O své pohledy na přijetí jednotné evropské měny, k němuž se Česká republika zavázala již při vstupu do EU v roce 2004, se podělili ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, finanční ředitelka ICE Industrial Services a.s. Barbora Stupková a za ECON MUNI Libor Žídek z Katedry ekonomie.
„Vzbudilo ve mně radost, když jsem si v pozvánce na diskusi přečetl, že euro je jednou z nejzásadnějších ekonomických otázek dneška. Jsem moc rád, že takto toto téma pojímáte. Velkou účast na debatě považuji také za skvělý doklad toho, že debata o euru se konečně po dvaceti letech v Česku začíná rozbíhat utěšeným směrem,“ řekl v úvodu diskuse ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Teoretická východiska a realita eurozóny
Poradce ministra pro evropské záležitosti a moderátor diskuse Petr Zahradník zasadil debatu do teoretického rámce konceptu optimální měnové zóny. „Na začátku devadesátých let se tento koncept začal v Evropě přetvářet v politickou realitu a sám jeho autor Robert Mundell podporoval vznik společné evropské měny,“ vysvětlil.
Jsou ale země eurozóny skutečně optimální měnovou oblastí? Na tuto otázku podle akademika Libora Žídka mezi odborníky neexistuje jednotná odpověď. „Z mého pohledu je euro především politickým projektem, ne tak ekonomickým. Vzhledem k tomu, které země se v eurozóně nacházejí a jak jsou velmi heterogenní, má to daleko k tomu, aby euro splňovalo nějaké teoretické předpoklady optimální měnové oblasti,“ objasnil odborník z ECON MUNI.
Bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer poukázal na proměnu původních argumentů pro zavedení eura. „Euro mělo posílit konkurenci na evropském trhu zboží usnadněním cenového srovnání. To ale bylo v době, kdy takové srovnání trvalo několik dnů. Příchod digitalizace tento klíčový argument, který měl být hlavním přínosem eura, znehodnotil a zůstaly nám převážně politické motivy,“ uvedl.
Singer ve svých názorech vůči eurozóně neskrýval skepticismus. „Euro mělo vést k ekonomické konvergenci, kterou však příliš nepozorujeme. Mělo posílit obchod, ale ekonometrické výpočty jednotného trhu ukazují nižší než očekávané výsledky. Mělo přispět i k politické konvergenci – zde můžeme vidět příklad Slovenska, jehož politický vývoj po vstupu do eurozóny nejde zrovna nejlepším směrem,“ dodal bývalý guvernér ČNB.
Praktické dopady měnových rozdílů: Od teorie k firemní realitě
Singer zpochybnil i význam úspory transakčních nákladů jako argumentu pro přijetí eura. Reagoval tak na dotaz poradce ministra Petra Zahradníka ohledně potenciálních úspor plynoucích ze vstupu do eurozóny. „Bankovní poplatky za měnové transakce činí odhadem několik desítek miliard korun ročně, což představuje pouze asi dvě desetiny tržeb výrobců. Z pohledu celkové ekonomiky tedy nejde o významnou částku,“ sdělil.
Na praktickém příkladu Německa pak demonstroval, že společná měna není zárukou lepších obchodních vztahů. „Mezi jedenácti největšími obchodními partnery Německa posílily své pozice země mimo eurozónu – Česko, Polsko a Čína. Naopak země eurozóny, včetně vyspělých ekonomik jako Nizozemsko či Belgie, zaznamenaly pokles,“ doplnil Singer.
Pohled z praxe přinesla Barbora Stupková, finanční ředitelka společnosti ICE Industrial Services a.s. „Přestože máme 40 % exportu, celková výše našich tržeb v eurech přesahuje 60 %, protože i čeští klienti chtějí obchodovat v evropské měně,“ přiblížila situaci své firmy. Řízení kurzových rizik podle ní zabírá 10–15 % její pracovní doby. „Pro mě je obchodování v eurech jako kasino – buď to vyjde, nebo ne. Za letošní rok máme kurzovou ztrátu 7 milionů korun a kurzový zisk 7,2 milionu,“ popsala každodenní realitu.
Stupková také zdůraznila, že nejde jen o přímé ztráty či zisky. „V době ekonomických šoků jsme zaznamenali mnohem vyšší kurzové ztráty, což vede ke snižování daňového základu i odvodů daní a má to nepřímý vliv na naši celkovou produktivitu,“ vysvětlila finanční ředitelka. Zároveň upozornila na potřebu širší diskuse v otázce přijetí eura. „Přemýšlela jsem o referendu, ale podle mě je důležité nejdříve zlepšit finanční gramotnost v celé republice. O euru by měli rozhodovat lidé, kteří dokážou zhodnotit všechny aspekty,“ dodala.
Od jednotného trhu k politickým překážkám
Vztah mezi jednotným trhem EU a společnou měnou otevřel moderátor diskuse Petr Zahradník, který poukázal na zásadní problémy evropské integrace. „V jednotném vnitřním trhu EU představuje velkou překážku nedostatečně liberalizovaný sektor služeb, který je podroben silným národním regulacím. Vzhledem k tomu, že služby tvoří 65–70 % unijního HDP, jde o výrazný problém,“ upozornil poradce.
