Historické události z listopadu 1939 a 1989 připomene v Brně hned několik vzpomínkových akcí organizovaných Masarykovou univerzitou. Dne 17. listopadu 1939 nacisté tvrdě potlačili studentské demonstrace a následně řadu vysokoškoláků deportovali do koncentračních táborů. O padesát let později v roce 1989 studentské demonstrace odstartovaly sametovou revoluci.
Výročí 34 let od sametové revoluce připomene v předvečer 17. listopadu tematický program ve Velké aule Karla Engliše na právnické fakultě nazvaný Křehká svoboda. Odpolední program připravený Kulturním centrem MU se zaměří nejen na události z roku 1989, ale i na současné dění v Evropě a ve světě.
„Masarykova univerzita si připomíná 17. listopadu 1989 jako přelomovou událost, jíž se začalo bortit komunistické panství a skončil ´únos Západu´, o němž mluvil na začátku osmdesátých let spisovatel Milan Kundera. Můžeme mluvit o pozitivní revoluci, která postupně změnila naši zemi kýženým směrem – ve smyslu obnovy právního státu, ochrany soukromého majetku a garance občanských svobod. Masarykova univerzita patří k institucím, které chtějí chránit tyto základní demokratické principy. Oslavu a připomínku 17. listopadu včetně souvislostí let 1939 a 1989 považuje za svou povinnost, vyjadřující její společenskou úlohu,“ uvedl prorektor pro akademické a kulturní záležitosti Jiří Hanuš.
Akci Křehká svoboda zahájí svým projevem rektor Martin Bareš, který poté udělí stříbrnou medaili Masarykovy univerzity účastníkovi exilového boje proti komunistické totalitě Karlu Skalickému. S příspěvkem nazvaným Ukrajina jako morální a politická křižovatka lidstva poté k aktuální situaci vystoupí ukrajinský diplomat Olexander Scherba. Na jeho vystoupení naváže diskuse. Po přestávce zavzpomíná ve svém vystoupení bývalý politik, diplomat a velvyslanec Michael Žantovský na prezidenta Václava Havla, s nímž dlouhá léta spolupracoval jako jeho poradce. Vzpomínkovou akci uzavře varhanní koncert.
Program Křehká svoboda začíná ve Velké aule Karla Engliše na právnické fakultě ve Veveří ulici v 15.00 a potrvá do 18.00. Vstup na akci je zdarma po předchozí rezervaci místa.
Brněnský sedmnáctý
Připomenutí Mezinárodního dne studentstva a listopadových událostí roků 1939 a 1989 bude v Brně v pátek 17. listopadu nejvíce právě v režii studentů. Společnou akcí studentů všech brněnských vysokých škol sdružených do spolku Brněnský sedmnáctý bude stejnojmenný festival, který svým programem už posedmé oslavuje svobodu a demokracii.
Hlavním tématem letošního ročníku bude Opomíjený disent, který se na deseti místech po Brně promítne do diskusí, přednášek, autorských čtení či divadelních představení. „Položíme divákům netradiční otázku, co se jim nevybaví, když se řekne disent. Přestože šlo často o každodenní skryté činy jednotlivců, jejich vytrvalost a dlouhodobost těchto aktivit byla obdivuhodná. Nechceme ale pouze vzpomínat, ale chceme se těmito hrdiny všedních dní inspirovat. Proto nás zajímá, jaká dlouhodobá skrytá činnost mění společnost a svět dnes,“ přiblížila téma dramaturgyně festivalu Sára Matůšová.
Hlavní pódium na náměstí Svobody nabídne pestrý program v podobě koncertů cimbálové muziky, písničkáře Adama Kořána, ostravské kapely Nedivoč nebo seskupení Fredy & Krasty. V symbolickém čase 17.11 zazní státní hymna a Modlitba pro Martu.
Letos poprvé vznikne druhá hlavní stage na Pohořelci (v dolní části ulice Kobližná), která láká na vystoupení buskerů nebo diskuse ve stylu veřejného slyšení. Obě scény propojí čtyři výstavy v Kobližné ulici pořádané ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Ústavem pro studium totalitních režimů. V Paláci šlechtičen bude celé odpoledne připravený i program pro děti, které tam mohou navštívit dílnu s výrobou lampionů nebo si vyzkoušet interaktivní hru s Havlovými pižďuchy. „Pro návštěvníky budou připraveny i diskuse, například na téma dobrovolnické činnosti, problematiky skryté církve či povolebního dění na Slovensku. Přijít debatovat mohou i s opomíjenými disidentkami a manželkami disidentů. Uskuteční se také masterclass básníka Martina Reinera, na kterou naváže debata o jeho tvorbě i samizdatové literatuře. Chybět nebude ani filmová stage s dokumenty České televize, mimo jiné s příběhy žen Charty 77,“ přiblížil organizátor festivalu Stano Čaban.
Lampionový průvod
Festival Brněnský sedmnáctý vyvrcholí tradičním Lampionovým průvodem, který pořádá Nadační fond studentů Filozofické fakulty MU. Lampiony si může každý přinést vlastní, případně několik stovek modrých lampionů s logem MUNI bude k dispozici na stánku Dobrovolnického centra MUNI POMÁHÁ na náměstí Svobody.
Hlavní trasa průvodu povede k fakultám Masarykovy univerzity. Několik stovek studentů zamíří v 18.00 z náměstí Svobody na Moravské náměstí a dále na Komenského náměstí k fakultě sociálních studií. Odtud se průvod vydá kolem filozofické fakulty směrem na Veveří, kde se zastaví u Stavební fakulty VUT a u právnické fakulty. „Předposlední zastávka bude u Kounicových kolejí, kde položíme věnec a zapálíme svíčky. Na závěr průvodu na Kraví hoře zazpívají studenti českou, slovenskou a studentskou hymnu,“ upřesnila jedna z organizátorek průvodu Kateřina Holíková.
Na jednotlivých zastávkách zavzpomínají účastníci průvodu se spolkem Masarykovi historici nejen na události z roku 1939 a symbolicky zapálí svíčky na památku všem obětem nacismu. Očekávaný konec průvodu je kolem 20.30.
Podrobný program festivalu Brněnský 17 najdete na webu.