Bohatý program, který připravilo Kulturní centrum MU, se věnoval nejen událostem z roku 1989, ale i současnému dění v Evropě a ve světě. V jeho úvodu zazněla ikonická skladba Modlitba pro Martu. Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš poté připomněl, že humanitní hodnoty a ideály je třeba hájit neustále, o to víc v dobách krize. „Svoboda není samozřejmá. Jsme za ni a za její udržení zodpovědní, každý z nás individuálně. Měli bychom být ostražití vůči všem jevům a krokům, které oslabují či ohrožují svobodu a její kořeny,“ zdůraznil Bareš.
Zástupkyně studentek a studentů MU Natálie Antalová pak připomněla odvahu všech, kteří se před více než třiceti lety podíleli na tom, že se tehdejší Československo vymanilo z vlivu Sovětského svazu. „Vděčíme za to odvaze, odhodlání a vytrvalosti našich rodičů a jejich rodičů. Díky tomu má dnes každý z nás možnost zvolit si vzdělání, po kterém touží, a máme možnost studovat co chceme a na co máme předpoklady a vlohy,“ řekla Antalová, která studuje v doktorském programu na Lékařské fakultě MU.
Součástí slavnostního zahájení bylo i udělení Stříbrné medaile MU, kterou získala česká publicistka, překladatelka a bývalá disidentka Petruška Šustrová. V roce 1976 podepsala prohlášení Charty 77 a o devět let později se stala jednou ze tří mluvčích této občanské iniciativy. Po revoluci působila jako náměstkyně federálního ministra vnitra a později se stala předsedkyní Ústavu pro studium totalitních režimů. „Upřímně děkuji za tohle ocenění, kterého si velice vážím. K Masarykově univerzitě mám vlastně lepší vztah než ke své původní alma mater,“ uvedla Šustrová, která z politických důvodů nedokončila studium na Univerzitě Karlově.
Návštěvníci akce Křehká svoboda pak měli možnost zhlédnout snímek Klondike, který zachycuje příběh ukrajinské rodiny z Donbasu zasazený do roku 2014, kdy probíhal ozbrojený konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Film režisérky Maryny Horbač vyhrál diváckou cenu na letošním Berlinale.
Na promítání filmu volně navázala debata s názvem Na hranicích Ruska, role moderátora se v ní ujal prorektor pro personální a akademické záležitosti MU Jiří Hanuš. Kromě Petrušky Šustrové přijali pozvání do diskuse pedagog a publicista Michael Romancov spolu s historikem a publicistou Petrem Hlaváčkem.
Hlavním tématem diskuse byla ruská agrese na Ukrajině a její aktuální vývoj. „Ukazuje se, jak jsou důležité humanitní vědy, protože se tu dlouho objevovaly hlasy, že postupy Ruska mají logiku a chrání své zájmy. Problém Ruska ale není Putin, je to už staletá tradice a částečně nemoc ruského imperialismu či kolonialismu,“ uvedl komentátor a publicista Petr Hlaváček, držitel ceny předsedkyně Akademie věd ČR za popularizaci výzkumu.
Všichni diskutující se shodli v tom, že návrat k myšlenkám imperialismu je v Ruské federaci patrný už delší dobu. Pedagog a publicista Michael Romancov si tohoto jevu poprvé všiml už před více než 18 lety. „První intenzivní dojem z toho, že v Rusku se něco vrací k sovětským dobám, bylo vidět na vojenské přehlídce na Rudém náměstí 9. května v roce 2004. Od té doby jsme se ocitli na trajektorii, která bohužel logicky vrcholí v těchto dnech a měsících,“ uvedl Romancov, který se specializuje na politickou geografii.
Podle Petrušky Šustrové se Rusko nikdy nezměnilo v demokratickou zemi, a to ani po rozpadu Sovětského svazu. „Měla jsem asi deset let napsáno na telefonu „Dej si bacha na Rusko“. Způsob, jakým se tam nakládalo s opozičně smýšlejícími lidmi, byl čistý komunismus,“ vysvětlila.
Nabitý program v Univerzitním kině Scala uzavřel koncert hudební kapely Děti kapitána Morgana. Během tohoto vystoupení organizátoři promítali tematické snímky fotografa Bohdana Holomíčka, rodáka z ukrajinské Senkevyčivky.
