Do programu Brno Ph.D. Talent 2022 přišlo 145 přihlášek, mezi 25 studentů prvních ročníků doktorských programů brněnských univerzit a nejužší výběr se nakonec dostalo hned 14 mladých vědců z Masarykovy univerzity. Soutěžní projekty i samotné uchazeče hodnotili špičkoví vědci z České republiky, ale i ze zahraničí.
Vybraní studenti si rozdělí na stipendiích v nadcházejících třech letech přes sedm milionů korun. Jejich vědecké projekty jsou úzce navázány na jižní Moravu a konkrétně na Brno. „Program od počátku podpořil už více než 230 kvalitních vědeckých týmů, řadě mladých vědců významně pomohl v začátku profesní kariéry a podpořil výzkumné aktivity, které přesahují region Brna i jižní Moravy,” uvedla při slavnostním předávání ocenění 15. března 2022 primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Obdržení stipendia je pro příjemce také jedním z hlavních kritérií při výběru kariéry. Bez něj by totiž často volili odchod do soukromého sektoru a věda by v důsledku toho přišla o talentované vědce.
„Unikátní soutěž, která celá probíhá v angličtině, motivuje talentované mladé vědce k doktorskému studiu, pomáhá utvářet významné vědecké osobnosti a podporuje vědeckou komunitu místních excelentních výzkumníků,“ připomněl náměstek primátorky města Brna Tomáš Koláčný.
Jednou z letošních oceněných je studentka Lékařské fakulty MU Zita Goliášová. V doktorandském studiu se věnuje neurovědám. „Cílem mého projektu je objasnit mechanismy, které ovlivňují vznik epileptického záchvatu na molekulární úrovni,” popsala studentka a dodala: „K biologii, která je jednou z hlavních vědeckých oblastí, jsem měla vždy velmi blízko. Líbí se mi, že mi umožňuje vidět do zákulisních mechanismů, na nichž je založeno fungování všech organismů, včetně nás samotných. Znalosti pak mohu aplikovat do praxe a třeba tím i jednou někomu pomoci. Zároveň věda klade nespočet zajímavých otázek a skýtá mnoho výzev, které mohou naši společnost neustále posouvat dopředu.“
Cena Brno Ph.D. Talent 2022 – ocenění studenti MU:
Daniela Brenner – Přírodovědecká fakulta MU – Metabolomic and toxicokinetic in vitro approach for studying chemically-induced chronic liver diseases.
O projektu: Akutní nebo chronické vystavení lidského těla chemikáliím může vést k akutnímu nebo chronickému onemocnění jater, jako je nealkoholické ztučnění jater (NAFLD). Projekt poskytne hloubkové porozumění chemickému chování („osudu“) a intracelulárním účinkům perfluorovaných sloučenin a cyanotoxinů pomocí 3D in vitro modelů. Poskytne také informace o jejich potenciálu způsobovat chronická onemocnění jater a prozkoumá související mechanismus(y) na základě změn v metabolickém profilu.
Jakub Sumbal – Lékařská fakulta MU – Fibroblast-intrinsic FGF, WNT and NOTCH signaling in mammary epithelial morphogenesis.
O projektu: Jak jsou vytvářeny orgány je základní otázkou vývojové biologie. Signály z okolního mikroprostředí jsou důležitým řídícím prvkem pro vyvíjející se orgán a podobné signály podporující růst mohou být zneužity rostoucím nádorem. Já se snažím zjistit jak tři signální dráhy (nazvané FGF, WNT a NOTCH) regulují biologii fibroblastů - hlavních buněk mikroprostředí rostoucích orgánů.
Yusuf Lodhi – Lékařská fakulta MU – Identification of novel means to overcome resistance to Venetoclax in AML.
O projektu: Akutní myeloidní leukémie (AML) je onemocnění s nízkou pravděpodobností přežití a omezenými možnostmi léčby, opírající se primárně o chemoterapii. Venetoclax je nový slibný inhibitor BCL-2, jehož účinnost trpí rezistencí. Pomocí profilování léků a screeningu CRISPR/Cas9 identifikujeme léky schopné synergie s venetoklaxem nebo schopné jeho rezistenci zvrátit. To může odhalit jedinečné cíle pro novou účinnou cílenou terapii a k dosažení silnějších odpovědí ve srovnání s jedinou léčbou Venetoclax.
