Události

Kdo se v polovině února dostal do jednoho ze sálů v Divadle Husa na provázku, ten lehce podlehl pesimismu. Na další debatě z cyklu Kabinet Havel se tady mluvilo o českých médiích a moc dobrého o nich nepadlo. Možná i proto, že ten, kdo se jich měl nejvíc zastávat, Václav Moravec, nakonec kvůli nemoci nemohl dorazit.

Tuto myšlenku se ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál pokusil vtělit do nové stálé expozice, která je k vidění v prostorách starobrněnského opatství na Mendlově náměstí. Na návštěvníky v něm čeká řada zajímavých překvapení. „Každý si třeba může zasadit hrášek a pak se přijít podívat, jak roste,“ chlubí se pestrou nabídkou výstavy ředitel Dostál.

Národní patent na nový způsob regulace tvorby biomasy v rostlinách se podařilo získat Masarykově univerzitě díky týmu Laboratoře molekulární fyziologie rostlin pod vedením Jana Hejátka z Přírodovědecké fakulty. Objev, který může v budoucnu zrychlit a zkvalitnit růst rostlin, najde své využití v energetice, ale také v potravinářském či farmaceutickém průmyslu.

Když do českých médií na začátku února pronikla zpráva o výbuchu cisterny v Keni, byli zmíněni i čeští studenti, kteří pomáhali na místě neštěstí. Jednalo se o účastníky měsíční stáže studentů medicíny, která proběhla pod záštitou organizace ADRA. Účastnila se jí i studentka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Aneta Poláčková.

Mám titul z žurnalistiky a hledám práci. Tak s takovou větou čerstvý absolvent v médiích neuspěje. Stejně jako v mnoha jiných oborech, tak i po mladých novinářích se požaduje praxe. Jednu takovou možnost, aby ji získali, nyní dostali i studenti žurnalistiky z Fakulty sociálních studií. Každý měsíc píšou do Lidových novin reflexe jednotlivých dílů cyklu Kabinet Havel.

Podobně jako ve federacích nebo v Evropské unii došlo též na univerzitách včetně té naší k centralizaci a řadu záležitostí upravuje za účelem jednotnosti a průchodnosti celek. Senát univerzity tak získal v posledních letech nemalou roli na úkor akademických senátů fakult. Ty však kvůli zvláštnostem výuky a vědy a organizaci mají stále nezastupitelnou roli.

Reforma vysokého školství je stále se vracejícím tématem, které otřásá akademickým životem nejen několik posledních měsíců, ale už dlouhá léta. Začátkem března se otázkou věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání a hojně diskutovanou Bílou knihou o terciárním vzdělávání, která se měla stát východiskem pro reformu českého vysokého školství, zabýval i nově zvolený Akademický senát MU (AS MU).

Novou stálou expozici věnovanou světově proslulé osobnosti Gregora Johanna Mendela otevřelo v polovině února Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity. V prostorách augustiniánského opatství, kde tento vědec a mnich v jedné osobě učinil své průlomové objevy v oblasti genetiky, se tak 125 let po badatelově smrti objevuje moderní výstava, která má k jeho odkazu přilákat zejména školskou veřejnost.

Masarykova univerzita (MU) a Vysoké učení technické v Brně (VUT) se dohodly na dalším postupu při přípravě projektu Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Cílem projektu je vytvořit špičkové podmínky a zázemí pro rozvoj výzkumu biotechnologií, biomedicíny, pokročilých materiálů a technologií. Rámcovou smlouvu o spolupráci, která stanoví Masarykovu univerzitu jako hlavního příjemce dotace, a to za podmínek rovného partnerství MU a VUT při přípravě projektu, podepsali rektoři obou univerzit 3. března.

Nejlepší akademičtí běžkaři z Česka, ale i zástupci Rakouska. Ti všichni se koncem ledna sešli na už tradičním místě v Novém Městě na Moravě, aby se utkali o tituly akademických mistrů republiky na otevřeném šampionátu v běhu na lyžích. Reprezentantům Masarykovy univerzity se letos nepodařilo navázat na loňský zlatý úspěch Kláry Moravcové. Na nejvyšší umístění dosáhl Václav Sedláček, jenž obsadil čtvrté místo na trati 20 kilometrů klasicky s hromadným startem.

Kromě smyslově postižených, kterými jsme se zabývali v minulých dílech seriálu, studuje na Masarykově univerzitě také více než šedesát studentů s lehčím či těžším postižením pohybového ústrojí – jsou to lidé například po úrazu míchy, dětské mozkové obrně, s vrozeným rozštěpem páteře nebo trpící nervosvalovými onemocněními. Takto postižení využívají k pohybu opor různého typu nebo mechanický či elektrický vozík.