Jak si představujete další profilování a uspořádání univerzity ve vztahu ke dvěma jejím funkcím - vzdělávací a výzkumné?
Masarykova univerzita má ve struktuře českého vysokého školství jedinečné postavení. Je historicky druhou „klasickou“ univerzitou, na níž je výuka úzce propojena s vlastní vědeckou prací učitelů, a to zejména v oblasti, které se dnes říká základní výzkum. To je na naší univerzitě standardem od zakladatelské generace profesorů jednotlivých oborů. Tím se také dost výrazně lišíme od ostatních škol, ať již technických či jinak relativně úzce profesně zaměřených. Já bych dokonce řekl, že jde vlastně o funkci jednu. My vzděláváme studenty tím, že je postupně výukou uvádíme do metod vědecké práce. Už během studia studenti sami zpracovávají, byť zpočátku dílčí, vědecké projekty či studie. A to nutně předpokládá, že se také učiteli na naší univerzitě stávají ti, kdo sami aktivně vědecky pracují. Pro vztah výuky a výzkumu na univerzitách, jako je naše, se dobře hodí známé úsloví o vejci a slepici. Prostě je to tak, že univerzita učí bádáním, řečeno staromódním, ale pěkným slovem. Kdyby neučila, nebyla by univerzitou, ale „výzkumákem“. Kdyby nebádala, nebyla by univerzitou, ale vysokou školou. Vím, že toto je ideální model, který si v praxi žádá nezřídka složité rozhodování akademiků o ekonomii svých pracovních sil a balancování vzhledem ke zdrojům financování. Ale je třeba o tento ideální stav stále znovu usilovat.
Jak chtějí kandidáti na rektora profilovat Masarykovu univerzitu
Strana 2 z 6