Přejít na hlavní obsah

První polistopadový rektor MU slaví 90 let

Milan Jelínek, význačný lingvista a první rektor Masarykovy univerzity po roce 1989, 22. června oslavil 90 let.

Milan Jelínek, význačný český lingvista a první porevoluční rektor Masarykovy univerzity.

Právě dnes 22. června slaví své 90. narozeniny první polistopadový rektor Masarykovy univerzity Milan Jelínek, který se do dějin českého akademického světa zapsal také jako význačný lingvista. Věnoval se zejména jazykové kultuře a stylistice.

Milanu Jelínkovi v uplynulém týdnu na univerzitě poblahopřáli jak jeho kolegové z ústavu českého jazyka na filozofické fakultě, kde řadu let působil, tak také všichni někdejší rektoři Masarykovy univerzity, kteří po něm v úřadu následovali.

Jelínek prožil život plný dramatických zvratů - na jeho osudu lze ilustrovat běh československých dějin 20. století. Zúčastnil se protinacistického odboje, vstoupil do komunistické strany, ale po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se zapojil do disentu a nesměl pod svým jménem odborně publikovat. Když se koncem roku 1989 vrátil na univerzitu a hledal se vhodný kandidát na post rektora Masarykovy univerzity, byl vybrán právě on.

Porevoluční emeritní rektoři Masarykovy univerzity popřáli k devadesátinám Milanu Jelínkovi (sedící). (Zleva) Jana Schmidtová, Jiří Zlatuška, Petr Fiala, Jana Jelínková, Iva Zlatušková, Eduard Schmidt.
Jelínek působil na univerzitě od roku 1958 do roku 1970. Tehdy z ní musel z politických důvodů odejít. „Udělal jsem řadu prohlášení proti okupaci, proti degenerovanému marxismu, kritizoval jsem lidi, kteří nedělali vědu a jen takzvaně propagandisticky přednášeli. Po invazi jsem tedy pochopitelně začal být nepohodlný,“ zavzpomínal v roce 2008 v rozhovoru pro muni.cz Jelínek.

Nesměl však publikovat. Realizoval se proto jinak. Své texty publikoval pod jmény kolegů a přepisoval díla zakázaných spisovatelů. „S profesorem Jelínkem jsem se poznala v sedmdesátých letech, kdy jsme oba působili v brněnské pobočce Ústavu pro jazyk český ČSAV,“ vzpomíná dnešní vedoucí ústavu českého jazyka Jana Pleskalová. „Pamatuji si jeho neutuchající elán, s nímž zkoumal jazykový purismus či řešil otázky jazykové kultury, přestože věděl, že výsledky své vědecké činnosti nesmí publikovat. Poučné pro mne – jako začínající odbornou pracovnici – bylo sledovat jeho zasvěcené a pohotové odpovědi na telefonické dotazy týkající se nejrůznějších jazykových problémů, jež dovedl srozumitelně vysvětlit každému, třeba i málo poučenému tazateli.“

Po sametové revoluci se stal rektorem Masarykovy univerzity, v úřadu však strávil jen dva roky. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu ho musel předčasně opustit. „Bylo to skutečně náročné období, protože jsem musel propustit desítky lidí, kteří si drželi místa jen s podporou strany a pořád se považovali za pány společnosti. Odmítali pochopit, že na univerzitě nemají co dělat,“ uvedl k té době Jelínek.

Podle vlastních slov už mu dnes příliš neslouží paměť. „Rozumné interview bych vám už asi neposkytl, nezlobte se,“ omluvil se Jelínek redakci muni.cz. Nicméně společně s manželkou Janou Jelínkovou se snaží dokončovat své paměti, které by brzy měly spatřit světlo světa.

Hlavní novinky