Pomáhá krotit epidemii covidu-19 a na Masarykově univerzitě v této roli rozhodně není sama. Během pandemie nabídlo státu pomocnou ruku mnoho vědců. Konkrétně v oblasti sběru dat, jejich zpracování a následného matematicko-epidemiologického modelování se na náročné práci podíleli odborníci Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty MU nebo Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty MU. „V období pandemie se práce s daty stala v jistém smyslu rozhodující,“ připomíná Lenka Přibylová, která během pandemie covid-19 již spolupracovala na tvorbě rizikového indexu a dalších parametrech.
Analytickou skupinu Národního institutu pro zvládání pandemie tvoří vědci z významných českých i zahraničních univerzit a Akademie věd ČR, kteří se věnují epidemiologicko-matematickým modelům a analýzám po celou dobu pandemie. Jde o odborníky jak v oblasti dynamiky a epidemiologických modelů, tak i v oblasti medicínské biostatistiky a demografie.
Skupina vedená právě Lenkou Přibylovou úzce spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR a velká část jejích členů se podílí na tvorbě predikčních modelů, které publikuje na ECDC Forecast Hubu nebo jiných platformách. Podobně se její členové věnují odhadům vyvanutí a prolamování imunity a jiným datovým analýzám.
Krátkodobým úkolem skupiny je sledovat a vyhodnocovat data o variantě omikron s cílem odhadovat její dopad jednak na zátěž nemocnic a fungování zdravotní péče v ČR, ale také dopady na fungování ekonomiky. Dlouhodobě se pak vědci zaměří na retrospektivní studie, například vyhodnocení dat o různých variantách či o komorbiditách, případně navrhnou prospektivní studie tak, aby sloužily k včasnému varování před případnými dalšími problémy.
Variantou omikron by se v dohledné době měla promořit celá populace. Je tato prognóza pravděpodobná?
Pravděpodobně se každý v následujícím období s virem potká. Nutně to ale neznamená, že onemocní nebo bude diagnostikován. Podle dostupných zdrojů ze zahraničí odhadujeme, že se varianta omikron šíří populací dvakrát až třikrát rychleji, než tomu bylo u varianty delta. Nejde ale nutně o základní reprodukční číslo, je třeba si uvědomit, že stejný efekt může způsobit i prolamování postinfekční a postvakcinační imunity. Tuto schopnost omikron jistě má, to také víme ze zahraničních i českých dat. Střední odhady tak ukazují, že by vlna omikronu mohla velmi rychle projít třetinou populace. Lidé s nedávnou vakcinací třetí dávkou však mají velkou pravděpodobnost bezpříznakového průběhu, podobně jako lidé s tzv. hybridní imunitou, tedy ti, kteří mají jak ukončené očkování, tak prodělaný covid v minulosti. Symptomatické stavy a hospitalizace budou ale pravděpodobně v poměru s delta variantou významně méně pravděpodobné, jednak z důvodu částečné imunizace populace a také právě z důvodu nové mutace, která nezasahuje v takové míře plíce, ale naopak horní cesty dýchací.
Dají se vypracovat matematické modely, které řeknou, jakou část naočkované populace zasáhne varianta covidu omikron?
Tyto odhady o prolamování postvakcinační a postinfekční imunity byly to první, co jsme sledovali v zahraničních zdrojích. Využívá se statistických analýz sbíraných dat, které jsou běžné v medicínské biostatistice. Bohužel je potřeba si uvědomit, že každá země má jinou historii imunizace a je svým způsobem unikátní - ať už harmonogramem vakcinace, typem použitých vakcín, stejně jako průběhem epidemických vln, předchozími dominujícími variantami viru a strategií zvolených proticovidových opatření. Takže ten odhad zhruba 3 milionu vnímavých jedinců může být velmi vychýlen oběma směry. Nejvíce významné je však to, že máme v populaci až 400 tisíc rizikových osob, tedy osob s vyšší pravděpodobností vážného průběhu, seniorů, lidí s mnoha komorbiditami, bez očkování, bez prodělaného covidu. Tito mohou být i nyní ve vážném riziku.
Členové vaší skupiny se věnují odhadům vyvanutí a prolamování imunity a jiným datovým analýzám. Je možné spočítat či odhadnout dalšího vývoje očkování?
Účinnost imunizace proti omikronu část naší skupiny počítá. Variantu omikron lze naštěstí s velkou pravděpodobností odlišit diskriminační metodou PCR. U velké části pozitivně testovaných tak máme informaci o tom, že jsou nakaženi právě omikronem. Před ním byly dominantní varianty delta a delta+, omikron již nyní dominuje a velmi pravděpodobně deltu vytlačí. Toto se vůbec nemuselo stát, mohli jsme tu mít dvě souběžně probíhající epidemie. Vzhledem k tomu, že i v ostatních zemích se omikron velice rychle stal převažující variantou a jsou i první studie o tom, že protilátky vytvořené po omikronu neutralizují variantu delta, je velmi pravděpodobné, že omikron nakonec pomůže. Je to totiž první varianta, která převzala dominanci a má nižší smrtnost. Alfa i delta totiž měly jak vyšší rychlost šíření, tak vyšší pravděpodobnost hospitalizace, vážného průběhu a smrti než předchozí dominující varianta.
Budou potřebné k vytvoření imunity další dávky očkovacích vakcín?
Zda bude potřeba další dávka vakcíny závisí ale spíše na tom, zda vznikne nějaká nová varianta viru. Vzhledem k nízké proočkovanosti některých částí světa se může časem objevit další mutace prolamující i omikron. Přesto věřím, že se pandemie covidu-19 již stává postupně minulostí a virus přechází do endemické fáze, kdy se populace na vir adaptuje.
Dá se z dostupných dat odhadnout, jak moc ještě zatíží nemocnice koronaviroví pacienti s variantami delta a omikron?
V následujících týdnech budeme velmi cíleně sledovat a vyhodnocovat situaci. Ředitel ÚZIS, profesor Ladislav Dušek, má velice dobře propracovanou metodiku identifikace rizika. A pokud bychom viděli, že rizikoví pacienti přicházejí do nemocnic s vážnými stavy ve větší míře, než se očekává, budeme to vědět a okamžitě informovat ministra zdravotnictví. Podobně i další členové analytické skupiny pracují na jiných analýzách, jak na odhadech účinnosti vakcín a postinfekční imunity právě na našich českých datech, která jsou unikátní, tak sledujeme i reálná data a porovnáváme je se scénáři a predikcemi, které máme.
