Unikátní letní škola Urban Sustainability: Engage in the Future zaměřená na udržitelnost ve městech, kterou Masarykova univerzita vytvořila na základě velké poptávky ze zahraničních partnerských univerzit, přilákala na MUNI celkem 13 studentů z Gruzie, Hong Kongu, Kambodži, Kanady, Keni, Kosova, Malajsie a Mongolska. Na její výuce se podílelo šest vyučujících a dalších pět hostů. V průběhu třítýdenního pobytu studenti poznali zblízka nejen Brno, ale i Prahu, Bratislavu a Vídeň, kde je vytipovanými lokalitami provázeli místní experti.
„Byly to skvělé tři týdny výuky a velmi nás těší, že studující nám v závěrečném dotazníku dali maximálně pozitivní hodnocení. Letní škola byla ale dobrá zkušenost i pro nás vyučující, protože doteď jsme o udržitelnosti měst diskutovali převážně s českými nebo evropskými studenty. Na první ročník školy ale přijeli studenti z různých kontinentů, a i když jsme se ze začátku trošku obávali, jaké to bude vést s nimi debatu orientovanou na zkušenosti měst ze střední Evropy, ukázalo se, že to nemusí být nutně problém. Některé koncepty či řešení odolnosti měst přenositelné asi nejsou a ani by být neměly, nicméně metody práce s veřejností a potřeba jejich zapojování do řešení celoplanetárních problémů se ukazují jako do značné míry univerzální. Alespoň to si odnáším ze zkušenosti, kdy se studující při výzkumu v terénu byli schopni velice rychle zorientovat v problémech současného Brna a získat i přes jazykovou a kulturní bariéru velmi zajímavá data,“ přibližuje hlavní vyučující Jan Malý Blažek.
Terénní výzkum studenti prováděli ale až v závěrečném týdnu. Ze začátku je čekala teoretičtější část letní školy – každý den měli dopolední výuku, kde probírali nejrůznější témata, týkající se hlavních problémů světových měst a možností jejich řešení až po strategické plánování městské výstavby v kontextu klimatické změny, nebo otázky vládnutí a participace veřejnosti. Na některá z témat pak studenti mohli navázat ve svých individuálních projektech, které byly jednou z podmínek úspěšného ukončení intenzivního letního kurzu.
Po dopolední výuce následoval ještě odpolední program, který zahrnoval workshopy nebo procházky do různých čtvrtí v Brně. Zahraniční studenti tak měli možnost seznámit se s řadou kontrastů současného Brna včetně sousedství sociálně vyloučených lokalit s novou výstavbou kancelářských budov, jako například ve Vlněně v centru města. Na procházkách studující diskutovali o souvisejících tématech, například o důsledcích gentrifikace, nebo zranitelnosti vůči klimatické změně a o potřebách různých skupin obyvatel od dětí, rodičů až po seniory.
Pobyt v Brně byl plný i volnočasových a kulturních aktivit včetně šifrovací hry, uvítací večeře, ochutnávky vín ve vinném sklepě, projížďky parníkem nebo výletů do Prahy, Vídně a Bratislavy. Studenti tak spolu často byli v kontaktu od rána do večera a čas trávili také s ostatními zahraničními studenty z dalších letních škol, které letos v létě také organizovalo Centrum zahraniční spolupráce spolu se šesti fakultami MUNI.
Zahraniční studenti pomáhali Brnu s plánem rekonstrukce
V závěrečném týdnu školy si vyučující pro studenty připravili ve spolupráci s Magistrátem města Brna velmi zajímavou případovou studii z praxe. „Chtěli jsme studujícím co nejvíce přiblížit, jak probíhá zapojování veřejnosti v praxi českých měst, a tak jsme se dohodli na spolupráci s Oddělením strategického plánování města Brna a připravili pro studující zadání související s rekonstrukcí náměstí Republiky v brněnských Husovicích, kde se chystá rekonstrukce kanalizace. Ta bohužel zahrnuje i vykácení hodnotné aleje stromů, kterou by dnes s ohledem na současnou klimatickou krizi bylo velmi problematické znova vysadit v tomto rozsahu, což se nelíbí místním obyvatelům. Pro téma letní školy se jednalo o perfektní příklad, jak často protichůdné jsou nejen potřeby a zájmy jednotlivých aktérů ve městě, ale také cíle, které od vystavěného prostředí z hlediska odolnosti máme,“ říká Malý Blažek.
