Festival nabídl bohatý program plný přednášek, workshopů i kreativní slam poetry. „Ve Vídni i v Ostravě, kde jsme se byli podívat, fungují skvělá ReUse centra nábytkové banky. Je to velký trend. Proto jsem moc rád, že je to i vaše téma. Doufám, že se nám v Brně podaří myšlenku recyklace více rozšířit i mezi ostatní ve spolupráci s vámi a dalšími univerzitami,“ vyjádřil se na úvod náměstek primátorky Filip Chvátal, který má v brněnském zastupitelstvu na starost mimo jiné oblast životního prostředí či projekt Brno – zdravé město.
Environmentální témata uchopili studenti programu Sociální pedagogika
Festival uspořádali studující programu Sociální pedagogika v rámci svého bakalářského studia jako součást projektové výuky. Někteří z nich pracují v neziskových organizacích, které se věnují environmentálním tématům, proto bylo téma festivalu jasné. O záměr festivalu se podělil jeden z jeho organizátorů, student Kvido Kratochvíl: „Naším cílem je, aby návštěvník festivalu odcházel s povědomím o tom, co je klimatická změna, a hlavně s konkrétními postupy, tipy a triky, jak situaci řešit a jak ji zlepšovat přímo v Brně.“
První přednášku vedla zástupkyně organizace Mary's Meals Kristýna Třešková, která sdílela informace o práci organizace v oblastech, kde nemají děti co jíst. Mluvila například o dopadech na životy dětí po celém světě. „Každé dítě dostane jedno jídlo denně v místě svého vzdělání. Využíváme místních surovin na podporu lokálních zemědělců a snížení uhlíkové stopy. V současné době podporujeme téměř dva a půl milionu dětí denně,“ vysvětlila Kristýna Třešková. Návštěvníci festivalu měli možnost ochutnat na stánku Mary's Meals kaši, kterou dostávají děti ve školách. Právě dodávání jídla do chudších oblastí pomáhá zlepšovat vzdělanost tamního obyvatelstva. Vzdělání má pozitivní vliv například na snižování chudoby.
Náš vliv na životní prostředí a udržitelná móda
Dalším přednášejícím byl student Kvido Kratochvíl. Hovořil například o vlivu stravovacích návyků na klimatickou změnu i o tom, jaká je naše stopa – od obalů přes dopravu, intenzivní zemědělství, živočišné produkty, nadměrné balení až po odpad potravin. Vysvětloval pojmy jako bio klasifikace a Fairtrade klasifikace. Instruoval, jak se zaměřit na volbu potravin či proč kupovat lokální a sezonní potraviny. „Domácí individuální aktivity tvoří až 40 % celkových emisí a průměrný občan USA vyprodukuje přibližně 16 tun oxidu uhličitého ročně. Vliv na životní prostředí mají individuální činnosti, není to jen na korporacích,“ zdůraznil Kvido Kratochvíl, jenž se během přednášky věnoval také individuální odpovědnosti.
O svou zkušenost v organizaci Restart, věnující se udržitelné módě a nabízející lokální produkty, se podělila Dominika Miková. „Nejvíce mě baví rozmanitost práce, působím na pozici administrativní pracovnice. Nikdy ale nevím, s jakými úkoly se ten den potkám,“ přiblížila svou práci návštěvníkům festivalu Dominika, která díky své pracovní pozici získala nový rozhled.
Růstová společnost a dumpster diving
Demokratickému řízení společnosti se ve své přednášce věnoval Tadeáš Žďárský z brněnské organizace NaZemi. Soustředil se na kritiku růstové společnosti, vize nerůstové společnosti a strategie transformace, zároveň vyvracel mýty růstu. „Existuje představa o zeleném růstu. Tato představa je všude přítomná na úrovni klimatické krize. Snahou nerůstu je selektivní zmenšování naší ekonomiky, vybíráme pouze části, které jsou nahraditelné a nesnižují kvalitu života,“ dodal Tadeáš Ždárský z NaZemi, která klade důraz na to, že je potřeba začít řešit příčiny a nejen symptomy.
Na festival zavítali také středoškolští studenti Lenka a Matěj. „Akci pořádá můj kamarád a lidé, které znám. Zároveň mě zajímá téma ekologie. Nejvíce jsem se těšila na dumpster diving,“ svěřila se Lenka. Doufala, že se na přednášce o dumpster divingu dozví o nových místech, kam by jednou mohla vyrazit. „Přišlo mi to jako super akce, na kterou bych chtěl jít. Také mne zajímá dumpster diving, ale i aktivismus. Rád bych se díky přednášce dozvěděl, jak bych se mohl zapojit jako jednotlivec, protože existuje široké spektrum aktivismu,“ podělil se o svá očekávání student střední školy Matěj.
Své zkušenosti s dumpster divingem popisovali Martin Vavrinec a Michal Kotúč. „Je špatné, že se dobré jídlo vyhazuje. Někdy jsou kontejnery za zábranami, takže je tam překážka, kterou musíte překonat,“ objasnili. Podle nich je důležité dělat tuto aktivitu bezpečně. „Někdy u kontejnerů bývá ostraha, která řekne, že byste měli jít pryč, ale udělat vám vlastně nic nemohou,“ uklidnili posluchače. Na koci své prezentace uvedli takzvané „Kontyšové desatero“. Přednáškovou část zakončila Markéta Slezáčková tématem ekologického pohřbívání.
Od přednášek k workshopům a swapu
Mezi přednáškami měli návštěvníci příležitost zúčastnit se různých workshopů a aktivit, občerstvit se, navštívit stánky zúčastněných organizací nebo se zapojit do swapu – výměny oblečení. Atmosféra byla plná energie a otevřených dialogů o důležitých otázkách týkajících se udržitelnosti a životního prostředí. Večerní část festivalu patřila uměleckému vyjádření formou slam poetry.
ProsEKO se stal festivalem plným nových poznatků a inspirativních hostů, kteří povzbudili účastníky k přemýšlení o jejich dopadu na svět a k hledání způsobů, jak žít udržitelněji a zodpovědněji.
Autorkou článku je studentka fakulty sociálních studií a členka studentské redakce Magazínu M.
