„Z diskusí v seminářích z českých právních dějin v posledních letech vyplývá, že studenti mají jak o období socialismu, tak i o této revoluční a porevoluční době jen neúplné či někdy zkreslené představy. Účelem debaty je tak poukázat na tuto etapu z historie fakulty a v této souvislosti připomenout, jak to na fakultě fungovalo v období socialismu a jak se situace změnila po roce 1989,“ říká o besedě vedoucí katedry Jaromír Tauchen, který ve spolupráci s pamětníky také připravil na YouTube seriál o historii fakulty a podílel se na dvoudílné monografii Dějiny Právnické fakulty Masarykovy univerzity 1919-2019. „Tehdy jsme zjistili, že archiv, který si stávkový výbor studentů vedl, byl ukraden. Pro objasnění událostí tak nezbývá, než se obrátit na pamětníky z řad stávkového výboru,“ vysvětluje.
„Fantastická atmosféra byla na zaplněných demonstracích na náměstí Svobody a velkým zážitkem byly výjezdy do brněnských podniků a mimobrněnských obcí, kde jsme diskutovali s občany a vysvětlovali jim smysl stávky a důvody pro zakládání Občanského fóra,“ vzpomíná nynější soudce Ústavního soudu a pedagog PrF Vojtěch Šimíček, který při besedě vystoupí se svými tehdejšími kolegy ze stávkového výboru Pavlem Blažkem, současným ministrem spravedlnosti, Romanem Vaňkem a Michalem Zahnášem. „Za nejsilnější momenty po emotivní stránce považuji obě klíčová rozhodnutí studentů: poprvé v přednáškové místnosti, kde se rozhodovalo o vyhlášení stávky, a podruhé rozhodnutí stávkového výboru o zahájení okupační stávky,“ dodává Vojtěch Šimíček s tím, že revoluční listopad utvrdil některá přátelství nebo napomohl navázat nová: „Tenkrát jsme netušili, jak to celé dopadne. Měli jsme za to, že riskujeme vše. Proto si od té doby velmi vážím a po celý život budu vážit každého, kdo šel do stávky od prvních chvil s plným nasazením, zcela nezištně a s vědomím, že pokud to nevyjde, reálně hrozí vyhazov ze školy a další represe. U těchto lidí vím, že je na ně spolehnutí a že v těžkých chvílích nezklamou.“
Pozvednout hlas proti totalitě vyžadovalo odvahu všude a atmosféra právnické fakulty to studentům nijak neusnadňovala. „Mezi učiteli byla v porovnání s jinými fakultami velmi vysoká organizovanost v KSČ čítající téměř 80 procent, což se projevilo i tím, že až na několik výjimek neměli stávkující studenti partnery v učitelích,“ popisuje Jaromír Tauchen. Hosté besedy rovněž přiblíží, jak učitelé reagovali na okupační stávku a jak se fakulta po revoluci vyrovnávala se zátěží komunistické minulosti.
„Nebýt úspěšné stávky, nikdy bych nemohl uvažovat o práci na právnické fakultě a pravděpodobně ani na žádném soudu. Ústavní soud ostatně z politických důvodů ani nemohl vzniknout, byť byl od roku 1969 zakotven v ústavě. Z tohoto hlediska pro mne byly události Listopadu 1989 zcela zásadní,“ bilancuje Vojtěch Šimíček. Dodává, že v dalším profesním životě se mu hodily konkrétní zkušenosti z výboru, kde se podílel na formulaci různých dokumentů, vedl jednání a vystupoval na veřejnosti. „Kromě toho jsem během stávky mohl poznat všechny do té doby skryté nebo utajované stránky Právnické fakulty MU, a to zejména ty stinné, což byla rovněž velmi cenná životní zkušenost,“ uzavírá soudce Ústavního soudu.
Beseda se koná v místnosti 136 na Právnické fakultě MU, vstup je volný.