Zita Goliášová – Lékařská fakulta MU – The function of microRNA in the epileptic brain.
O projektu: Epilepsie temporálního laloku je jednou z nejčastějších typů epileptických záchvatů, vyznačující se silnou rezistencí vůči lékům, čímž se její léčba velmi komplikuje. Cílem mého projektu je objasnit mechanismy, které ovlivňují vznik epileptického záchvatu na molekulární úrovni. Konkrétně se zabývám působením mikroRNA, jejíž výkyvy hladin mají zásadní vliv na excitabilitu neuronů. Odhalením funkce a specifických cílů mikroRNA by se významně přispělo k léčbě tohoto onemocnění.
Volodymyr Porokh – Lékařská fakulta MU – Molecular mechanisms determining genetic (in)stability in the mammalian zygote.
O projektu: Navzdory vědeckým pokrokům v reprodukční medicíně je vývoj embrya stále ještě obestřen tajemstvím. Způsob, jakým se mění mechanismus buněčného cyklu, aby umožnil sjednocení a segregaci dvou rodičovských genomů v oplozeném vajíčku, je pro všechny savce zásadní. Navrhovaná práce osvětlí, jak jsou základní mechanismy buněčného cyklu přizpůsobeny při přechodu z acentrosomální samičí meiózy na mitotické dělení, při němž centrioly ze samčí gamety přebírají kontrolu nad organizací mikrotubulů.
Matea Brezak – Lékařská fakulta MU – Decoding ERK signalling patterns underlying physiological and cancerous cell behaviour.
O projektu: Pro vývoj nových léčebných postupů u pacientek s karcinomem prsu je nezbytné pochopit základní buněčné mechanismy, stojící za vývojem mléčné žlázy a změny při nádorovém onemocnění. ERK je hlavním signalizačním uzlem spojené s různým chováním buněk v normálním vývoji a při rakovině. Ve výzkumu budu používat pokročilé biosenzorové systémy, 3D organoidní kultury, nejmodernější zobrazovací a molekulárně biologické techniky ke zkoumání ERK spojených s vývojem prsu a iniciací a progresí rakoviny.
Vincent Jongen – Lékařská fakulta MU – Development of microfluidic systems for the modelling of lung tissue.
O projektu: Pokroky ve výzkumu kmenových buněk vedly k vývoji 3D in vitro modelů neboli organoidů. Organoidy umožňují částečnou rekapitulaci některých aspektů plicní tkáně, nicméně významná omezení přetrvávají. (např. nedostatek tkáňové architektury nebo koncentračních gradientů signálních molekul). Tento projekt si klade za cíl vyvinout mikrofluidní zařízení, které kombinuje plicní a endoteliální progenitory k překonání těchto problémů a řízení morfogeneze plicní tkáně v kontrolovaném mikroprostředí.
Karolína Smolková – Lékařská fakulta MU – Targeting the eIF4F complex to overcome melanoma resistance to BRAF and MEK inhibitors.
O projektu: Maligní melanom je agresivní nádorové onemocnění, jehož růst pohání onkogenní mutace hyperaktivující signální dráhu ERK. Na členy této dráhy cílí velmi účinné inhibitory. Brzy ale dochází k rezistenci a onemocnění se bohužel vrací. V rámci svého projektu se zabývám bližším pochopením mechanismů, které za vznikem rezistence stojí, zejména spojitostí signalizace ERK se zvýšenou aktivitou komplexu eIF4F. Cílem mého projektu je také identifikace a charakterizace nových inhibitorů tohoto komplexu.
Miriam Sandanusová – Přírodovědecká fakulta MU – Study of extracellular vesicles in the gastro-intestinal tract as a novel approach to inflammatory bowel disease treatment.
