Přejít na hlavní obsah

Literární festival MU přilákal do Scaly nejen milovníky knih

V Univerzitním kině Scala se minulý týden konal literární festival Knihy v kině. Návštěvníci se zde setkali se známými spisovateli, vyslechli si zajímavé přednášky a koupit si mohli i oblíbené knihy.

Nakladatelství Munipress letos slaví patnácté výročí založení. K této příležitosti připravilo pro akademiky a veřejnost literární festival s názvem Knihy v kině, který se konal druhého a třetího prosince v prostorách Univerzitního kina Scala. K dispozici na něm byly knihy od sedmnácti nakladatelství, mezi nimiž měli kromě Munipressu zastoupení například Atlantis, Host, Jan Melvil, Matice moravská nebo Academia Nakladatelství. Doprovodný program pak zajišťovali nejrůznější spisovatelé a překladatelé,  kteří zájemcům přednášeli o svých knihách.

Prorektorka MU Šárka Pospíšilová

Celou akci v pátek v devět hodin zahájila prorektorka MU Šárka Pospíšilová a její kolegové přednáškovým pásmem „Cesty ke genomu zakladatele genetiky – Interdisciplinární výzkum ostatků Gregora Johanna Mendela.“ Projekt, na kterém spolupracovali například Oddělení genetiky a molekulární biologie přírodovědecké fakulty, CEITEC nebo lékařská fakulta, se zabýval archeologickým a antropologickým výzkumem Mendelovy hrobky a hledáním jeho biologického materiálu. „V hrobce, kde měl být Mendel a další tři augustiniáni pohřbeni, jsme našli o jednu kostru navíc, což pro nás bylo velkým překvapením a záhadou. Dlouho jsme si lámali hlavu, o koho by se mohlo jednat. Nakonec jsme však dospěli k závěru, že se jedná o Gregorova učitele a mentora, opata Nappa,“ okomentovala jeden z výsledků projektu prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová. Mezi další úspěchy výzkumného týmu se pak řadí úspěšná identifikace kosterních pozůstatků Mendela, nález protézy, kterou Mendel nosil nebo také izolace Mendelovy DNA a její analýza. „Genetický materiál jsme odebírali z různých Mendelových předmětů, jako jsou knihy, brýle nebo třeba příbory. Po důkladném prozkoumání jsme pak zjistili, že měl krevní skupinu 0 a trpěl velice vzácným genetickým onemocněním, Andersen-Tawilovým syndromem,“ představila svoje zjištění jedna z přednášejících Dana Fialová.

Přednáška překladatelky Anny Kareninové

V dalším programu zaujalo vystoupení Petra Bubeníčka o filmových adaptacích. Naplněný sál měla na své přednášce o možnostech a hranicích překladu Anna Kareninová a letošní české předsednictví EU připomněly pořady Petra Strejčka „Evropa spolu“ a beseda Jiřího Hanuše, Víta HlouškaStanislava BalíkaČeská státnost v neklidné Evropě (a neklidném světě)“.

Beseda Víta Hlouška,  Jiřího Hanuše a Stanislava Balíka o EU

Publikum pak oslovil a živou besedu vyvolal Lubomír Kopeček v přednášce „Havel, Klaus, Zeman. Hodný, zlý a ošklivý?“. Komorní pořad o osudech exilových hudebníků Jana Nováka a jeho ženy Elišky Novákové připravili společně JAMU a Munipress. Martin Flašar v něm představil dvě nové knihy a doprovodil jej ukázkami Novákových skladeb.

Křest knihy Stokrát Antarktida

Páteční program ukončil křest knihy „Stokrát Antarktida“ a beseda s Milošem Bartákem a jeho kolegy, kteří se na vzniku knihy podíleli. Kniha byla vydána k patnáctému výročí založení polární stanice Gregora Johana Mendela. Tu založila a nyní i vlastní Masarykova univerzita, která na Antarktidu vysílá primárně přírodovědecké výpravy z řad zaměstnanců a doktorandských studentů. „My si u nás na fakultě i na celé Masarykově univerzitě obrovsky ceníme, že zde máme tým vědců z řady disciplín, které přináší unikátní vědecké poznatky z prostředí svými přírodními podmínkami zcela unikátního,“ ocenila dosavadní antarktický výzkum proděkanka pro vnější vztahy, komunikaci a marketing přírodovědecké fakulty Hana Svatoňová. „Díky tomu, že jsme vybudovali antarktickou stanici, se České republice dostalo cti a možnosti být jedním z plnoprávných členů Smlouvy o Antarktidě a jedním z dvaceti devíti států, kteří se mohou podílet na hlasování o procesech na tomto vědeckém kontinentu,“ vysvětlila Svatoňová. V následující besedě se pak návštěvníci dozvěděli, jak se samotná stanice zakládala a stavěla nebo jaké jsou aktuální české výzkumy na Antarktidě.

Sobotní program zahájilo nakladatelství Host pořadem Ondřeje Hrabala „Tasemnice hledá byt“, který byl určen pro děti od 7 let a hravé dospělé. Tahákem literárního festivalu pak byl v tento den autor slavných knih o české aristokratické rodině Evžen Boček, který společně se svým nakladatelem Martinem Reinerem představil závěrečný díl série Poslední aristokratka.

Celou akci ukončily hudební sbory Pedagogické fakulty MU.

Munipress na festivalu pokřtil poslední svazky nové edice „Mezi žánry“, kromě již zmíněné knihy „Stokrát Antarktida“ v sobotu také titul „Tou cestou domů: Meditace s obrazem“ za účasti autorky Ivany Noble. Pořad hudebně doprovodil Marek Kubát přednesem skladeb pro violu.

V rámci sobotního programu pak ještě spisovatelka, dramatička a kurátorka Kateřina Tučková uvedla svůj nejnovější román Bílá Voda, za který byla oceněna Státní cenou za literaturu pro rok 2022. Tuto knihu autorka psala deset let a je inspirována skutečnými událostmi, po nichž Kateřina Tučková řadu let pátrala v archivech a mezi pamětníky.

Celou akci ukončily hudební sbory Pedagogické fakulty MU, které účastníkům prostřednictvím lidových i moderních skladeb navodily tu pravou vánoční náladu.

Hlavní novinky