V rámci oslav 104. výročí své existence se již v úterý 24. ledna konala v aule na právnické fakultě slavnostní událost, na které byla připomenuta bohatá minulost univerzity. „Historie Masarykovy univerzity představuje velký příběh. Je to dlouhá pouť 20. stoletím. Od velmi skromných a nejistých počátků po světové válce v nově založené republice až k světově uznávané a prestižní instituci, dnes již s deseti fakultami a dvěma vysokoškolskými ústavy,“ pronesl na slavnostní akci rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. V rámci ní se vzdal hold prvnímu rektorovi MU Karlu Englišovi. Po připomenutí jeho života a křtu jeho knihy Paměti následovalo slavnostní odhalení nového jména auly. Ta se nově nazývá Velká aula Karla Engliše.
Historie Masarykovy univerzity
Snaha založit univerzitu v Brně začala již v 70. let 19. století, tedy ještě dlouho před vznikem samostatného Československa jako projev českého národního hnutí za Rakouska-Uherska. Jedním z hlavních iniciátorů byl Tomáš Garrigue Masaryk, který v roce 1891 poprvé předložil v poslanecké sněmovně návrh na zřízení druhé české univerzity na Moravě. Její založení se ale uskutečnilo až po vzniku Československa, a to 28. ledna 1919 na základě usnesení Národního shromáždění zákonem číslo 50, který byl jedním z prvních zákonů nově vzniklého státu.
Univerzita dostala jméno právě po T. G. Masarykovi a prvním rektorem se stal ekonom Karel Engliš, který se také významnou měrou zasloužil o založení univerzity. Slavnostní zahájení výuky se konalo 11. listopadu 1919 v prozatímní aule biskupského alumnátu. První přednášky následovaly hned den poté pro studenty lékařské a právnické fakulty. Původní plán na vytvoření nové univerzity počítal ještě také s přírodovědeckou a filozofickou fakultou, na kterých se začalo vyučovat v následujících letech.
Druhá světová válka a éra komunismu
Těžké časy nejen pro Masarykovu univerzitu nastaly v roce 1939. Pod vlivem nacistické okupace byla univerzita 17. listopadu uzavřena na dlouhých šest let. Škody a ztráty, které škola utrpěla během šesti válečných let, byly nezměrné. Bilanci popravených a umučených profesorů dokumentuje fakt, že jen přírodovědecká fakulta přišla o čtvrtinu svého sboru.
Po válce začala postupná obnova univerzity a již v roce 1946 se rozrostla o další fakultu - pedagogickou. Jenže už vzápětí v roce 1948 zbrzdil veškeré snahy na rozvoj únorový převrat. Pedagogická fakulta byla od univerzity odloučena a na akademické půdě následovaly čistky. Ty se týkaly především studentů a profesorů na právnické fakultě, což v roce 1950 vedlo až k úplnému zrušení fakulty. Její budova byla předána k užívání Vojenské akademii, která v ní setrvala až do roku 1989.
V roce 1952 se z přírodovědecké fakulty oddělila výuka farmacie a vznikla nová samostatná fakulta. Sídlila v budově na Joštově ulici, kterou dnes navštěvují studenti fakulty sociálních studií. Na základě vládního nařízení byla však farmaceutická fakulta již v roce 1960 zrušena a studium bylo přesunuto na Univerzitu Komenského v Bratislavě. Masarykova univerzita ve stejném roce ztratila své jméno a až do roku 1989 vystupovala pod označením Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně.
Porevoluční rozvoj
Další rozvoj univerzitu čekal až po revoluci, kdy začaly vznikat nové fakulty. Ihned na začátku devadesátých letech byla založena ekonomicko-správní fakulta, o pár let později ji následovala fakulta informatiky. Z oborů filozofické fakulty se oddělila samostatná fakulta sociálních studií a na základech pedagogických předmětů poté vzniká fakulta sportovních studií.
Univerzita se v novém století zaměřila také na rozvoj a rekonstrukci budov. Nejstěžejnější stavbou je Univerzitní kampus Bohunice, největší stavební projekt v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Začal se stavět v roce 2004 a slavnostně se otevřel 23. září 2010.
V posledním desetiletí se univerzita rozrostla mimo jiné o Univerzitní kino Scala, Středoevropský technologický institut CEITEC a v roce 2020 se k ní opět připojila farmaceutická fakulta.
Loňský rok přinesl pro Masarykovu univerzitu spoustu překážek a výzev. V únoru začal válečný konflikt na Ukrajině, na což Masarykova univerzita okamžitě reagovala. Prostřednictvím Dobrovolnického centra MUNI POMÁHÁ začala zajišťovat pomoc pro ukrajinské studenty, zaměstnance a jejich rodiny. Vypsala také finanční pomoc na vzdělávací a humanitární účely, na kterou přispělo přes 800 dárců částkou přesahující 1,3 milionu korun. V půlce dubna spustila mimořádné přijímací řízení pro ukrajinské studenty. Celkem 479 z nich bylo ke studiu úspěšně přijato. Na půdě MU našla bezpečné útočiště a práci téměř stovka ukrajinských pracovníků. S pomocí Ukrajině Masarykova univerzita pokračuje i nadále.
Univerzita se v loňském roce také začala intenzivně věnovat oblasti udržitelnosti. Snaží se správným příkladem vést k odpovědnému zacházení s energiemi, vodou i odpady. Vytvořila proto novou webovou stránku sustain.muni.cz, na které informuje o novinách v oblasti udržitelnosti. Tyto snahy navíc nabyly na významu i v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí. Na podzim proto MU spustila kampaň #MUNISAVES a připravila takzvané Desatero energetických úspor, která má nejen studenty a zaměstnance inspirovat k šetrnému zacházení s energiemi.
V roce 2022 se univerzita podílela i na několika významných událostech. V létě spolupořádala oslavy 200. výročí narození zakladatele genetiky G. J. Mendela. Jejich součástí byly Festival Mendel a také Mendelova genetická konference, jíž se přímo v Brně účastnili i tři nositelé Nobelovy ceny. Na podzim pořádala prestižní vědeckou konferenci ICRI 2022, na kterou do Brna opět přijeli světoví vědci.
V současnosti je Masarykova univerzita jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice. Má deset fakult s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami, na kterých se vzdělává kolem 33 000 studentů řádného studia. S více než 6 000 zaměstnanci Masarykova univerzita patří k největším zaměstnavatelům v Jihomoravském kraji. Hospodaří s ročním rozpočtem 9,5 miliard korun.