O projektu Chronická zánětlivá onemocnění trávicího traktu (Crohnova choroba a ulcerózní kolitida) způsobují závažné zdravotní problémy. Doprovází je nerovnováha střevního mikrobiomu, vedoucí ke změnám složení a produkce mikrobiálních extracelulárních vezikul. V tomto projektu se zaměřujeme právě na ně, protože předpokládáme, že mohou být vhodným terapeutickým cílem vyvíjených léčiv – součástí léčby by mohlo být zabránění vstřebávání prozánětlivých mikrobiálních extracelulárních vezikul do organismu.
Kristóf Kanalas – Přírodovědecká fakulta MU – A model structure for geometric categories.
O projektu: Cílem projektu je popsat možné struktury Quillenových modelů na (2,1)-kategorii malých koherentních kategorií a hledat aplikace v kategoriální logice. Zejména je zkoumána modelová struktura indukovaná 2-reflexní plnou podkategorií pretopoi.
Petr Kouba – Přírodovědecká fakulta MU – The Study of the Interactions between the Amyloid Beta Peptide and Small Molecules by Molecular Dynamics and Artificial Intelligence.
O projektu: Panuje přesvědčení, že Amyloid beta peptid hraje důležitou roli v propuknutí Alzheimerovy choroby. Proto by studium tohoto peptidu a jeho interakcí s malými molekulami mohlo mít velký přínos v léčbě této choroby. Hlavní výzva studia Amyloid beta peptidu pramení z faktu, že se jedná o neuspořádaný protein, který nemá pevně danou strukturu. K tomuto problému přistupujeme s pomocí simulací molekulární dynamiky a s využitím strojového učení pro následnou analýzu těchto simulací.
Lucie Seidlová – Přírodovědecká fakulta MU – Patterns and processes in structuring parasite populations: roles of host specificity, dispersal capabilities, and complexity of life cycle.
O projektu: Projekt je zaměřen na výzkum populační struktury rybích parazitů s využitím morfologických i genetických přístupů. Nové genetické formy parazitů jsou potenciálním rizikem pro hostitelskou populaci. Fragmentace populací může vést k extinkci ohrožených druhů, což má značný dopad na ekosystémy a celkovou rovnováhu biodiverzity, proto budu zkoumat jaké faktory mají vliv na strukturu populace. V rámci projektu budou navrženy nové molekulární markery využitelné v budoucích studiích.
Farshad Nejat – Přírodovědecká fakulta MU – Host-specific parasites highlight the role of the Middle East in their cyprinoid hosts dispersion and diversification.
O projektu: Tento projekt si klade za cíl prozkoumat diverzitu a fylogenezi monogeneí, které parazitují na kaprovitých rybách ze Středního východu. Ten představuje nejvýznamnější historickou oblast výměny druhů mezi asijským, evropským a africkým kontinentem. Monogenní parazité budou aplikováni jako doplňkový nástroj k odvození (1) historických kontaktů kaprovitých ryb mezi oblastí Blízkého východu a Středomoří a (2) současných ekologických kontaktů v rámci Cyprinoidei.
Petr Janás – Přírodovědecká fakulta MU – CRISPR/Cas-based editing of plant genomes: An exciting journey from the study of chromosome evolution to increasing the quality and yield of key crops.
Hlavním cílem tohoto projektu je indukce chromozomálních přestaveb pomocí CRISPR/Cas, které se vyskytly během evoluce a speciace brukvovitých (Brassicaceae). CRISPR/Cas je víceúčelová technologie pro genové inženýrství. Indukcí dvou a více dvouřetězcových zlomů lze CRICPR/Cas využít pro vytvoření velkých chromozomových přestaveb (inverze, translokace, delece,...), a tak přehrát pásku evoluce.
Dotaci ve výši 9 milionů korun poskytlo město Brno, projekt je součástí Regionální inovační strategie. Jeho realizaci zajišťuje JCMM, které také vede aktivní komunikaci s vybranými doktorandy. „Rostoucí zájem o účast v projektu Brno Ph.D. Talent ukazuje na zvyšující se úroveň brněnské vědy a výzkumu. Program je velmi úspěšný i díky setrvalé podpoře, kterou tomuto programu poskytuje město Brno. Do Brna přichází řada zahraničních doktorandů, kteří zde často zůstávají a napomáhají tak rozvoji výzkumu v našem regionu,“ doplnil ředitel JCCM Miloš Šifalda.
