Debatu moderovala reportérka a dokumentaristka Martina Pouchlá a hovořily na ní spoluzakladatelka spolku a držitelka Novinářských cen za reportáž Jana Ustohalová, dlouholetá reportérka České televize Barbora Telferová, novinářka a spoluzakladatelka podcastové platformy Bez filtru Alžběta Havlová a mediální teoretička zabývající se regionální žurnalistikou Lenka Waschková Císařová.
Hned v úvodu se Waschková Císařová, Telferová a Ustohalová, které rovněž vyučují na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií MU, shodly, že novinářská kariéra se z Brna dělat dá, nicméně má své ALE. „Já budu asi výjimka, protože já jsem tam žádné ALE nenašla,” doplnila trojici Havlová. Podle svých slov je v Brně spokojená, nicméně přiznává, že je v něm oproti Praze méně příležitostí.
Následovala debata, co pro jednotlivé aktérky znamená kariéra. „Pokud se tady mluvčí shodly, že kariéra je dělat něco, co je baví, s čímž já se ztotožňuji, tak mažu to ALE,” uvedla Lenka Waschková Císařová s tím, že takovou novinářskou kariéru lze dělat odkudkoliv. Zmiňované ALE podle ní nastává u kariérního růstu, finančního ohodnocení a jeho zvyšování.
Problematiku kariérního růstu zmínila i Telferová. V pražské redakci České televize se podle ní reportéři denního zpravodajství mohou přesunout jinam a tvořit například publicistický pořad, což je v Brně nemožné. Za horizontální kariérní růst označila výuku na univerzitě. Spolu s Ustohalovou byly v souhlasu, že se práce novinářky a výuka na univerzitě skvěle doplňují. „Já si na univerzitu chodím odpočinout od televize a do televize si chodím odpočinout od univerzity,” zmínila Barbora Telferová.
Dělat žurnalistiku z Brna má svá specifika. „Každý, kdo se věnuje žurnalistice mimo Prahu, musí být více aktivní,” řekla Waschková Císařová. Havlová reagovala, že podle ní nejde tolik o aktivitu, nýbrž potřebu být originálnější, více vynikat. Podle Ustohalové musí být regionální novinář, jímž novinář z Brna je, vždy připraven věnovat se jakémukoliv tématu, udělat si na něj velmi rychlou rešerši, dobře se orientovat v politice nebo znát kontakty na mluvčí. „Znak každého dobrého regionálního novináře je, že má obrovský všeobecný přehled,” dodala.
Telferová vidí specifikum brněnské novinařiny v tom, že její specializací je v podstatě všechno, kdežto v Praze by se zaměřovala jen na jednu oblast, například zdravotnictví, školství nebo dopravu. Ovšem témata, která zpracovává v regionu, jsou různorodá, což chápe jako výhodu. Věnovat se každý den jen soudním sporům by ji podle jejích slov nebavilo. „Mě víc těší, že každý den můžu dělat něco jiného a setkat se s úplně jiným typem lidí,” vysvětlila.
Pro Ustohalovou se regionální žurnalistika vyznačuje větší blízkostí k lidem a dění, což ale také vede k nutnosti větší zodpovědnosti. S Waschkovou Císařovou vnímají, že zásadní je svoboda, kdy i regionální redakce s centrálou v Praze stále mají svou autonomii. Vzdálenost od Prahy vidí Ustohalová jako výhodu. „Dává vám to obrovský nadhled nejen nad děním, ale i nad novinařinou samotnou, nad tím, jak moc se brát jako novinářka vážně,” rozvedla svou myšlenku.
Regionální žurnalistika je podle Ustohalové náročná, protože je potřeba neustále opakovat, že existují i jiní lidé a politici než ti v Praze. Chce to mít povědomí, co se děje v regionech a jaké problémy tam lidé řeší. „Pražští novináři se pak diví, když přijede 80 tisíc lidí na Václavák protestovat proti vládě,” vysvětlila Jana Ustohalová. Podle Waschkové Císařové je lokální žurnalistika potřebná ve všech redakcích, včetně těch centrálně sídlících v Praze. „Hodnota lokální žurnalistiky je neocenitelná a nedocenitelná,” uzavřela.
O uspořádání akce v Brně se zástupkyně spolku bavily už dlouho. „Nechceme se omezovat jen na Prahu, i když tam je novinářů nejvíce, ale cítíme potřebu zajíždět do regionů a podporovat novináře a novinářky právě tam – a Brno je první volba,” okomentovala uspořádání debaty Ustohalová. Na akce spolku navíc kromě zkušených novinářek chodí i studentky žurnalistiky, ty z brněnské katedry jezdí i na akce do Prahy. Jak doplnila Ustohalová, do budoucna by spolek rád pořádal v Brně alespoň jednu akci za semestr.
Účast studentek žurnalistiky z fakulty sociálnídh studií na debatě v Moravské zemské knihovně byla velká, Ustohalová připustila, že tvořily většinu publika. Jednou z účastnic byla i Karolína Lašáková, která si přišla poslechnout zkušenosti odbornic z oboru médií, protože předpokládá, že situace, kterým novinářky každý den čelí, čekají jednou i ji. „Nejvíce mě zaujalo, jak otevřeně mluvily o svých zkušenostech,” podotkla.
Spolek Ženy v médiích vznikl v březnu 2023 za účelem poukazovat na genderovou nerovnost v českých médiích. Jeho hlavním záměrem je podporovat novinářky ve sdílení zkušeností, školení, případně mentorování. Své akce, jako jsou workshopy nebo debaty, pořádá spolek převážně v Praze zhruba každý měsíc. Dvě ze zakladatelek, Marína Urbániková a Jana Ustohalová, působí také na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií MU.
Autorka článku je studentkou filozofické fakulty a stážistkou studentské redakce Magazínu M.
