Publikum v aule právnické fakulty dostalo možnost poslechnout si další z cyklu Masarykových debat. Čtyři řečníci přijeli do Brna diskutovat o tezi, že stát by měl posílit postavení žen ve společnosti pomocí kvót. Ač debatéři nabídli zajímavé argumenty k souhlasnému i nesouhlasnému stanovisku, publikum dalo na konci poměrně jasný vzkaz – kvóty nepodporujeme.
Na nesouhlasnou stranu se postavila socioložka a bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová spolu s advokátkou Klárou Samkovou. V pozici obhájců teze vystoupila Pavla Špondrová z Úřadu vlády a paradoxně jediný muž celého diskusního panelu, Petr Pavlík z Katedry genderových studií na Fakultě humanitních studií UK.
Jako jediný se také věcně držel zadaného tématu, zatímco zejména představitelky opoziční strany často odbíhaly, ať už k vlastní politické kariéře v případě Ivety Radičové, nebo k rodinným záležitostem v případě Kláry Samkové. Ta zároveň mnohdy nešla daleko pro ostřejší slova, takže místy nabírala debata až horkokrevný ráz. „Strašně bych si přála, aby ženy měly přinejmenším poloviční zastoupení a participovaly na společenské kultuře přiměřeně svému počtu. Taky bych ale každému klukovi přála, aby měl blondýnu se čtverkama. Bohužel to takhle nefunguje,“ prohlásila například Samková na úvod debaty. Pavlík kontroval, že kvóty nejsou diskriminací mužů, ale kompenzací pro ženy, která je v současném systému potřebná.
Před zahájením debaty odevzdali návštěvníci již tradičně lístek, na kterém vyznačili, zda s tezí souhlasí, jsou proti anebo nemají jasný názor. Odevzdání totožných lístků před závěrečným slovem debatérů bylo vysvědčením pro představitele obou stran. Na začátku vyjádřilo souhlasný i nerozhodný postoj shodně 19 %, zbylých 62 % bylo proti. Ač obhájkyně teze a absolventka Masarykovy univerzity Pavla Špondrová debatu zahájila i ukončila větou, že proti kvótám ještě nebyl vznesen argument, který by nedokázala vyvrátit, na konci se postoj publika příliš nezměnil; ano vyjádřilo 24 %, nevím 6 % a poměr nesouhlasících se zvedl na 70 %.
Oficiálně tak vyhrála protistrana s nesouhlasným stanoviskem, neboť pro svůj postoj získala více váhajících, rozdíl však nebyl markantní a činil pouhá 3 %. „Myslím, že pro debatu nebyli dobře zvolení lidé, už na úvod, když jsem přišla a viděla, jaké osobnosti stojí proti, bylo jasné, kdo zvítězí. Argumenty Pavly Špondrové nebyly v zásadě špatné, ale zněly spíš jako naučené poučky. Vedle výroků Radičové, jež je smetla svými zkušenostmi ze života vysloužilé političky, vypadaly skoro až dětinsky,“ vyjádřila se k debatě studentka sociologie a genderových studií na FSS Veronika Nováková.
Obdobně celou debatu hodnotí i její spolužačka Adéla Svobodová. „Nešly jsme na debatu s předem utvořeným názorem, ale naopak nás spíš zajímaly argumenty pro a proti. A nedá se říct, že bychom odcházely s jasnějším postojem.“ Obě studentky se zároveň shodly, že širší diskuzi o kvótách pro ženy ublížil fakt, že ji debatéři redukovali především na téma vysoké politiky.
