Letos si připomínáme 35 let od sametové revoluce, kdy 17. listopadu brutální zásah proti studentům na Národní třídě v Praze odstartoval pád komunistické nadvlády v tehdejším Československu. Revolučními otřesy ale v tomto roce procházely také další země tehdejšího východního bloku, což vedlo k radikální proměně politické mapy Evropy i celého světa.
Renomovaný britský politolog Chris Bickerton přichází v předvečer výročí na Masarykovu univerzitu s přednáškou v rámci cyklu Seminar Series, která má název „Europe's Long 1989“. Konat se bude 12. listopadu v 16.30 v budově MU na Komenského náměstí.
Termín „Europe's Long 1989“ by se dal parafrázovat jako „dlouhý evropský rok 89“ a Bickerton chce jeho prostřednictvím poukázat na to, že pro popis a význam historických změn té doby nám nestačí jen pohled na události daného kalendářního roku. „Samozřejmě to byl rok dramatických a nesmírně významných změn, kdy během pouhých dvanácti měsíců zdánlivě pevné režimy ve střední a východní Evropě padly a byly nahrazeny demokraticky zvolenými vládami. Pokud se ale zaměříme jen na tento rok, unikne nám plný rozsah a význam tohoto období změn.“
Ve svém vystoupení bude politolog vysvětlovat, že pojem „dlouhý rok 89“ označuje období politických, ekonomických a sociokulturních změn, které začaly už počátkem 80. let a sahají do let 90. a dále.
Svou vizí nenabourává jen časové vymezení revolučního roku 1989, ale i jeho regionální ukotvení. „Svým způsobem se snažím zrušit velmi silnou asociaci mezi rokem 1989 a konkrétními událostmi jako byl pád Berlínské zdi nebo sametová revoluce v tehdejším Československu. Jako historický mezník je „dlouhý rok 1989“ relevantní pro pochopení transformace politiky a společnosti v mnoha dalších částech Evropy od Řecka a Portugalska přes Francii, Spojené království a země Skandinávie. Je to také způsob, jak pochopit podstatu změn v tom, co bylo v roce 1989 ještě Sovětským svazem.“
Změna vnímání přelomového roku 1989 už podle Bickertona nastala. Krátce po tomto roce byl podle něj u odborníků cítit jistý triumfalismus, který toto období označoval jako vítězství liberální demokracie a tržní ekonomiky. Třicet let poté ale někteří historici prohlašovali, že „dnes už rok 1989 není to, co býval“. Podle Bickertona je přehodnocení perspektivy vnímání tohoto období velmi důležité proto, abychom pochopili současný vývoj politiky a společnosti v Evropě, protože je to právě „dlouhý rok 89“, který formoval a stále formuje naše chápání války a míru, demokracie, role státu v ekonomice, rovnováhy mezi kolektivními cíli a individuálními preferencemi, vnímání naší identity, sexuality či genderových vztahů.
Ve své úterní přednášce se britský politolog bude zabývat také tím, že dlouhodobé politické, ekonomické a sociokulturní změny v Evropě přinesly mnoha lidem pocity ztráty a deziluze. Přiblíží posluchačům, z čeho tyto pocity pramení a že se netýkají jen lidí v zemích střední a východní Evropy.
Chris Bickerton působí na Cambridge University, aktuálně má ale sabatikl a pracuje na knize o moderních dějinách Evropy. Ve své práci se výrazně zaměřuje na otázky evropské integrace a Evropské unie, mezi jeho nejznámější díla patří například publikace European Union: The Citizen's Guide.
Zkoumá také rostoucí deziluzi lidí z demokracie, ale věří, že se důvěra v demokratické principy dá obnovit. „Ale aby to bylo možné, musí se demokracie změnit. Věřím, že může znovu fungovat jako systém, v němž si mohou občané vybírat mezi odlišnými způsoby života, mezi různými světonázory. V mnoha částech Evropy je to však nyní v podstatě jen volba mezi velmi podobnými alternativami. Navíc o mnoha nejdůležitějších otázkách rozhodují na evropské úrovni národní lídři a vlády a rozčarování z demokracie tak plyne také z pocitu odtržení rozhodování od občanů, které přitom jeho výsledky přímo ovlivňují.“
Přednáška je součástí cyklu Seminar Series in Social Science & Humanities. Britský vědec bude v Brně poprvé. „Těším se na setkání se studujícími i vyučujícími a na diskuse s nimi,“ dodává Bickerton s tím, že by také rád víc prozkoumal Brno a chtěl by navštívit knihovnu Milana Kundery v Moravské zemské knihovně.