Další překážku vidí v nízké mobilitě pracovní síly, která měla být podle původní Mundellovy teorie klíčovým prvkem optimální měnové zóny. „V průměru pouze 5–6 % pracovníků v EU pochází z jiných členských států. To je paradoxní zejména v situaci, kdy průmyslově vyspělé země poptávají pracovní sílu, zatímco jižní křídlo se potýká s vysokou strukturální nezaměstnaností, která u mladých lidí v Řecku a Španělsku dosahuje 25–30 %,“ vysvětlil Zahradník.
„Euro je konstrukt, který má jednotný trh podporovat, protože s jednotnou měnou se trh snadněji propojuje,“ zdůraznil původní záměr společné měny ministr Dvořák. Zároveň však upozornil, že největší překážka přijetí eura v České republice neleží v ekonomické, ale v politické rovině. „Čelíme dědictví Václava Klause, který euro odmítal už při podpisu přístupové smlouvy, v níž jsme se k jeho přijetí zavázali. Zpráva NERV ukazuje, že ekonomická analýza vychází víceméně nerozhodně. Hlavním problémem je nedostatek politické vůle a podpory mezi občany,“ zdůraznil.
Na podporu svého argumentu uvedl ministr příklad ostatních zemí EU. „Ve dvaceti členských a pěti nečlenských zemích euro úspěšně funguje a těší se podpoře přes 70 % obyvatel. U nás jde spíše o psychologický boj, který v tuto chvíli nevyhráváme. Pesimisté a skeptici možná budou získávat další argumenty, protože se euro momentálně netěší nejlepší kondici, ale to neznamená, že bychom měli rezignovat na náš závazek,“ upřesnil ministr.
Střet pohledů: Od makroekonomických rizik po praktické zkušenosti
Akademik Libor Žídek v druhé části diskuse poukázal na zásadní rozpor mezi mikro a makroekonomickými aspekty případného vstupu do eurozóny. „Těžko zpochybňovat přínosy na mikroúrovni, tam jsou klady zjevné. Když se ale podíváme na makroekonomické aspekty, tak vidíme, že pokud měnová politika není vhodně nastavená, může vést k problémům, které nastaly ve Španělsku. V tomto kontextu jsou otázky kurzového rizika marginální ve srovnání s rizikem dlouhodobé recese,“ specifikoval Žídek.
Miroslav Singer přispěl do debaty kritickým pohledem na plnění závazku v EU a zpochybnil i argument eura jako silné rezervní měny. „Druhou nejsilnější měnou sice je, ale její poměr k rezervám neodpovídá poměru ve světové ekonomice, je nižší a tento poměr navíc stále klesá,“ řekl. S ohledem na současný vývoj v oblasti dluhů a měnové stability proto odhaduje, že vstup České republiky do eurozóny nenastane „ve velmi dlouhé době“.
Opačný pohled představil ministr Dvořák, který zdůraznil exportní orientaci české ekonomiky. „Podíl českých exportů k našemu HDP dosahuje asi 75 % a z toho velkého objemu 60–80% exportu směřuje do eurozóny. Přijetí eura by výrazně zjednodušilo administrativní a účetní operace. Země takto závislá na exportu do eurozóny by měla mít euro,“ argumentoval ministr a zdůraznil své přesvědčení, že euro by pro Českou republiku bylo přínosné. „Skálopevně jsem o tom přesvědčen a budu to říkat, i když za to žádné další hlasy nezískám,“ dodal Dvořák.
Barbora Stupková vnesla do diskuse praktickou perspektivu finanční ředitelky. „Trápí mě, že je to více politické téma než ekonomické, a i když mám mikroekonomické i makroekonomické vzdělání, je to pro mě velmi těžce uchopitelné. Nemám na to vyhrazený názor, podle mě je to stále více příležitost, ale netroufám si říct, jaké má dlouhodobé dopady,“ přiznala.
Měnová debata uzavřela otázka stability
V závěrečné části diskuse dostali prostor k dotazům i studenti. Zajímal je třeba současný postoj české vlády k otázce eura. „Vláda si vyžádala dva analytické materiály, které bychom měli probírat v závěru listopadu. Třeba zpráva NERV je víceméně neutrální, upozorňuje na nějaká rizika, ale konstatuje, že ekonomicky nestojí v cestě nic, abychom tento krok udělali. Podobnou zprávu jsme měli již vloni a vláda se tenkrát rozhodla, že správnou reakcí je nedělat nic. Pokoušel jsem se to přesvědčení zlomit a zkusím to letos znovu, ale jaký je v tuto chvíli postoj vlády, říct neumím,“ prozradil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Více než devadesátiminutová odborná debata na půdě Masarykovy univerzity ukázala komplexnost otázky přijetí eura v České republice. Symbolicky to demonstrovala i poslední otázka večera. „Myslíte si, že koruna přináší větší ekonomickou stabilitu než euro?" zeptala se moderátorka studentské části diskuse Veronika Lukášová. Odpovědi řečníků ilustrovaly různorodost pohledů na tuto problematiku – zatímco ministr Dvořák a finanční ředitelka Stupková odpověděli záporně, bývalý guvernér Singer vyjádřil přesvědčení o větší stabilitě koruny. „Já se přiznám, že nevím. Do inflační krize bych asi říkal, že ano, teď o tom mám pochybnosti,“ uzavřel diskusi akademik Libor Žídek.
