Tragické listopadové události roku 1939 a uzavření českých vysokých škol nacisty si Masarykova univerzita připomene v pondělí 13. listopadu na pietním shromáždění akademické obce MU. V areálu Kounicových kolejí se rektor Martin Bareš spolu s děkany a proděkany všech deseti fakult Masarykovy univerzity pokloní vězněným, mučeným a popraveným obětem nacistické totality.
„Pietní shromáždění akademické obce v současné podobě organizujeme od roku 2019, protože Kounicovy koleje považujeme za jedno z velmi významných míst novodobých českých dějin, dějin města Brna a historie Masarykovy univerzity. Tragický příběh Kounicových kolejí v době válečné a osudy lidí s nimi spjaté jsou velkým mementem a varováním. Proto je nutné si příběhy tohoto místa opakovaně připomínat. Kounicovy koleje totiž výrazně promlouvají také k nám a k dnešku. A jejich vzkaz je jasný: Zlu, fanatikům a zvráceným ideologiím se neustupuje. Vedou totiž k bezpráví a teroru. A představují smrtelného nepřítele svobody – a tedy lidského života samotného,“ uvedl kancléř MU Marián Kišš.
Ceremoniál na místě bývalého popraviště začne v 16.30. Všechny oběti a hrdiny mohou symbolickým zapálením svíčky nebo položením květin uctít nejen studenti a zaměstnanci Masarykovy univerzity, ale i veřejnost. Součástí programu bude také vystoupení Pěveckého sboru Masarykovy univerzity.
Pietní akce se koná v areálu Kounicových kolejí letos už počtvrté. „Studenti, kteří dnes bydlí v Kounicových kolejích, tráví čas tam, kde si za druhé světové války udělalo brněnské gestapo politické vězení. Z Kounicových kolejí se tak v lednu 1940 stala věznice a výslechovna, kam ze všech poboček gestapa na Moravě přiváželi zatčené účastníky protinacistického odboje. Od ledna 1940 do dubna 1945 Kounicovými koleji prošlo nad třicet pět tisíc antifašistů, převážně vlastenců a protinacistických odbojářů z Moravy, ale také z Čech a ze Slovenska. Mezi popravenými byli muži i ženy všech profesí a společenských vrstev. Za všechny jmenujme alespoň dvě oběti – v roce 1942 tam byl zastřelen člen protinacistického odboje JUDr. Jaroslav Mezník, za první republiky viceprezident země Podkarpatoruské a poté historicky poslední zemský prezident země Moravské. A krátce před osvobozením Brna, v první polovině dubna 1945, tam byl spolu se svými rodiči popraven za napomáhání partyzánům ani ne jedenáctiletý chlapec Milošek Prudil, syn lesního dělníka z hájenky Karlov u Prosetína,“ uvedl historik Jan Jandl, který je spolu s Alenou Hejlovou průvodcem v Pamětní síni Kounicových kolejí.
V Kounicových kolejích tamní stálá historická expozice v Pamětní síni, která byla zřízena v roce 1984 zásluhou dvou bývalých vězňů a pamětníků, kteří válku přežili – JUDr. Františka Vaška a Josefa Styxe, neblahý úsek českých dějin připomíná. Návštěvníkům Pamětní síně jsou tak k dispozici písemnosti a fotodokumenty nejen z Kounicových kolejí, ale i z jiných nacistických věznic a koncentračních táborů, které přibližují nejsmutnější období z historie města Brna. V posledních letech se Památník Kounicovy koleje zapojuje také do projektů Muzejní noc Brno či Open House Brno. Zájemci o návštěvu Pamětní síně Kounicových kolejí se mohou ozvat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo na telefonní číslo 732 162 185.
