Pokud ho přes léto ministerstvo školství zaregistruje, bude se první zasedání Akademického senátu Masarykovy univerzity v podzimním semestru řídit novým volebním a jednacím řádem. Senát ho schválil na svém květnovém zasedání. Jaké změny přináší?
Stávající senátoři mají mandát ještě do konce tohoto kalendářního roku. Až se na podzim bude volit složení nové, nebude se hledat 46 zástupců, ale rovných 50. O dva reprezentanty více získají vysokoškolské ústavy a analogicky k tomu se o dva členy rozroste také studentská komora.
„Například v Ceitecu se v poslední době výrazně rozrostl počet pracovníků, a proto jsme ve spolupráci s vedením univerzity dospěli k tomu, že si celouniverzitní pracoviště zaslouží větší zastoupení i v senátu,“ uvedl jeho předseda Michal Bulant.
Změnou počtu těchto zástupců by ale došlo k narušení rovnováhy mezi komorou akademických pracovníků a tou studentskou, a proto přibude i reprezentantů studentů.
„Zachovat poměr zastoupení obou částí senátu pro nás bylo zásadní, velmi obtížně se ale hledal způsob volby těchto dvou studentů,“ přiblížil předseda studentské komory Pavel Troubil a dodal, že dvojice vzejde z fakult, které budou vybrány losem. „Jde o určitý kompromis, která má svá negativa, ale byl téměř všemi akceptován.“
Kromě toho dojde na novinky v hlasování v pro studenty důležitých záležitostech, jako jsou například poplatky, stipendia nebo studijní a zkušební řád. V několika v řádu přesně definovaných případech se nebude hlasovat hromadně, ale po komorách, takže aby návrh prošel, musí jej většinou schválit zvlášť akademici i posluchači univerzity. „Takové opatření je pro mě oficiálním vyjádřením, že univerzita považuje hlas studentů za důležitý,“ komentoval změnu Troubil.
Nový volební a jednací řád také sjednocuje volby a jejich formu na různých fakultách univerzity. Nově se bude volit na všech fakultách elektronicky ve stejný čas a na stejné funkční období. Pokud někdo působí na více místech univerzity, existuje možnost zvolit si, za kterou chce kandidovat či hlasovat. „Volby tak bude možné jednotně propagovat, takže doufáme, že změny pomohou zvednout zájem o činnost senátu,“ podotkl Bulant.
Kromě toho dochází k formalizaci některých pravidel, podle nichž se dříve jednalo jen na základě zvyku. Jde zejména o lhůty pro předkládání návrhů pro senát, aby měl každý senátor čas se s nimi podrobně seznámit. Nový řád také rozšiřuje spektrum osob, které nemohou do senátu kandidovat. Mimo rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů se nyní senátorem nemůže stát ani kvestor, kancléř a ředitelé vysokoškolských ústavů nebo celouniverzitních pracovišť.
Předchozí volební a jednací řád platil od roku 1999. Jak dlouho bude v platnosti ten nedávno schválený je však otázka. Podobu pravidel fungování univerzit totiž výrazně ovlivní připravovaný vysokoškolský zákon.
