Aristoteles učil, že nekonečno je aktuální a potenciální. Engels psal, že nekonečno je neomezeno. Operátoři tvrdí, že neomezeno je 1 GB. Uvedených 136 znaků vyvolalo letos v dubnu velký ohlas na twitterovém účtu děkana filozofické fakulty Josefa Kroba. Sleduje jej přes pět stovek lidí a není to zdaleka jediná sociální síť, kde je aktivní.
Sledovat se dá i na Facebooku, Google+ a na blogu s pseudonymem Jokr. „Čas od času dám také nějakou fotku na Instagram a zkoušel jsem i ledacos dalšího. Ale myslím, že tyto komunikační kanály pokryjí vše, co potřebuji,“ komentuje svou aktivitu na sociálních sítích profesor filozofie. Dodává, že víc komunikačních kanálů by asi už nezvládal. Tedy s výjimkou diskuzí v Informačním systému MU.
Ponoření se do komunikace na internetu přišlo podle něj automaticky. Technologie ho zajímaly od samého počátku, co přišel na fakultu. Ještě na konci 80. let to nebyly počítače osobní, ale nejrůznější jiné, dnes už historické, kusy výpočetní techniky. Když se později začal používat ke komunikaci e-mail a webové stránky, snažil se u toho být mezi prvními a zkoumal, jak je využít. „Hlavně mě to bavilo. Byla to dobrá hračka, která byla zajímavá, a tak jsem u toho zůstal. Dnes jsem proto přirozeně na sociálních sítích,“ dodává.
Řadu informací například z dění na filozofické fakultě komentuje na Twitteru či Facebooku s tím, že budou mít větší dopad, než oficiální komunikační kanály. „I když lidí, kteří to sledují, není horentní množství, myslím si, že třeba poloformální zpravodajství ze stavebních prací na fakultě může být zajímavé. Často jsou to věci, které se do oficiálních zdrojů nedostanou. Lidé si tak spíš udělají představu, jak co funguje, co se dá očekávat, že situace je někdy komplikovaná a i při nejlepší vůli jdou některé věci ztuha,“ říká Krob o důvodech svého působení na sociálních sítích.
Vzápětí ale přiznává, že je za tím i prozaičtější důvod. „Každý učitel je tak trochu exhibicionista a má potřebu se projevovat navenek. A když učitel, tak má potřebu poučovat. Jakmile vidím nějaký nešvar, tak mi to nedá, abych ho jenom tak přešel. Možná je to patologické, ale zase tak moc se tomu nebráním. Prostě je to úděl,“ krčí s úsměvem rameny děkan.
Mezi nešvary, které kritizuje opravdu často, patří gramatické chyby. „Opravuji je, přestože to nemám vystudované. Sám dost často chyby dělám a možná právě proto mám o to větší radost, když nějakou odhalím. Snažím se na to upozorňovat, abychom konkrétní chyby už nedělali,“ nabízí nečekané vysvětlení své „obsese“ Krob.
Z jazykových chyb má sice obavy, ale nebezpečí skrývajících se na sociálních sítích v podobě přílišného odhalování svého soukromí se příliš nebojí. „Člověk si musí uvědomovat, co pouští do světa. A když něco zveřejní, tak se pak nemůže divit, že se to dostane kamkoliv. Je to jako vyřčené slovo. Už ho zpátky nevezmete,“ zdůrazňuje.
Ani čas strávený na sociálních sítích mu problém nedělá, i když to někdy může vypadat, že na nich surfuje pořád. „Jsem permanentně připojený, využívám všech hračiček – od počítače, přes telefon a tablet až po notebook. A když se mi v kanceláři navrší podpisové knihy, tak si dám na obrazovku stránku s diskuzí, nechám ji pomaličku rolovat a jedním okem sleduju, co kdo píše,“ poodhaluje tajemství své neustálé přítomnosti na internetu Krob.
Ne každý může být tak aktivní. Podle Kroba je to životní styl. Člověk musí mít chuť trochu se předvádět a vymýšlet jednotlivé příspěvky. „Nejde jen o to nějaké sdělení pustit do světa, ale také o to, aby bylo pro čtenáře zajímavé. Když je to vtipné, je to plus, když je to cynické, je to plus, a když to na někoho útočí, tak je to taky plus. Je to trošku hra,“ usmívá se člověk, kterého na všech sociálních sítích sleduje téměř tisícovka lidí. A jak sám dodává, největší ohlas mívají největší banality. Například příspěvek o nekonečnu, který byl mnohokrát retweetován. „Přitom je to, slovy klasika, taková blbost,“ dodává filozof.