Strana 5 z 6


Ladislav Janíček, kvestor Masarykovy univerzity

Jak si představujete další profilování a uspořádání univerzity ve vztahu ke dvěma jejím funkcím - vzdělávací a výzkumné?
Vzdělávání a výzkum považuji za základní pilíře, na kterých univerzita stojí. Základním tématem vysokého školství současnosti se stala konkurenceschopnost, směřování od kvantity ke kvalitě a excelenci. Tento trend je posilovaný i probíhajícími změnami v systému financování. Jeho zajištění vyžaduje také změny v přístupu k řízení.

Univerzita musí vytvářet podmínky pro to, aby fakulty, ústavy a katedry mohly efektivně učit i bádat. K tomu musí být především schopna vytvářet podmínky pro efektivní využití odborného potenciálu akademických pracovníků a podmínky pro maximální využití příležitosti získávat finanční zdroje. To vyžaduje neustále reagovat a eliminovat stále vzrůstající administrativní byrokracii zatěžující akademické pracovníky neproduktivní administrativou, usilovat jednáním s poskytovateli dotací o rozumné nastavování legislativy i podmínek financování tak, aby tato nastavení byla vůbec proveditelná a abychom uměli finanční prostředky absorbovat skrze stále složitější byrokracii.

Vzdělávání a výzkum se liší způsobem řízení i způsobem financování. Výuka je realizována v podstatě v liniové struktuře: univerzita – fakulta – ústav/katedra. Výzkum a vývoj pak v projektové struktuře prostupující strukturou liniovou. Zde vzniká rozpor, který je příčinou složitosti řízení procesů na univerzitě, jejímž důsledkem je nadbytečnost a složitost rozhodovacích a administrativních procesů. Považuji za nezbytné vytvoření struktury řízení, která umožní paralelní koexistenci obou struktur v podobě, kterou nazývám strukturou funkcionální a jejíž model hodlám po diskusi zavést.

Jsem také přesvědčen o tom, že konkurenceschopnosti lze dosáhnout primárně rozvojem lidského potenciálu, tedy investicemi do lidí, zejména do jejich kvalifikačního a odborného rozvoje a s důrazem na kontinuální rozvíjení nové generace vysokoškolských pedagogů pro výuku, ale také vědeckých pracovníků pro výzkum a vývoj na vysokých školách prostřednictvím PhD studií, ale také kvalitních pracovníků v administrativě. To vše vyžaduje kvalitativní změnu také v přístupu k personálnímu rozvoji a řízení. Kvalita našich lidí už pak přinese vše ostatní – kvalitní studijní programy, přitáhne vynikající studenty, přinese úspěšné absolventy na trhu práce a zajistí i úspěšnost v získávání finančních prostředků a grantů na výzkum a vývoj.