Současně také Monika Jandová stále funguje jako odborná asistentka na Katedře ekonomie ECON MUNI. Odborně se věnuje ekonomii dopravy, zejména se zaměřením na otázky nastavení konkurence a jejích dopadů v segmentu železniční dopravy. Jako manažerka mezinárodních aktivit v Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku komunikuje se zahraničními partnery, připravuje zahraniční výzkumné spolupráce a asistuje při přípravě mezinárodních akcí, projektů a grantů. Jak hodlá zúročit své dosavadní zkušenosti v prorektorské pozici, nastínila v následujícím rozhovoru.
Součástí vaší prorektorské agendy je – v historii MUNI poprvé – udržitelnost. Vzhledem k tomu, že vaším původním působištěm je Katedra ekonomie, jak se díváte na udržitelnost z ekonomického hlediska a jaké ekonomické aspekty do ní hodláte promítnout?
Z ekonomického hlediska je udržitelnost spojena s efektivním využíváním zdrojů, snižováním negativních dopadů na životní prostředí a sociální spravedlností. Sledování principů udržitelnosti na univerzitě by se mělo propisovat jak do jejího provozu, tak hlavních jejích činností, tedy do vzdělávání, výzkumu i společenské role. To by se pak z čistě finančního pohledu mělo pozitivně projevit také v podobě úspor nákladů na univerzitě.
Jako proděkanka pro internacionalizaci jste byla hodně v kontaktu i se zahraničními kolegy – myslíte, že je důležité, aby univerzita získávala odborníky ze zahraničí i mimo oblast výzkumu?
Určitě, to je naprosto bez debat! Zahraniční odborníci, kteří již nyní na MUNI přicházejí, se zapojují také do pedagogické činnosti a přinášejí kromě svých znalostí také nové zkušenosti, pohledy a perspektivy, které mohou být přínosem pro celou naši univerzitu. Současně nám to může pomoci ke zvýšení mezinárodní viditelnosti a prestiže univerzity, což následně přiláká více studentů, zaměstnanců i partnerů z celého světa, a zároveň se promítne do ještě lepšího mezinárodního hodnocení naší univerzity.
V čem vám jsou především praktické zkušenosti zahraničních kolegů motivací a inspirací, pokud jde o personální politiku?
Během svého působení na pozici proděkanky pro internacionalizaci jsem měla příležitost potkat se s mnoha akademiky z různých zemí a kulturních prostředí. Inspirativní byly zejména diskuze s kolegy ze špičkových západoevropských univerzit ohledně přístupu jejich univerzit k práci s lidmi – včetně například systémového nastavení kariérní drah apod. Jak už jsem zmínila, jde hlavně o příklady dobré praxe. Tyto zkušenosti mi pomáhají formulovat a realizovat personální politiku a celoživotní vzdělávání na univerzitě tak, aby byly v souladu s mezinárodními standardy a trendy a aby podporovaly kvalitu, rozvoj a spokojenost zaměstnanců. To současně učiní naši univerzitu atraktivnější v očích zahraničních akademiků, kteří o působení na MUNI uvažují.
Máte nějakou vizi, jak studenty co nejlépe motivovat, aby s univerzitou neztráceli kontakt a měli zájem se dále vzdělávat, a jak oblast celoživotního vzdělávání co nejlépe propagovat?
Vše začíná a končí u kvality studia. Studenti by měli mít pocit, že se na univerzitě cítí dobře a že jim univerzita něco dala. Toho lze dosáhnout především poskytováním kvalitního vzdělávání, ale také případnou cílenou podporou studentů v jejich rozvoji a vytvářením přátelského a otevřeného prostředí. Pro samotné celoživotní vzdělávání pak je důležitá spolupráce s partnery z veřejného i soukromého sektoru na rozvoji nových programů celoživotního vzdělávání.
Už během doktorského studia jsem byla zapojena do výzkumných aktivit, které byly na fakultě realizovány. V rámci toho jsem se postupně dostala k dopravní ekonomii, u které jsem již zůstala.
Pokud jde o ekonomii dopravy, zejména té železniční – je to náhoda, nebo máte ráda vlaky? Jsou vaším koníčkem – a jak se vám kromě ekonomie promítají do života?
Ano, mám ráda vlaky. Ráda jimi cestuji na své služební cesty i za odpočinkem. Vlak pro mě rozhodně představuje větší komfort cestování, zejména na delších cestách.
