S částkou ve výši 6,54 miliardy korun bude v letošním roce hospodařit Masarykova univerzita. Rozpočet v pondělí schválil Akademický senát MU. Pro hlasovalo všech 41 přítomných senátorů.
Přes šest miliard korun, přesněji 6,042 miliardy, tvoří neinvestiční část rozpočtu. Na její výnosové části se největší měrou podílí příspěvek na vzdělávací činnost ve výši 1,75 miliardy korun. Oproti minulému roku vzrostla institucionální podpora, a to o zhruba pět procent na 630 milionů korun.
„Z neinvestiční výnosů rozpočtu je přibližně čtyřicet procent těch, které nejsou účelově vázané a částka se v posledních letech snižuje, což není dobré znamení,“ komentovala skladbu části rozpočtu kvestorka Marta Valešová. Doplnila, že tříprocentní nárůst celkového rozpočtu znamená v podstatě stagnaci, která nepřinese výraznější možnosti rozvoje.
Přesto se proti loňskému roku zvýšila plánovaná investiční část rozpočtu, a to o 69 procent na téměř půl miliardy korun. „Projevuje se v ní další programovací období, kdy univerzita postupně získává zdroje ze strukturálních fondů Evropské unie. Očekáváme tedy nárůst investic i v dalších letech,“ uvedla Valešová.
Kvestorka připomněla, že sestavování rozpočtu letos ovlivnilo mimo jiné dlouhé čekání na údaje o institucionální podpoře pro letošní rok. Ta byla určena až v závěru března. Přestože za univerzitu jako celek, tento příjem vzrostl, u dvou fakult, filozofické a právnické, se snížil.
„Jde o důsledek komplikované metodiky přepočtu RIV bodů, která obsahuje skryté mechanismy rozhodující o hranicích financování oborů. Přestože obě fakulty zkvalitnily svůj vědecký výkon a pracovaly lépe, jejich příjem klesl,“ zdůraznil rektor Mikuláš Bek a doplnil, pro právnickou fakultu to znamenalo snížení institucionální podpory asi o deset procent, tedy téměř dva miliony korun.
Senátoři také schválili pravidla rozdělení hospodářského výsledku z roku 2016 ve výši více než 66 milionů korun a také střednědobý výhled vývoje rozpočtu s odhadovaným meziročním tříprocentním nárůstem.
