Úvodní slovo opět patřilo prorektoru Jiřímu Hanušovi. Poté následovala přednáška Táni Klementové TGM a židé, židé a TGM, která se věnovala Masarykovým názorům a událostem, které jeho postoje měnily. Na to navazovala diskuse na téma Ohniska světových konfliktů.
Velice zajímavá byla beseda s Evou Lustigovou, spoluzakladatelkou a předsedkyní správní rady Nadačního fondu Arnošta Lustiga a se spisovatelkou Markétou Pilátovou, které společně představily a pokřtily knihu Arnoštova cesta.
Kniha vypráví o důležitých momentech humanisty a jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů Arnošta Lustiga, který přežil holokaust. Knížka, s ilustracemi Elišky Podzimkové a s texty Markéty Pilátové, je určena dětem od čtrnácti let, ale podle Lustigové se bude líbit klidně i lidem do sta let. „Cílem naší publikace bylo zpřístupnit příběh mladým lidem. Právě oni by dnes měli číst Lustiga. Je to autor, který sundal z piedestalu partyzána a zabýval se osudy hrdinů z jiné kategorie – mladých lidí, dětí, žen. Popisoval hlavně psychologii těch, kteří byli pod tlakem,“ svěřila se spisovatelka Markéta Pilátová. Celkem 22 obrázků, které jsou výtvarně upravené podle fotografické dokumentace, vykreslují zásadní momenty života Arnošta Lustiga a důležité myšlenky nejen pro něj, ale také pro jeho děti Evu a Josefa.
Kmotrem knihy se stal hejtman Jan Grolich. „Jsem rád, že jsou lidé, jako byl Arnošt Lustig. Takoví, kteří dokážou události přetavit do knih, které čte celý svět, připomíná si je a doufám, že nikdy nezapomene. Do knih, které nás motivují k tomu, abychom nikdy nedopustili opakování podobných událostí. Věřím, že k předávání odkazu tato kniha přispěje,“ zmínil v úvodním slovu Jan Grolich.
Letošní téma Masarykových dnů Neklidný svět přilákalo na přednášky nejen odborníky, ale i studenty z různých oborů. „Zajímají mě mezinárodní vztahy, přišlo mi skvělé, že jsem si mohla poslechnout tolik odborníků na mezinárodní témata. Jsem ráda, že akce a přednášky byly spojené i se křtem, protože mám knihy Arnošta Lustiga ráda. A těším se, až si i tuto knihu přečtu,“ plánovala studentka Kateřina Kreisová.
Po debatě byla v Mendelově skleníku zahájena doprovodná výstava Masaryk a Svatá země. Výstava představuje poněkud zapomenutou událost. To, že první československý prezident byl známým obhájcem židovského národa a myšlenky sionismu, je všeobecně známé. O tom, že se na jaře roku 1927 vydal na cestu do Svaté země, již dnes ví asi málokdo. Byla to vůbec první návštěva oficiální hlavy státu takzvaného „jišuvu“ v tehdejší mandátní Palestině. I když Masaryk deklaroval svou cestu jako soukromou a kvůli bezpečnosti ji podnikl tajně a pod jiným jménem, místní přední myslitelé, politici i obyčejní lidé jí přikládali ohromný význam. Ze symbolického hlediska se pro ně jednalo o vyjádření podpory a jedinečnou událost. Historiky byla tato cesta kupodivu skoro zapomenuta, ale lidé v Izraeli ji mají v povědomí dodnes. Pro ně to byla a je „nezapomenutelná cesta“.
U příležitosti výročí 80 let od úmrtí TGM výstavu v roce 2017 připravilo Národní muzeum v Praze. Z Krnovské synagogy se letos přesunula do prostor Masarykovy univerzity v Telči a nyní do Mendelova skleníku do Brna. Zájemci ji mohou navštívit až do 31. března.
Celý program zakončil koncert v Mendelově skleníku. Sopranistka Irena Troupová v doprovodu klavíristy Bohumíra Stehlíka zazpívala několik písní, například z cyklu Písně a tance z Těšínska nebo Ukolébavku od Gideona Kleina.
Autorka článku je studentkou fakulty sociálních studií a členkou studentské redakce Magazínu M.
