Už jako dítě chodila s maminkou do biochemické laboratoře v nemocnici a byla obklopená zkumavkami a centrifugami. V patnácti si pak Katerina Kademoglou řekla, že se bude věnovat biologii a hledat odpovědi na to, jak funguje život. Na Masarykovu univerzitu zamířila jako jedna z desítek nových postdoců v rámci evropského projektu.
Aktuálně mladá vědkyně zkoumá na přírodovědecké fakultě látky, které se vyskytují v různých výrobcích osobní péče a které mohou mít negativní vliv na zdraví lidí. Do Brna přišla před půl rokem díky Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, který podpořil otevření třiceti pozic pro postdoky ze zahraničí na celé Masarykově univerzitě. Díky více než devadesáti milionům korun přicházejí postupně už od května dvouleté stáže na všechny fakulty.
Kademoglou byla jednou z prvních a za necelých šest měsíců se v Brně už zabydlela. „Užívám si místního života. Moje čeština sice ještě není moc dobrá, ale už si umím objednat pivo, což je tady základ,“ říká s úsměvem.
Má za sebou náročné studium ve třech zemích. V rodném Řecku absolvovala pětileté studium biologie a specializovala se na environmentální chemii a ekologii a na vztah živočichů a prostředí.
„Po dokončení školy jsem přemýšlela co dál. Chtěla jsem odejít studovat do zahraničí, ale nevěděla jsem, co přesně chci dělat. Na univerzitě v nizozemském Wageningenu jsem byla na dni otevřených dveří, kde mě zaujala přednáška o toxikologii a o tom, jak spotřební zboží ovlivňuje člověka a životní prostředí, a tak jsem si tam dala přihlášku,“ popisuje mladá vědkyně.
Po dvou letech magisterského studia hledala místo, kde by získala doktorát. Žádala o stipendium z programů Evropské unie a po několika měsících uspěla v programu Marie Curie Action – Innovative Training Network a přesunula se do Readingu ve Velké Británii.
Látky často nemusí být samy o sobě škodlivé, jde o míru, v jaké jsme jim vystaveni. Na doktorátu studovala, jak na lidské zdraví působí zpomalovače hoření. To jsou organické látky, které se přidávají téměř do všeho, co nás obklopuje, od oblečení přes koberce až po stavební materiály. Slouží k prevenci požárů, jenže dobré věci s sebou většinou přinášejí i negativa. „Tyto látky se začaly tak široce využívat, že jejich koncentrace ve vnitřních prostorách narostly a začalo se mluvit o možných zdravotních problémech, které způsobují. Já jsem vyvíjela laboratorní modely toho, kolik se těchto látek se do lidského těla dostane spolu s prachem, který vdechujeme a polykáme,“ popsala bioložka.
Na postdoc na přírodovědeckou fakultu do Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) se přihlásila na základě doporučení kolegy. Zaměřuje se zde na i na studium dalších skupin látek, jako jsou ftaláty či parabeny přítomné v různých krémech, vlhčených ubrouscích a podobných výrobcích. „Jde opět o míru, v jaké jsme těmto látkám vystaveni. Jejich množství v dávce krému, kterou se mažete, samozřejmě není vysoké, ale pokud používáme takových produktů víc a v podstatě celý život, může se to projevit na našem zdraví,“ dodává.
Zdraví ale ovlivňuje i stres, kterého mají podle jejího názoru studenti i vědci opravdu hodně. „Na Recetoxu proto oceňuji, že tady jen nepracujeme, ale potkáváme se se studenty, kolegy i lidmi z administrativy i mimo laboratoře.“ V Brně je k tomu podle ní hodně příležitostí: Od jídla přes hudbu až po umění, u kterého Kademoglou ráda relaxuje. Líbí se jí také poloha města, která umožňuje cestovat nejen po nejbližším okolí, ale udělat si třeba i prodloužený víkend v jiné zemi.
