Události

Stavba Univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích může po více než půlroční přestávce znovu pokračovat. Rektor Masarykovy univerzity podepsal se souhlasem ministerstva školství smlouvu s dodavatelem na jednu ze zbývajících fází výstavby. Stavba pavilonu pro Fakultu sportovních studií a dvě sportovní haly za přibližně 300 milionů korun začala v dubnu. Masarykova univerzita zároveň vyhlásila zadávací řízení na výstavbu další, předposlední etapy.

Jiří Rambousek se na MU zabývá českou literaturou 20. století, jeho nejoblíbenějším tématem je interpretace uměleckých textů. U příležitosti jeho nedávných osmdesátých narozenin vydala Pedagogická fakulta soubor jeho statí, recenzí a medailonů z let 1988–2007. Publikaci s názvem Doba, knihy, autoři představil Jiří Rambousek na slavnostním křtu na konci ledna. V rozhovoru vypráví jubilant nejen o své nové knize, ale i o svých názorech na výuku české literatury.

Významné ocenění od České myelomové skupiny za výzkum nových genetických metod v diagnostikování jednoho z dosud nevyléčitelných krevních nádorových onemocnění – mnohočetného myelomu – získala na konci minulého roku skupina mladých vědců z Přírodovědecké fakulty MU. Jejím členem je také genetik Pavel Němec.

Tak by se dalo shrnout motto mezinárodní konference Město pro pěší, která se konala v polovině února v Brně na Fakultě sociálních studií a pokračovala druhý den v Praze. Setkání přišlo s tématem nutnosti návratu chůze do systému dopravy a každodenního života v našich městech. Na konferenci, kterou pořádala Nadace Partnerství a podílela se na ní i katedra environmentálních studií FSS, vystoupili přední zahraniční odborníci i čeští experti, kteří promluvili o situaci ve vybraných tuzemských městech. O problematice chůze ve městech jsme mluvili s architektkou Magdalenou Hledíkovou z výše jmenované katedry.

Elektronická podpora výuky, takzvaný e-learning, není na mnohých českých vysokých školách příliš rozvinutá. Masarykova univerzita se to snaží změnit. Před rokem spustila projekt, který se zaměřuje na centrální rozvoj e-learningu a umožňuje přístup k těmto technologiím i vyučujícím, kteří neovládají potřebné znalosti informačních technologií. V současnosti jsou již známé první výsledky.

Spolek absolventů a přátel Masarykovy univerzity zapálil v únoru na pomyslném dortu třetí svíčku. Narozeninová oslava se jako každý rok odehrála na valném shromáždění, které slouží povětšinou k bilancování uplynulého období a vytyčení nových cílů a plánů do blízké i vzdálenější budoucnosti.

Slavisté z celého světa se letos v září rozjedou do makedonského Ochridu, kde se jako každých pět let koná jejich mezinárodní kongres. Mezinárodní sjezdy či kongresy slavistů se konají vždy v jedné ze slovanských zemí a zabývají se Slovany, jejich jazyky a literaturami, ale také folklórem, dějinami a areálem jako takovým. První sjezd slovanských filologů se uskutečnil roku 1929 v Praze, kde Pražský lingvistický kroužek vystoupil se slavnými tezemi.

Jedenáct kilometrů polic už se pomalu plní nejrůznějšími příručkami, skripty, učebnicemi. Nová knihovna univerzitního kampusu tak začíná sloužit studentům Lékařské a Přírodovědecké fakulty. Za poslední čtvrtletí si do ní přišli už pro více než třináct tisíc výpůjček.

Na kvalitu práce pedagog? ve výuce a  student? při přípravě na zkoušky se zaměřila konference, která se konala 27. února na Lékařské fakultě. Žhavé téma diskuzního odpoledne bylo formulováno poněkud provokativně – Jsou testy vhodnou formou zkoušení student? ?

Deset let existence Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity připomněla výstava fotografií zachycujících přestavbu současného sídla fakulty i fotografické práce jejích studentů. Na vernisáži výstavy se poprvé promítal také film o fakultě autora Davida Kořínka z Katedry mediálních studií a žurnalistiky. Výstavu si mohou zájemci prohlédnout do 24. března.

Program rektora na podporu tvůrčí činnosti studentů vyhlásil letos již potřetí rektor MU Petr Fiala. V rámci této soutěže byla realizována celá řada zajímavých projektů. Jedním z těch, které získaly finanční podporu v loňském roce, je projekt s názvem Tibetská společnost v indickém exilu. Jeho řešitelkou je Nikola Karulová, studentka religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.