V souladu s hlavní myšlenkou celé letní školy, že k řešení krize je nutné zapojování všech sfér včetně odborné, soukromé i veřejné, se odehrával celý terénní výzkum. Zahraniční studenti nejdříve trénovali různé metody sběru dat v jiné lokalitě v brněnské ulici Veveří, kde před pár lety řešili obdobný problém u veřejnosti nepříliš dobře přijaté částečné rekonstrukce ulice. Následně pokračovali v Husovicích, kde se setkali se všemi zúčastněnými aktéry – zástupkyní Oddělení strategického plánování i Kanceláře architekta města Brna, starostou městské části, akademiky a zástupkyní veřejnosti. Kromě pohledu všech zúčastněných stran studující formou rozhovorů zjišťovali, jak se k projektu rekonstrukce a dosavadního zapojení do procesu staví místní obyvatelé.
„V obou aktivitách na Veveří i v Husovicích se studujícím podařilo získat zajímavá data. Velmi nás potěšilo, že obyvatelé obou městských částí chtěli se zahraničními studujícími komunikovat a byli velmi sdílní. Studující byli za terénní praktickou výuku velmi rádi – v dosavadních studiích většinou neměli možnost pracovat na projektu s reálným dopadem a setkat se s politickými i odbornými představiteli města či hledat způsoby, jak do řešení zapojit obyvatele. Byli rádi i za to, že v praxi viděli, jak vypadá multioborová spolupráce, která nejvíc odpovídá – nebo by měla odpovídat – realitě praxe,“ vysvětluje vyučující Malý Blažek.
Stejně to vnímal i mongolský student Khatanbaatar Enkhbold, který studuje na University of the Humanities v Ulánbátaru. „Letní školu na Masarykově univerzitě jsem si opravdu užil. Měli jsme perfektně zorganizovaný program a Brno samotné je ideální místo, kde se vzdělávat o udržitelnosti ve městech. Bylo velmi obohacující zapojit se do tak rozmanité skupiny studentů i odborníků a rozšířit si pohled na různé výzvy a příležitosti v oblasti udržitelnosti. Velkou zkušeností pro mě byl také terénní výzkum v Husovicích – možnost spojit se s místní komunitou a vyslechnout si jejich příběhy z první ruky mělo velkou přidanou hodnotu k probírané teorii. Byla to zkušenost, která mi otevřela oči, a jsem velmi vděčný, že jsem se mohl letní školy zúčastnit.”
Práce s místní komunitou bavila i studentku Constanciu Mariu Panganiban Makalinao z Hong Kong University of Science and Technology. „I když jsem docela stydlivý člověk a oslovovat cizí lidi pro mě bylo obtížné, zvlášť když mezi námi byla velká jazyková a generační bariéra, snažila jsem se to překonat a pomoci sbírat výzkumná data. A opravdu mě bavilo poslouchat názory místních na rekonstrukci i na to, co by se podle nich dalo zlepšit. Byla to velmi cenná zkušenost stejně jako celá letní škola. Moc se mi líbilo, jakým způsobem byl celý kurz zorganizovaný. Mohla jsem odpočívat, užívat si pobyt v Brně a fotit, a přitom se vzdělávat ve svém oboru. Když to srovnám s Hong Kongem, v Brně jsem se cítila mnohem méně vystresovaná a mnohem více podporovaná. Myslím, že Češi mají dobrý smysl pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.“
Z terénního výzkumu pak studenti rozdělení do dvou skupin vypracovali závěrečné skupinové projekty, které na konci letní školy prezentovali vyučujícím i zástupcům města Brna. Zatímco jedna skupinka využila své oborové znalosti a přišla s vlastním architektonickým návrhem rekonstrukce, ta druhá odevzdala propracovanou výzkumnou zprávu zahrnující analýzu problému na základě výpovědí jednotlivých aktérů i doporučení k dalšímu postupu. Oba projekty byly následně předány zástupcům města jako podklad pro další řešení rekonstrukce ulice.
Letní školu kladně hodnotí kromě zástupců města Brna a studentů také samotní učitelé. „Bylo pro nás velmi zajímavé setkávat se se studujícími z různých kontextů a zjišťovat, jak vůbec přistupovat k tématům z pohledu různých disciplín i zkušeností. Pomáhá nám to ve vzájemné citlivosti, když se věnujeme například tématu suburbanizace a diskutujeme, jakým způsobem se projevuje v Brně a třeba v Ulánbátaru. Možná na základě letní školy vznikne pár zajímavých diplomových prací. Rádi bychom v příštím roce zorganizovali další ročník letní školy a věnovali se dalším městským projektům. Ukazuje se totiž, že spolupráce měst a univerzit je potřebná v různých oborech a může přinášet zajímavé výsledky i při zapojení zahraničních studujících,“ dodává Jan Malý Blažek.
Fotogalerie:
