak trochu speciální. V roce 2022 si totiž Masarykova univerzita připomíná 200 let od narození zakladatele novodobé genetiky. I proto se organizátoři rozhodli pojmout program dvoudenní akce poněkud netradičně. „Letošní Mendelovy dny jsou věnovány tématu Mendel a svět. V prostorách Mendelova muzea a Augustiniánského opatství na Starém Brně proběhne série přednášek o recepci a vlivu Mendelova díla v mezinárodním kontextu s účastí tuzemských i zahraničních odborníků,“ uvedla ředitelka Mendelova muzea Blanka Křížová.
„Když jsme s paní ředitelkou Blankou Křížovou připravovali program, říkali jsme si, že by bylo dobré, kdybychom program zaměřili i na to, jak Johann Gregor Mendel vnímal světové a evropské souvislosti,“ doplnil ve svém úvodním slovu prorektor pro personální a akademické záležitosti Masarykovy univerzity Jiří Hanuš.
Odborné přednášky Mendelových dnů 2022 jsou zaměřené na přínos Mendelovy vědecké práce a jeho všestranné osobnosti a vnímání Mendelova díla ve světě přiblížil hned po zahajovacích projevech v Mendelově refektáři Daniel Fairbanks z Utah Valley University ve Spojených státech amerických. Na něj volně navázal Nizozemec Peter van Dijk, který hovořil o významných výpravách Gregora Johanna Mendela po světě, včetně návštěvy papeže ve Vatikánu v roce 1863.
Ve večerní části programu pak vystoupil pedagog a přírodovědec Marek Orko Vácha, který upozornil na zneužití genetiky v průběhu dějin. Podle něj byl tento vědecký obor zatížen jak nejrůznějšími ideologiemi, tak i jistotou vědecké komunity, jaké výsledky je možno očekávat. Vácha, který je i římskokatolický kněz, pak od osmé hodiny večerní celebroval Mši svatou v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie s hudebním provedením Duruflého requiem.
Program Mendelových dnů pokračuje ve čtvrtek dopoledne workshopem s podtitulem Teaching Mendel and Genetics, který se zaměří na to, jak vhodně předávat informace o Mendělově životě a díle. Mezi účinkujícími bude mít Masarykova univerzita tři své zástupkyně: Evu Chocholovou, Elišku Svobodovou a Hanu Svozilovou.
V odpoledním bloku pak se pak odehraje Brněnský filharmonický sbor Beseda Brněnská koncert s názvem „Skladatelé Mendelovy doby“. Pod vedením Petra Koláře zazní díla Františka Musila, Pavla Josefa Křížkovského a Leoše Janáčka. Dvoudenní akci k 200. výročí narození Johanna Gregora Mendela uzavře přednáška z cyklu Mendel Lectures od korejského chemika Kimoon Kima.
Kromě vzdělávacího a kulturního programu si Mendelovo muzeum připravilo pro veřejnost ještě jedno překvapení, a to komentované prohlídky muzea. „Hosté si mohou v muzeu prohlédnout letošní nově otevřenou expozici Genetika aneb podivuhodná cesta do jádra buňky a Mendelův pokoj. V rámci Mendelových dnů dále se dále v expozici G. J. Mendel objeví i nové obrazy,“ prozradila Křížová. Umělecká díla muzeu věnoval věhlasný genetik, historik a také jeden z přednášejících středečního programu, profesor Daniel Fairbanks.
