Tradiční oslava řeckého státního svátku se letos výjimečně přesunula na Masarykovu univerzitu do Brna. V podvečer 2. dubna 2025 se v prostoru atria Ústavu archeologie a muzeologie na Komenského náměstí uskutečnilo slavnostní setkání za účasti rektora MU Martina Bareše, děkanky filozofické fakulty Ireny Radové, vedoucího Ústavu archeologie a muzeologie Jiřího Macháčka, velvyslance Řecké republiky v ČR Dinose Konstantinoua a honorárního konzula Tomáše Kapičky.
Den nezávislosti, připadající na 25. března, připomíná den započetí řecké národně-osvobozenecké revoluce proti osmanské nadvládě v roce 1821 a je stálou připomínkou toho, že svoboda není dar, ale hodnota, za niž je třeba bojovat v každé době. V úvodních projevech významných hostů zaznívalo nejen toto poselství, ale také připomínka mnoha historických i současných vazeb mezi řeckým a českým národem.
„Volba brněnského akademického prostředí pro oslavu řeckého státního svátku nebyla náhodná. Jedním z důvodů bylo dlouho očekávané otevření řeckého honorárního konzulátu v Brně, jehož vedení bylo svěřeno Tomáši Kapičkovi. Druhým významným momentem večera bylo udělení pamětní medaile děkanky filozofické fakulty zakladatelce neogrecistiky Aikaterině Franc, která letos oslaví významné životní jubileum,“ řekla Kateřina Bočková Loudová z Ústavu klasických studií.
Archeologický výzkum v Řecku
Součástí večera, kterého se zúčastnili příslušníci řecké menšiny v Brně a řeckých studujících na Masarykově univerzitě, byla také prezentace archeologického vědeckého výzkumu v krétské lokalitě Priniatikos Pyrgos. „Kréta je velice specifická v tom, že je geologicky velice suchá. Lidé se tam několik tisíc let zabývali tím, že ve velice krátkém období dešťů sbírali a shromažďovali vodu. Potom ji pozvolna vraceli do krajiny a vytvářeli další strategie k jejímu zadržování, například budováním teras a zvyšováním biodiverzity. Díky tomu z Kréty vytvořili zelený ostrov, což útokem masového turismu a nejrůznějších industriálních aktivit rychle mizí. Starověké strategie sběru vody jsou použitelné i dnes, proto zkoumáme, jak tyto jednoduché systémy revitalizovat,“ vysvětlila Věra Klontza z Ústavu archeologie a muzeologie.
Zakladatelka novořeckých studií v Brně
Aikaterini Franc, která letos oslaví 90 let, byla jednou ze zakladatelek a dlouholetých vyučujících brněnské neogrecistiky. Za mnohaletou obětavou práci, díky níž brněnská novořečtina oslavila v roce 2023 již 30. výročí své existence, jí letos filozofická fakulta vyjádřila uznání udělením pamětní medaile. „Toto ocenění náleží nejen mně, ale také všem mým kolegům, kteří se zasloužili o založení novořeckých studií v Brně, zejména profesorce Dostálové a profesoru Bartoňkovi. Založení tohoto oboru byla moje povinnost vůči mé první vlasti, Řecku, ale také vůči mé druhé vlasti, která se mi stala domovem, České republice,“ se skromností uvedla Aikaterini Franc.
„Aikaterini Franc rozená Sgourdeou se narodila v roce 1935 na řeckém ostrově Samos, ale po vypuknutí 2. světové války, kdy se ostrov dostal pod italskou okupaci, a po smrti otce se s bratrem a matkou přestěhovali do Atén. Tam se rodina s velkými obtížemi dočkala konce války, ale mladá Aikaterini poté vystudovala klasickou archeologii a historii na aténské univerzitě. Později získala stipendium pro doktorát na pařížské Sorbonně, kde potkala svého budoucího manžela, českého lékaře Zdeňka France, s nímž se přestěhovala za železnou oponu. Její život nabral zcela jiný směr, neboť pro komunistický režim představovala nebezpečný buržoazní živel. Krátce sice pracovala na archeologických vykopávkách v Mikulčicích, ale pak zůstala bez práce a přivydělávala si jako domácí dělnice pletením klobouků. Teprve po roce 1989 mohla své vzdělání uplatnit alespoň ve výuce novořečtiny na Masarykově univerzitě,“ vysvětlila Bočková Loudová.
Aikaterině Franc, ve spolupráci s byzantoložkou Růženou Dostálovou a za podpory mykénologa světového renomé Antonína Bartoňka, se v roce 1993 podařilo otevřít při Ústavu klasických studií obor Novořecký jazyk a literatura. „Doktorka Franc zde mnoho let vyučovala jak novořecký jazyk, tak předměty zaměřené na byzantské umění. V počátečních letech existence oboru dokázala získat ekonomickou podporu od řeckého státu i soukromých řeckých nadací, bez níž by bylo velmi obtížné etablovat novořecká studia na požadované úrovni a dále je rozvíjet,“ připomněla její zásluhy Bočková Loudová. Aikaterini Franc byla rovněž dlouholetou předsedkyní České společnosti novořeckých studií a Lycea Řekyň v České republice. Její mimořádný životní příběh zdokumentovala organizace Post Bellum v rámci sbírky Paměť národa.
