Nedokončili studium na vysoké škole a už se k němu nevrátili. Nebo nedokončili jedno, ale zapsali se na jiné. Ti první často neměli kvůli práci na školu čas, ti druzí si většinou nevybrali obor, který jim vyhovuje. Vyplývá to z průzkumu Odboru pro strategii Rektorátu MU, který ve spolupráci s fakultou sociálních studií mapuje příčiny studijní neúspěšnosti na Masarykově univerzitě.
Vysoký podíl nedokončených studií je mezinárodní fenomén. V zemích OECD předčasně ukončí studium na vysoké škole v průměru jedna třetina studentů. Na Masarykově univerzitě pak v roce 2012 ukončilo studium na vlastní žádost nebo pro nesplnění studijních požadavků 23 procent studentů. Celkově činí podíl neúspěšných studií 43 procent, téměř polovina z nich jde však na vrub například přestupům na jiný obor, změnám akreditací či formy studia.
Ze statistik vyplývá, že k závěrečným zkouškám nedospěje 52 procent zapsaných bakalářských, 41 procent magisterských, 26 procent navazujících magisterských a 54 procent doktorských studentů.
„Početná část studentů však nastupuje ke studiu více než jednoho oboru a velká část ukončení je tedy spíše výsledkem odložené volby než nezvládání studia,“ zdůraznil prorektor Jiří Němec.
Pomoct k úspěšnému ukončení školy
Cílem průzkumu je zjistit nejčastější důvody předčasného ukončení studia a navrhnout systémová opatření, která studentům pomohou k úspěšnému ukončení školy.
Studenti, kterým bylo po 1. dubnu letošního roku ukončeno studium, obdrželi dotazník. Do této chvíle byly osloveny více než čtyři tisíce posluchačů. Průzkum je jednou z aktivit, která posiluje přístup zaměřený na studenta tak, jak to vyplývá z priorit Dlouhodobého záměru MU.
Na dotazy například o tom, proč školu ukončili, zda měli problémy při zkouškách a zápočtech nebo jak bylo studium obtížné, už odpovědělo téměř sedm set lidí. „Podle prvních poznatků studenti nedokončí studia převážně z blíže nespecifikovaných osobních důvodů. Identifikace těchto příčin je předmětem navazující kvalitativní studie, založené na rozhovorech s neúspěšnými studenty,“ uvedl Němec.
Další významná skupina studentů nedokončí studia proto, že se jim nedaří skloubit školu a zaměstnání a někteří lidé zase v průběhu studia zjistí, že jejich představy a očekávání vybranému oboru neodpovídají, a že nemají dostatečně silnou motivaci ke studiu.
Na dotazníkové šetření a sběr dat z informačního systému školy navazují strukturované rozhovory jak s neúspěšnými studenty, tak se zástupci studijních oddělení a s proděkany pro studium z jednotlivých fakult. Oslovení studenti mohou také vyplnit otevřenou formu dotazníku.
„Výzkum se například pokusí zjistit, jak se lišila očekávání studentů od studia s jeho následným reálným průběhem či jak studenti vnímají současnou praxi řešení studijních problémů,“ dodává Němec.
