Petr Suchý pracuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MUNI) už více než dvacet let, z čehož třináct let vedl katedru mezinárodních vztahů a evropských studií a čtyři roky působil ve funkci proděkana pro internacionalizaci a záležitosti studentů. Od 1. září se stal součástí vedení Masarykovy univerzity jako prorektor pro internacionalizaci. Odborně se věnuje problematice role jaderných zbraní v mezinárodních vztazích a zahraniční politice USA.
Na začátku září jste na Masarykově univerzitě vítal stovky nových zahraničních studentů, přitom před dvaceti lety by se všichni vešli do jedné malé učebny. Jaký to pro vás byl pocit vidět takové množství přijíždějících? A jak vnímáte posun v této oblasti?
Dosud jsem vždycky vítal nově příchozí studenty na naší fakultě, ale nyní jsem měl poprvé možnost je přivítat za celou Masarykovu univerzitu. A byl to úžasný pocit vidět, kolik lidí z celého světa si vybralo některou z našich fakult jako místo, kde chtějí strávit semestr nebo dva.
Je až neuvěřitelné, kam jsme se za těch dvacet let posunuli. Každoročně k nám přijede na výměnný pobyt okolo tisícovky studentů a dalších téměř 1600 zahraničních studentů studuje v cizojazyčných studijních programech, což jsou pěkná čísla. Jejich přítomnost nám pomáhá nejenom postupovat výše v různých prestižních mezinárodních žebříčcích, ale taky být univerzitou, kde internacionalizace není jen prázdný pojem. Pozitivní dopad je prostě nepopiratelný – nejenže na chodbách fakult za ta léta přibyla pestrá změť jazyků, ale velmi se proměnilo samotné univerzitní prostředí a uvažování učitelů a studentů. Přítomnost studentů i vyučujících z jiných zemí a kultur nám dává jedinečnou příležitost – socializovat se s lidmi z různých částí světa, získávat inspiraci, předávat si znalosti a zkušenosti, navzájem se obohacovat a navazovat přátelství na celý život.
Neproměnila se však jenom Masarykova univerzita, ale i naše město a s ním i jeho obyvatelé. Pamatuji si Brno ze 70. a 80. let minulého století, a ten rozdíl je opravdu markantní. Z Brna se stalo živé, pulzující a rozvíjející se město, kde se příjemně pracuje i studuje. Brno teď má prostě šmrnc. Máme sice trochu obtížnější pozici ve srovnání s Prahou, která je hlavním městem a je ve světě známější, ale ze svých zkušeností znám řadu příkladů, kdy mi zahraniční studenti potvrdili, že své místo našli až v Brně. Často konstatují, že na Masarykově univerzitě je přístup pedagogů i dalších zaměstnanců, zájem o ně, i například nad rámec vzdělávacích aktivit, lepší.
Studenti Masarykovy univerzity jezdí studovat do nejrůznějších oblastí světa, na univerzity v Evropě i v Austrálii, USA nebo například i na Filipíny. Jak se díváte na možnosti, které dneska studenti mají?
Z té pestrosti nabídky vyjet téměř na všechny kontinenty mám ohromnou radost. Něco takového za dob našich studií nebylo a člověk by mohl jen závidět. Ale z celého srdce jim to přeji. Naší snahou je studentům otevírat další cesty a navazovat nová partnerství s prestižními univerzitami v Evropě i zámoří. A taky je motivovat k tomu, aby jedinečnou příležitost nepromarnili a využili ji naplno.
Byl jste vy sám na zahraničním pobytu během vašich studií?
Studoval jsem v 90. letech a tehdejší možnosti byly velmi omezené. Proto jsem se přihlásil do dobrovolnického programu v Texasu, o kterém jsem se náhodou dozvěděl díky článku v novinách. Nakonec mě vybrali a rok jsem pracoval jako pomocný učitel ve školce v San Antoniu a staral jsem se o tříleté a čtyřleté děti. Dnes už jim je 32 nebo 33 let. Strávil jsem s nimi nezapomenutelných deset měsíců a získal své první pedagogické zkušenosti, jež se mi stále hodí i při práci na vysoké škole. Bylo to velké roční dobrodružství, během něhož jsem získal celou řadu nových přátelství, z nichž řada trvá dodnes. Taky jsem si vylepšil angličtinu a procestoval vlakem Spojené státy křížem krážem, na což dodnes rád vzpomínám.
Tento pobyt mě ovlivnil naprosto zásadně i v tom, že jsem se na doktorském studiu začal věnovat zahraniční politice USA. Na doktorátu jsem byl měsíc na výzkumném pobytu na Freie Universität v Berlíně a krátce po jeho završení jsem se zúčastnil letního Fulbrightova programu na University of South Carolina. Byly to úžasné čtyři týdny přednášek a debat s kolegy z celého světa pod vedením špičkových profesorů i praktiků podílejících se na tvorbě americké zahraniční politiky. Další týden jsme strávili ve Washingtonu a celý program uzavřeli v Santa Monice v Kalifornii. Jediná škoda byla, že bylo tři čtvrtě roku po 11. září, takže plánovaná návštěva Bílého domu i exkurze do CIA se nekonaly. Do Ameriky se ale pořád rád vracím přednášet na partnerskou katedru či na zajímavé konference.
