Příležitosti seznámit se důkladně s tím, co všechno se skrývá za jednotlivými obory Filozofické fakulty MU a jak můžou být užitečné, bude celý tento týden nabízet akce s názvem Týden humanitních věd. Program, který startuje v pondělí 13. listopadu, zahrnuje přednášky, workshopy nebo třeba divadelní představení a přiblíží fakultu také z úplně nového pohledu. Poprvé bude ke slyšení desetiminutová ukázka z připravované hodinové zvukové stopy zachycující, jak zní život na fakultě.
Týden humanitní věd se koná na Masarykově univerzitě už několik let. Fakulta se jím připojuje ke Světovému dni filozofie Unesco, který připadá na třetí listopadový čtvrtek. „Pořádáním akce se připojujeme i k dalším iniciativám podobného charakteru, jež upozorňují na smysl a důležitost humanitního vědění a vybízejí k celospolečenské debatě o významu a postavení humanitních věd v současném světě, ale také ke společné reflexi výzkumných a vzdělávacích metod těchto oborů,“ podotkla Jana Horáková, proděkanka pro ediční činnost a vztahy s veřejností.
K povaze humanitních věd podle jejích slov odkazuje také socha Augusta Rodina Myslitel, původně zvaná Básník, kterou organizátoři využívají při propagaci akce. Má poukazovat k tomu, že poznání nemusí být jen prométheovské, dobyvatelské, ale také přemýšlivé, reflexivní a poetické.
Z programu letošního ročníku si vybere každý, kdo má aspoň trochu blízko k jakémukoliv z humanitních oborů. V úterý se koná přednáška o legendě japonského avantgardního komiksu, časopisu Garo. Koho by východoasijská země zajímala ještě víc, tomu přiblíží život v ní hned ve středu jeden ze studentů japanistiky, který rok studoval na japonské univerzitě.
Tentýž den vysvětlí Jana Pleskalová z ústavu českého jazyka, jak čeština vytváří přezdívky, příjmení nebo místní jména. Zaměří se hlavně na starobylé typy jmen, které dodnes vzbuzují pozornost, například příjmení Přinesdomů, Vítámvás a Stojespal nebo obce Všetaty, Mlékojedy a Mydlovary.
Milovníky české historie a komiksového fenoménu Opráski sčeskí historje zase potěší Petr Elbel z ústavu pomocných věd historických a archivnictví. Na svojí čtvrteční přednášce bude mluvit o tom, proč pozval Zikmund Lucemburský Jana Husa do Kostnice. Církevní reformátor tam nakonec zemřel na hranici, což bylo současníky vnímáno jako porušení slova Husovi. Elbel se pokusí představit nový pohled na celou kauzu, ze kterého poslední Lucemburk nevychází zrovna nejlépe.
Přesně v den, na který připadá Světový den filozofie, se koná vyvrcholení celé akce, slavnost Týdne humanitních věd, na které budou předána ocenění autorům nejlepších bakalářských, magisterských a disertačních prací a cena za významný tvůrčí čin roku. Filozofická fakulta se na ní představí v neobvyklé formě – bude se tady pouštět zvuková stopa, která ukazuje, jak zní život na fakultě.
