Tržní hospodářství v demokratické společnosti a centrálně plánovaná ekonomika za socialismu, dva systémy, které lidé stále porovnávají. Mnozí ten socialistický obhajují jako funkční, podle ekonoma Libora Žídka ale ekonomika v bývalém Československu pomalu spěla ke kolapsu.
Se svým týmem z Ekonomicko-správní fakulty MU a kolegy z Univerzity Karlovy a Mendelovy univerzity se v předchozích letech věnoval zkoumání reálného fungování podniků v Československu před rokem 1989. Součástí jejich práce byly rozhovory s tehdejšími vedoucími pracovníky různých firem. Přes obtíže s hledáním těch ochotných vypovídat se podařilo udělat 75 rozhovorů s lidmi z různých typů podniků a také ze Státní plánovací komise.
Díky rozhovorům se odborníkům podařil poskládat mnohem barvitější obrázek fungování tehdejší ekonomiky. Mimo jiné se potvrdilo, že ne všichni jen poslouchali požadavky na výrobu shora, ale mnohé podniky se snažily různými cestami ovlivňovat centrální plány tak, aby vyhovovaly jim.
Naprostá většina respondentů se také shodla v tom, že systém nebyl efektivní. „V režimu volného trhu mají podniky tendenci šetřit na nákladech a získat co nejvíc ze svých zdrojů. V socialistickém plánování to bylo obráceně, cílem bylo plnění plánu a pro jeho dosažení se všude vytvářely obrovské rezervy a existovala vysoká přezaměstnanost,“ shrnul hlavní závěr výzkumu Žídek.
Firmy totiž musely především plnit plán, což byla vlastně jejich jediná motivace. Aby si to všichni pojistili, vytvářeli obrovské rezervy. Ty vznikaly na všech úrovních, od jednotlivých podniků po Státní plánovací komisi. „Zaskočilo mě, když nám respondent právě z tohoto úřadu říkal, že si vedli dvojí účetnictví. Jedno sloužilo k vykazování hospodaření pro ústředí komunistické strany a druhé bylo to reálné, v němž si právě i komise dělala rezervy,“ popsal charakteristický znak plánovaného hospodaření ekonom.
Vytváření rezerv se odráželo také v přezaměstnanosti. V 80. letech podniky neustále tvrdily, že mají nedostatek pracovníků. Na druhou stranu odhady přezaměstnanosti, tedy stavu, kdy propuštění části zaměstnanců nijak neovlivní výkon firmy či státu, činily až půl milionu osob v celé ekonomice.
Hromadění zásob a pracovníků paradoxně přispělo k tomu, že byl trvalý nedostatek nejen spotřebního zboží, ale také výrobního materiálu, což vedlo k dalšímu vytváření rezerv. Chybějící zdroje zase znamenaly snižování hospodářských výsledků. „Proponenti bývalého režimu tvrdí, že systém byl dobrý a ekonomika rostla. Mají sice pravdu, že ekonomika rostla, ale hospodářský růst byl dlouhodobě podstatně pomalejší než v zemích s tržní ekonomikou a v 80. letech se téměř zastavil. Dobře je to vidět na srovnání s Rakouskem. V roce 1950 bylo HDP na hlavu – tedy životní úroveň – v Československu a Rakousku stejné, v roce 1989 bylo u nás poloviční,“ zdůraznil Žídek.
Zahnívající stabilita
V rámci východního bloku si Československo vedlo nejlépe. Bylo to i díky centrálním plánovačům, kterým se podařilo udržet ekonomiku v rovnováze, a na rozdíl například od Polska či Jugoslávie se díky tomu země vyhnula obrovským rozpočtovým schodkům nebo hyperinflaci.
Lidé spojení s minulým režimem podle Žídka vyzdvihují také stabilitu centrálně plánovaného systému, sám by ale situaci před sametovou revolucí nazval jako zahnívající. „Centrální plánování zcela podvázalo jakoukoliv motivaci, aktivitu a kreativitu, což jsou věci, které dodávají ekonomice dynamiku a růst. Stav té socialistické dobře ilustruje fakt, že naše země nebyla schopná nic pořádného vyvážet na Západ,“ řekl Žídek.
Exporty byly celkově malé. Na západní trhy z nich směřovalo jen asi 15 procent a šlo především o suroviny či polotovary. V současnosti jsou české exporty obrovské, 80 procent HDP jde na vývoz a z toho 90 procent směřuje na západní trhy (85 procent na trhy EU).
Zpovídaní manažeři si tuto situaci uvědomovali a o tehdejší době mluvili často s humorem a ukazovali na nedostatky centrálně plánované ekonomiky. „Co mě ale v jejich výpovědích hodně překvapilo, byl popis tehdejších vztahů na pracovištích. Líčili je jako velmi dobré s tím, že po změně režimu se výrazně zhoršily,“ dodal Žídek.