Proč by podle vás měli studenti na zahraniční pobyty jezdit?
Z celé řady důvodů. Tím prvním je, aby rozvíjeli své znalosti nejen zde, ale rovněž na zajímavých univerzitách v zahraničí. Případně aby se rozvíjeli v oblastech, kterým se u nás příliš nevěnujeme. Zahraniční pobyt jim také pomůže se osamostatnit, uplatnit a dále zlepšovat své jazykové dovednosti.
Také si vsadí svou rovnou zemi do širšího kontextu a často si začnou více vážit toho, co brali jako samozřejmost. Budou inspirováni věcmi, které jsou venku lepší, a budou se snažit je prosadit u nás a případně dají podnět k tomu, co by šlo dělat jinak, lépe. Ale taky dost často zjistí, jak skvělé možnosti pro osobnostní i vědomostní rozvoj a zacházení mají tady. Nemluvě o tom, že pobývat na delší dobu v cizí zemi je velmi prospěšné pro kohokoliv; pomáhá to získávat rozhled a má to velký pozitivní dopad na celou společnost.
A tím posledním velkým přínosem je uplatnění na trhu práce. Nemít dnes zahraniční zkušenost je při ucházení se o atraktivní pracovní pozice prostě velký handicap. To mi potvrzuje řada našich absolventů, s nimiž jsme na katedře dlouhodobě v kontaktu, i řada firem a zaměstnavatelů, kteří na to kladou velký důraz.
Přicházíte z fakulty, která na MUNI nabízí nejvíce oborů v angličtině. Jak to proměnilo FSS? A jak se díváte na nabídku anglických programů i na dalších fakultách?
První anglické programy jsme u nás na fakultě začali otevírat už na začátku milénia. Dnes máme téměř 350 zahraničních studentů v 11 studijních programech. Bylo to pro nás oživení v mnoha ohledech, a to nejenom z ekonomického hlediska. Katedra, z níž pocházím, část prostředků plynoucích z anglických programů dlouhodobě využívá k financování výuky renomovaných zahraničních odborníků. Zvyšuje to prestiž pracoviště i atraktivitu jeho studijních programů. Otevírání nových programů na drtivé většině kateder přispělo k dalšímu rozvoji a internacionalizaci fakulty.
Nabídka anglicky vyučovaných programů na celé Masarykově univerzitě je velmi pestrá, i v rámci jednotlivých fakult. Přál bych si ale, aby některé fakulty těmto příležitostem věnovaly větší pozornost než doposud. Uvítal bych další rozvoj anglických programů na bakalářském stupni, například vystavěných interdisciplinárně, napříč fakultami, jako tomu bylo na FSS, kde díky spolupráci tří kateder vznikly nové programy Global Challenges: Society, Politics, Environment či Politics, Media and Communication. Na podobném přístupu by měl spočívat i připravovaný mezifakultní program Liberal Arts and Sciences.
Jaké jsou podle vás tři největší úspěchy Masarykovy univerzity v oblasti internacionalizace?
Nepochybně to, že je Masarykova univerzita brána jako zajímavý a spolehlivý partner řadou prestižních vzdělávacích institucí po celém světě. Viděli jsme to s panem rektorem při nedávné návštěvě Universität Regensburg, kde podepsal smlouvu o strategickém partnerství. Je tomu tak v případě univerzitní aliance EDUC, ale i v řadě dalších institucí.
Naprosto vynikajícím úspěchem je získání evropské ceny za excelenci v internacionalizaci za přístup k zahraničním studentům během celosvětové pandemie i války na Ukrajině. Tuto cenu Masarykova univerzita obdržela už podruhé a je skvělé, že aktivity našich pracovníků a studentů se dočkaly celoevropského ocenění. A jako třetí velký úspěch bych zmínil to, že roste zájem studentů i zaměstnanců o mobility. Z toho mám opravdu velkou radost.
Jaké jsou vaše největší priority pro vaše následující čtyřleté období?
Chceme nadále rozvíjet a posilovat studentské a zaměstnanecké mobility, a to jak akademické, tak neakademické. Motivovat studenty k tomu, aby vyjížděli na první zahraniční pobyt už během bakalářského studia. Toto je velký sen pana rektora, který opravdu silně sdílím. A aby další zahraniční pobyty následovaly na magisterském studiu. V případě doktorských studentů už je to i dnes většinou samozřejmost.
Důležitými prioritami bude taky pokračování v navazování nové a rozvíjení existující spolupráce s dalšími předními univerzitami, úsilí o rozvoj aliance EDUC a pokračování přípravy akreditace zmíněného programu Liberal Arts and Sciences.
Rád bych podpořil všechny smysluplné snahy vedoucí k tomu, aby se u nás zahraniční studenti cítili lépe a lépe. Nasazení mých kolegyň a kolegů napříč univerzitou je i v tomto ohledu ohromné a dává mi silnou naději, že se univerzita bude posouvat dopředu jako dosud.
