Projekt Stárnutí populace a související výzvy pro zdravotní a sociální systémy (AGEING-CZ), jehož hlavním řešitelem je Jakub Hlávka z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, míní rozkrýt ekonomická, fiskální i sociální rizika, která s sebou přináší stárnutí populace. V roce 2023 byla totiž Česká republika 21. zemí na světě s nejvyšším podílem lidí nad 64 let a zároveň 29. zemí s nejnižším podílem dětí do patnácti let.
„Díváme se na demografické projekce populace a související náklady v každé skupině a podle toho můžeme extrapolovat, jak se situace bude vyvíjet v budoucnu. Standardní metodou vytvoříme základní modelace, jak bude populace pravděpodobně čerpat zdravotní a sociální služby, a díky mikrosimulaci pak také vyhodnotíme, jak se vyvíjí zdraví jednotlivců v čase,“ uvedl možnosti, jak kvantifikovat dopady stárnutí populace na zdravotní a sociální systém Jakub Hlávka. Vedle toho si projekt klade za cíl také identifikovat způsoby a faktory, které umožní snížit přetížení veřejných systémů, ať už formou zvýšení efektivity poskytování zdravotní péče, nebo menší potřebou zdravotní péče u populace nad padesát let, a také způsoby a faktory vedoucí ke zvýšení zaměstnávání a zaměstnanosti starších lidí.
O naplnění těchto cílů usiluje pod vedením Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity konsorcium českých univerzit, kam spadají také České vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Univerzita Karlova, Vysoká škola ekonomická a výzkumná pracoviště Ekonomický ústav Akademie věd ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, v pěti výzkumných záměrech. Hlavní řešitel Jakub Hlávka se soustředí na odhady dopadů demografické změny na sociální a zdravotní systémy, Aleš Tichopád (ČVUT) se věnuje optimalizaci cesty pacienta zdravotním systémem, Štěpán Mikula (Ekonomicko-správní fakulta MU) se zaměřuje na produktivitu a aktivitu stárnoucí populace na trhu práce, behaviorální aspekty stárnutí populace řeší Lubomír Cingl (VŠE) a Jana Klánová z RECETOX přispívá k výzkumu v otázce sociálních a environmentálních determinantů zdravého stárnutí.
Panelová diskuse s odborníky z oblasti ekonomie a zdravotnictví, která byla svolána na odpoledne 18. února do Baťova paláce v Praze, se dotýká tří základních témat: společenských a ekonomických rizik, která stárnoucí společnost přináší, vlivu stárnutí populace na poskytování zdravotních a sociálních služeb a možných řešení, jak problémům, které lze očekávat, předejít.

„Máme zájem se setkávat s lidmi, kteří by mohli být potenciálními příjemci našich analýz a doporučení. Nechceme čekat čtyři roky, než získáme nějaké výsledky. Už nyní na začátku výzkumu máme zájem spolupracovat s hlavními aktéry, a především o problematice společně komunikovat. Tím, že o tématu budeme hovořit, se tak více dostane do povědomí a my zároveň oslovíme zástupce institucí, které mohou skutečně něco změnit,“ zmínil smysl panelové diskuse Jakub Hlávka. „Také vnímám jako užitečné, když se setkáme s experty z různých oblastí. Nikdo z nás nemá vlastní recept, jak na stárnutí populace, ale když se spojíme, dokážeme přinést něco, co může být komplexní, zajímavé a užitečné,“ uzavřel Hlávka a dodal, že panelové diskuse k projektu hodlají výzkumníci pořádat dvakrát do roka.
Cílem projektu, který uspěl ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský zaměřené na společenské a humanitní vědy, je i vybudovat výzkumné kapacity pro základní výzkum v oblasti sociálních věd a pro analýzy efektivnosti veřejných politik.
Realizováno v rámci projektu Stárnutí populace a související výzvy pro zdravotní a sociální systémy (AGEING-CZ), reg. č.: CZ.02.01.01/00/23_025/0008743.